II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají. Lidské dějiny jsou v pohledu víry dějinami spásy, a historické události se tak v teologické reflexi stávají okamžiky kontaktu s Božím tajemstvím v Kristu a jeho evangeliem. Tato

Co je to performativní filosofie a jakými tématy se zabývá? Jak souvisí filosofické myšlení s divadelní tvorbou? Filosofka Alice Koubová na tyto otázky odpovídá prostřednictvím různých filosofických přístupů fenomenologie expresivity, filosofie hry, poststrukturalismu, estetiky performativity, performativní filosofie , které nabízejí pokaždé jiný důvod, proč bychom měli divadlo a performanci chápat

Ve své knize autor podává syntetický výklad stvoření jako rozpadu prvotní Jednoty do tří řádů bytí, jimiž člověk znovu prochází při svém návratu k původní Jednotě: Boha, člověka a vesmíru. Ze vztahů těchto tří úrovní odvozuje „Neznámý filosof“ praktickou teorii jednání vedoucího k reintegraci, neboť každý čin člověka musí být v souladu s Božími činy, tvořícími náplň šesti dnů stvoření. Sedmý den stvoření,

Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností? V jakém smyslu náleží rozum člověku jako tělesné bytosti? Jedním z klíčových textů,

Text Paula Archambaulta (1883-1950) sleduje stručným a výstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861-1949) od jeho rané formy \"filosofie akce\" k jeho pozdní zralé podobě \"filosofie konkrétna\". Tím, že uvádí Blondelovo myšlení v souvislost s francouzskými klasiky a význačnými mysliteli i s Blondelovými učiteli, otevírá nám nepřímo přístup ke kultuře francouzského filosofování vůbec.

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života.

Kniha se snaží prozkoumat a srovnat základní rysy diskuse o kauzalitě, jež se rozvinula mezi dvěma velkými - a v minulosti do značné míry znepřátelenými - filosofickými proudy 20. století, novotomismem a analytickou filosofií. Oba tyto směry prošly v průběhu 20. století výraznou proměnou.

Martin Buber (1878–1964) začal psát tento sedmnáctidílný esej v Jeruzalémě, v těžkém období občanské války v r. 1948. Předcházela mu léta bádání, přednášek i reflexí na téma pojetí víry, spásy a Mesiáše v judaismu a křesťanství.

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý.

Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce, podrobněji zachycené v jednotlivých svých knihách. Objektivním přínosem pro filosofii a její budoucí vývoj by měl být podle Pexidrových předpokladů zejména

Kolektivní monografie se systematicky věnuje hlavním hermeneutickým i filosofickým problémům Platónova dialogu Euthyfrón. Autoři se soustředí zejména na tři témata: za prvé na roli obou jeho mluvčích, za druhé na filosofický problém zbožnosti a za třetí na otázku, zda lze v dialogu nalézt rozvinutou teorii idejí.

Príbehy veľkých myšlienok a tých, čo ich tvorili texty prof. Zigu, ktoré vznikali na podnet rozhlasovej redakcie a aj odzneli v rozhlasovej (zvukovej) podobe a ktoré tu čitateľ dostáva v ich pravej, písomnej podobe, aj keď, žiaľ, už len ako filozofický testament autora sú určené najširšiemu publiku, záujemcom o filozofiu i filozofom laikom, hoci majú svoju nespornú výpovednú hodnotu aj pre kolegov

Druhý diel jedenásť zväzkových Dejín filozofie jezuita Frederica Coplestona zahŕňa dobu od Augustína k Dunsovi Scotovi. Ide teda o dobu od vrcholnej patristiky až k vrcholnému stredoveku.

Krátkosť pozemskej púte francúzskej filozofky, mystičky, odborárskej aktivistky Simone Weilovej (1909-1943), ktorú Albert Camus označil za „jediného veľkého ducha našej doby\", akoby bola úmerná hĺbke jej záberu, zračiacej sa v jej textoch. Súc od detstva vedená či vydaná napospas vysokému nároku na obnaženosť a čistotu vlastných postojov, dala neskôr tomuto imperatívu tvar vo svojich textoch vďaka

V knihe nájdeme zavŕšenie autorovho myšlienkového vývoja v otázkach etiky a morálky.

Štúdia hľadá metodické a ideologické predpoklady, z ktorých vychádzala či vychádza medzináboženská komparácia v diskurze religionistiky, biblistiky a tzv. starej orientalistiky.

Na začiatku roka 1995 navrhol časopis Liberal kardinálovi Martinimu a Umbertovi Ecovi, aby spolu začali viesť dialóg. Táto knižočka následne v roku 1996 priniesla listy, ktoré si títo dvaja velikáni napísali, a bola preložená do šestnástich jazykov.

Szent és profán - örök és mulandó - vallásos és vallástalan - transzcendens és materiális - tradicionális és modern: ezek a kulcsszavai a neves vallástörténész, Mircea Eliade egyik legismertebb művének. A történelem folyamán az ember egyre jobban eltávolodott az égtől, és egyre közelebb került a földhöz, egyre inkább kiszakadt a szent terekből és a megszentelt, ciklikus időből, melyben a rítusok folytak,

The landscape of social theory has changed significantly over the three decades since the publication of Anthony Giddens and Jonathan Turner\'s seminal Social Theory Today. Sociologists in the twenty-first century desperately need a new agenda centered around central questions of social theory. In Social Theory Now, Claudio E. Benzecry, Monika Krause, and Isaac Ariail Reed set a new course for sociologists,

Soubor filosofa Petra Rezka Filosofie a politika kýče , sestavený z kritických studií vznikajících od poloviny osmdesátých let a reflektujících myšlenkové zázemí disentu (Bondy, Havel, Hejdánek, Neubauer, Palouš, Patočka aj.) či exilu (Bělohradský, Preisner, Sviták...). Do raných let devadesátých patří kniha nejenom datem původního knižního vydání (1991), ale především v souvislosti s krachem politického