Nenáviděná i proklínaná, oslavovaná i velebená, dokola napadaná, dokola obhajovaná to je Evropská unie. Co však víme o její historii? Kdy se v projektu objevily první trhliny? Proč chce někdo mermomocí dovnitř a jinému už se naopak ve společnosti dalších evropských států přestává líbit? A nedáte si pivo? Prozaicky debutující Jakub Mazanec nabízí v knize Hostinec Evropa šestnáct alegorických příběhů,

Rusočasí je první díl románové trilogie Žižkaperk Blues. Děj knihy se odehrává během normalizce v sedmdesátých letech minulého století na pražském Žižkově. Zachycuje dospívání kluka z rodiny tvrdě postižené komunistickými represemi, první lásky, mejdany a život mládeže pronásledované režimem. Volně navazuje na román Dušebraní – Normalizační pornobrak.

Další prozaický text spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové (* 1960) je a není podobný těm předchozím. Vytříbeností jazyka, stylistickou kulturou a neúnavným hledáním nevšedních slovních asociačních a variačních vazeb, které často vybočují z běžných mantinelů současného českého jazyka, text \"Krajina nedělní\" navazuje na své předchůzce, zejména román \"Papíří\" anebo v menší míře

Tragický milostný příběh prostoupený autorovou osobitou satirou vypráví o neobvyklém poměru pětadvacetileté dívky a padesátiletého muže, kteří nemohou najít sílu změnit svůj život. Ondřej po rozchodu se svojí ženou vyhledává samotu, avšak neodolá náklonnosti dívky trpící od dětství depresemi vyúsťujícími v panickou hrůzu ze všudypřítomných sledovacích kamer, která navíc k uvolnění svého nesnesitelného

Prozaický debut nehrajícího rockera a nonkonformního grafika. Tři sofistikované zprávy o jednom dobrodružném životě ve dvacátém století: intelektuál na nucených pracích, estébácký don Juan v patách jeho ženy a osmiletý chlapec, který vše pozoruje skrze svého komunistického dědu. Trojjediné vyprávění nejenže příběh groteskně relativizuje, ale napomáhá i jeho srozumitelnosti a lidskosti. Haloun své postavy

Hlavní hrdinka druhého románu Lucie Faulerové se vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné, a snaží se najít jejich příčinu. Cestu vpřed však nelze zvládnout bez ohlédnutí. V důsledně rytmizované próze vycizelované do mimořádné stylové čistoty nás mladá dívka, zasažená rodinnou tragédií i vlastním svědomím, uvádí do prostředí tří sourozenců, které nevysvětlitelně

Ladislava Chateau svou čtvrtou knihou Colette, má drahá, Vy víte, co máte udělat volně navazuje na předcházející úspěšný Vlak do Výmaru. Jím se na záludné pozvání ministra a mistra nacistické propagandy Goebbelse vydali autoři z porobených a dokonce i neutrálních zemí, aby chtě nechtě obdivovali hitlerovskou třetí říši a účastnili se kongresu spisovatelů \"nové Evropy\". Obzvlášť početná byla francouzská

Já Václava milovala! Vůbec jsem si neuměla představit, že bych chodila s někým jiným, a kdybych byla jen trochu víc religiózně vychovaná, tak bych každý večer zvedla hlavu k nebi a děkovala bych Bohu, že mi seslal tak dokonalého muže. Dokonalý byl proto, že vůbec existoval! Že byl zdravý, měřil víc než metr osmdesát, měl vlasy, měl zuby, nešišlal a chtěl mě! To bylo nejdůležitější - chtěl mě! Kdyby

Příběh, zabírající v přítomnosti tři dni, je líčen v až banálně běžných kulisách dnešní západní civilizace velmi přehledně, takže jej může čtenář sledovat krok za krokem, hodinu po hodině. I plánek paláců na korze podél zátoky si lze při četbě nakreslit. Hlavní hrdina, škarohlíd výzkumník Oddys, je první den dopoledne v kině na filmu o závěru poslední války. Dozrává v něm rozhodnutí skončit s bádáním

Táto kniha nám osobitným, ľudovo jednoduchým štýlom humorne, až groteskne ukazuje celú “vojnu” Záhoráka, pekára Cyrila z Pajštúna, takmer hrdinu v podobe novodobého Švejka. Satirický príbeh sa odohráva v najtvrdších päťdesiatych rokov za ministra Čepičku v jednom z technických práporov vytváraných s cieľom pracovne využiť aj ľudskú rezervu brancov - polomrzákov. Veselý text o príbehoch týchto „čiernych

Současná česká poezie.

