V rámci této knihy je čtenář seznámen s originálními výsledky autorů na poli formální logiky a sémantického webu. Začíná s pojmem sémantického webu, reprezentací znalostí formální logikou a postupně se dostává ke specifičtějším tématům. Autoři knihy definují základní formální jazyk jako rozšířenou verzi jazyka odpovídajícího RDF modelu o kvantifikaci proměnných pomocí převodu do klauzulární logiky

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy. Tato interpretační práce je ovšem pouze přípravou k provedení vlastního záměru publikace, jímž je soustavné srovnání Hegelova chápání křesťanství s naukou křesťanské orthodoxie.

Kniha se zabývá praktickými záležitostmi života praktikujících Židů jako je kašrut, manželství, modlitby, svátky atd. Nejde však jen o jakýsi \"návod\" či přehled halachického práva, vše je doplněno také zdůvodněními a komentáři této velké rabínské autority. Kniha obsahuje i texty věnující se specifikám judaismu a židovské ortopraxe, odpovídá ale i na mnoho běžných laických otázek, mj.: důvody nošení

Náboženství obvykle bývá spojováno s tradicí, která odkazuje do minulosti - k prorokům, zakladatelům a moudrosti dávných zjevení. V unitářském pojetí však náboženství vychází z přirozené potřeby člověka \"být náboženským\", tedy vnášet do svého života vyšší princip bytí, otevírat se Bohu, a tím obohacovat svůj život a své vztahy vůči druhým, světu i vesmíru jako celku.

Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii.

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý.

Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích, intepretacích a modifikacích. Kniha se skládá z kapitol exegeticky komentujících vznik sémiotiky v díle C. S. Peirce, z polemických studií kritizujících filosofickou

Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let. Duše, která u Sókrata už není homérský stín ani mytická představa, byla ve filosofickém náhledu pojata jako síla rozhodnout se, zaujmout určitou pozici, směr.

Manifest neomodernismu a nové víry se hlásí se k odkazu nosných proudů modernismu, především však k učení prvního československého prezidenta, polyhistora Tomáše Garrigua Masaryka (podle filosofa Karla R. Poppera spolu s Winstonem Chruchillem největšího politika 20. století) a k učení Masarykova pokračovatele, prvního českého prezidenta Václava Havla. Hlavním cílem Manifestu je překonání postmodernismu

„Zbig“ osloví každého čtenáře, kterému není lhostejný svět kolem nás. Kniha předkládá řadu osobních vzpomínek, zážitků z neveřejných jednání či dosud nezveřejněných detailů z života klíčové osobnosti americké zahraniční politiky 20. století, Zbigniewa Brzezinského.

Kniha představuje pokročilý úvod do analytického myšlení a rekonstrukci jeho vztahů k filosofii tradiční. Tři významné momenty analytické filosofie, Fregův obrat k jazyku, Wittgensteinův obrat pragmatický a Brandomův obrat sociální jsou na pozadí dějin filosofie od Platóna přes Kanta (a Hegela) až po současnost chápány nikoli jako radikálně nové fenomény, ale jen další fáze rozvoje sémantického sebe-vědomí,

Interpretácia textov Eriugeny, Gregora z Narenzu, Augustína, Dionysia Areopagitu, Hugona zo sv. Viktora.

Nemecký filozof umučený nacistami, ktorého dielo je rešpektované pre zrozumiteľnosť svojho zdelenia a posolstvo tohto jezuitského mučeníka.

Knižní vydání Sebraných spisů přináší čtenářům systematicky učleněné celoživotní dílo jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů. Soubor Péče o duši zahrnuje autorovu tvorbu, která se týká postavení člověka ve světě a v dějinách: od morálních otázek jednotlivce, přes stanoviska k aktuálním společensko-politickým událostem, až k obecným úvahám o filosofii dějin.

Voľné pokračovanie diela, ktoré vzniklo podľa náuky duchovného učiteľa Emanuela. Snaží sa ukázať čitateľovi cestu k začleneniu vyšších životných princípov a zákonov do každodenného života.

Súčasnosť sa mení na náhlivosť, pri ktorej sa zvyšuje rozháranosť a stráca sa hierarchické usporiadanie všetkého, čo súvisí so životom ľudí na Zemi.

Skutočným majstrom je totiž ten, koho múdrosť má svoje korene v skúsenosti biedy, vo vedomí tradégie. Takýto učiteľ naozaj poučí.

Kniha Ivana Alexandroviče Iljina Hegelova filosofie jako nauka o konkrétnosti Boha a člověka byla vydána v Moskvě na samém začátku roku 1918. Byla to doba málo vhodná pro zamyšlení nad hutnýmy problémy bytí.

Kniha sa sústreďuje na niektoré moderné verzie náboženstiev a ekologického myslenia, a ich prelínania - angažovaný buddhizmus, New Age, Osho, Hnutie ľudských potencií, G. Snyder, A. Naess, Deep ecology...

Člověka si v éře globálního kapitalizmu podmanilo vědomí, že tato všeobjímající síla, buď již je, nebo zásluhou svého permanentního bytnění brzy bude vskutku všemocná. Testy DNA, Echelon, zpravodajské družice detailně monitorující planetu... a to je jenom špička ledovce...