Souborem devíti povídek Markéty Mališové postupuje ústřední téma vztahů mezi mužem a ženou. Často jde o umělce, intelektuály, vztahy s výrazným věkovým rozdílem, ale i o obyčejné lidi, kteří před sebou a svými partnery skrývají různá tajemství. Autorka se nevyhýbá ani snové poetice či lehkému sci-fi žánru, bedlivě pozoruje a barvitě popisuje rozmanitá prostředí a v nich se odvíjejí lidské osudy.

Den Eminých narozenin se kvapem blíží. Kromě členů její rodiny se však na oslavu chystá i jeden nezvaný host – minulost, kterou všichni považovali za dávno mrtvou. V návalu nečekaných emocí tak začnou ožívat události z jedné dovolené v Thajsku, která otřásla osudy všech zúčastněných. Polozapomenuté vzpomínky se vracejí se silou tsunami a hrozí, že rodinu plnou tajemství rozmetají na kousky.

Bianka je malá dívka s velkým srdcem. Lidi nedělí na dobré a zlé. Pro každého má vlídné slovo a úsměv. Každý zůstává setkáním s ní proměněn, ať se jedná o spolužáka Zdendu, egoistického souseda, nebo partu zlodějů. S lehkostí sobě vlastní pomáhá Bianka lidem s návratem ze světa stresu do světa radosti, kde je všechno možné. Příběh plný lidskosti, laskavosti a humoru vás pohladí po duši.

Šárce je pětatřicet a stojí před slušnou hromádkou životních otazníků. Svého přítele miluje, je ale sedmdesátiletý spisovatel Ivan opravdu jejím osudovým mužem? Moc času na rozhodování nemá. Tajemství, které před Ivanem skrývá, si vynucuje rychlé řešení a navíc se v jejím životě objeví nový muž – samotářský restaurátor Bartoloměj. A zatímco si mezi barokními zdmi Santiniho staveb hrají na tichou poštu,

Nakladatelství Green Mango vydává vzpomínkovou knihu Jabka z borovice. Autorka Monika Hojná čtenáři představuje své dětství prožité na osadě Borovice, části obce Libníkovice u Hradce Králové. Krátké texty proložené úryvky z (tehdejších) deníčků a (současnými) básněmi nápaditě a poeticky zaznamenávají 70. a 80. léta minulého století prostřednictvím dětských prožitků. Dílo nabízí s odstupem čtyř desítek

Antologie moderní libyjské povídky. Vybral, uspořádal a přeložil Jaromír Hajský.

Jsem Češka. Narodila jsem se tady. A nejspíš tu i umřu, konstatuje devatenáctiletá autorka. Ale vzápětí dodává: Jsem Vietnamka. Pro všechny. Navždy. Mezi těmito póly také osciluje ve svém autobiograficky laděném díle Bílej kůň, žlutej drak. Příběh, z asazený do města Písku a vyprávěný mladou dívkou, zahrnuje vedle popisů všednodenního života vietnamské komunity řadu sociálněkritických motivů ostatně,

Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po

Román začíná jako pátrání po otci, na kterého hlavnímu hrdinovi v paměti utkvěly jen „relikvie“ připomínající boje druhé světové války v africké poušti, především kinžál, ale také červená limonáda z kolínské sodovkárny, kde otec pracoval. Do pátrání a vzpomínek vstupují nejrůznější postavy, obyčejní příbuzní i svatí, slavní malíři a fotografové, žháři i žoldáci, lékaři trhající mandle i řezníci… Osudy