Španělská zoo, vietnamský Hanoj a poslední samec západního černého nosorožce žijícího v zajetí v KLDR. Výbušný ředil madridské zoo, ke všemu odhodlaný plukovník zimbabwské armády, prezident Mugabe, vůdce Kim Čong-un a nádherná vietnamská mafiánka. Mohou mít tyto postavy a státy něco společného? Autorovi se podařilo spojit zdánlivě neslučitelné a vytvořit napínavý příběh plný bizarních situací a humoru.

Vánoce jsou tradičně nazývány svátky klidu a míru, pro hrdiny povídek devíti soudobých českých autorů je to ovšem spíše období plné nejistot, pochyb a často také tíživé samoty. Ale kdy jindy věřit ve šťastné konce než právě o Vánocích?

Zkuste si představit, že jste na sále a stojíte nad nemocným člověkem, jehož srdce budete za chvíli operovat. Co by vám v tu chvíli běželo hlavou? Mysleli byste víc na pacienta, na sebe, anebo snad na někoho, koho milujete? Báli byste se? Možná za dveřmi sedí někdo, kdo čeká na každou vaši chybu, a třeba je to váš bývalý přítel. Lékaři Burian Kremnický a Daniel Kryl právě takové situace řeší. Od poloviny

Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu architekta Františka Sammera. Autorka vychází ze skutečných fakt ve kterých zemích architekt pobýval, s kým spolupracoval či jaké stavby realizoval, ale vedle toho variuje s architektovými myšlenkovými záměry.

Výbor starších i novějších textů, povídek a článků věnovaných trampskému dávnověku i současnosti, doplněný velkým množstvím autorových černobílých i barevných kreseb a fotografií vyšla u příležitosti osmdesátých narozenin Marko Čermáka.

Autor příběhů je blízký příbuzný všech, co po mostu chodí a zná jejich osudy. Jsou to lidé, kteří se přistěhovali, a kterým se pohraničí stalo domovem. Cesty a mosty v tomto kraji jsou součástí příběhů, které potěší, pohladí, vedou k zamyšlení. Dá se říci, že knížka je i manuálem, jak žít. Bez mobilů a barevných televizí. Je plná medu i kopřiv, smetany i octa, slunce i divokých mraků. Obdivu k lidem,

Příběhy, kterým se chce naslouchat, neboť stojí za vyprávění. Někdy jsou naplněné čistou pravdou, jindy frivolní fantazií, anebo jen prostoupené tajemstvím duše vypravěče. Mnohdy jsou košaté a jsou vyprávěné i několik dní. Jiné jsou subtilní, často jen jednověté miniatury. Jestliže si při čtení budete říkat: něco takového jsem sám zažil stokrát a: tak jsem si to myslel už dávno Autorovy postřehy vystihují

Pradávné velké dědictví, od počátku rozdělené na 9 podílů, a dvě skupiny zlořádů, z nichž každá z vlastních důvodů usiluje o získání všech jeho dostupných částí. Píše se rok 2000 a pohledný mladý gay bezcílně proplouvá životem sirotka jako gogo tanečník a fotomodel. Hlavní figurkou možná již dávno rozehrané partie, ve které se hraje o jednu z dědických částí, se stává až díky poslednímu focení ve Španělsku.

Mimořádně zdařilý román odehrávající se v druhé polovině osmdesátých let, oceňovaný kritikou i čtenáři, je rozsáhlým psychologizujícím náhledem do života tehdejší společnosti skrze osudy tří hlavních hrdinů: uznávaného grafika Hynka, který se snaží vytvořit své životní dílo, jeho ženy Dany, jež se po autonehodě ocitá na vozíku a svého muže opouští, a její obětavé sestry Soni, neschopné navázat partnerský

Babička Boženy Němcové (1820–1862) neodmyslitelně patří do kanonického fondu naší národní literatury. Stala se nejen tématem mnoha divadelních a filmových adaptací, ale i žádaným předmětem sběratelského či bibliofilského zájmu. V „obrazech venkovského života“ se tak před generacemi čtenářů znovu a znovu promítá autorčina dojemná vzpomínka na dětství, z níž stvořila literární typ ideálně kladného českého

Název knihy Kdy se dotknout dospělosti napovídá, jaké otázky autorka klade svým hrdinům i čtenářům. Příběhy mladých lidí, kteří činí svá první důležitá rozhodnutí a pojmenovávají silné i složité chvíle, které v cestě za dospělostí prožili a přežili. Jsou tichým odrazem našich vlastních životů. Profesor Miloš Horanský k tomu podotýká: „První mocné životní karamboly. Jizvy na duši a citech, nesrovnatelně

Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká. Obyvateli Prahy byli Franz Kafka, Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek, Jan Patočka, Jiří Dienstbier i Václav Havel. Prahou pochodovala okupační vojska, v Praze Vinohradech se bojovalo o rozhlas, v Praze Kobylisích

Ve mlýně, na zámku, v lese i lesním zámečku se setkávají reálné postavy (Mlynář, Hanička, Učitelský mládenec, Klásek ad.) s bytostmi nadpřirozenými (Vodníci, Hejkal, Víly) - a urozený svět (Kněžna, Dvořan) je tu konfrontován s prostými vesničany

Knihu věnuji nejen živým hrdinům, ale také padlým příslušníkům 1. československého armádního sboru. Je to z hluboké úcty k nehynoucím tradicím, které vytvořili bojem na frontách Velké vlastenecké války. Nejedná se o fotokopii skutečnosti. Proto by bylo zbytečné ověřovat autentičnost osob a míst. Pakliže někomu použitá jména i názvy připomenou živé lidi a reálná místa, tak jde o podobnost zčásti úmyslnou

V antologii Cynické fantazie shromáždili editoři sedmnáct povídek od patnácti současných českých autorek a autorů. Knihu zakončuje esej slovenského teoretika fantastické literatury Ondreje Herce. Najdete v ní práce velmistrů žánru, jakými jsou Jan Po láček, František Novotný, Eva Hauserová či Jana Rečková, tak řadu originálních nových tvůrců, na jejichž další díla se budete těšit v následujících letech.

Jedná se o první knihu Karla Klostermanna, kterou napsal německy, do češtiny v roce 1923 přeložila Marie Stunová a její text krátce před svou smrtí autor schválil. Čtenář dostává toto dílo do rukou v původní podobě. Jsou to črty ze života lidí v divoké Šumavské přírodě na pomezí Čech a Bavorska koncem 19. století, kdy do kraje romanticky drsného šumavského pohoří proniká civilizace. To poznával Klostermann

Dvě zklamání v lásce stačí Julii na celý život. Také Daniel si ze svého manželství odnesl skepsi a opatrnost vůči opačnému pohlaví. S Julií si rozhodně nic začínat nemíní. Obzvlášť když se tato nájemkyně jeho restaurátorské dílny jeví jako nezodpovědná bohémka. Jejich zdvořilá komunikace se však poznenáhlu mění v něco víc. Dají svému vztahu přece jen šanci, nebo raději zalezou zpět do svých bezpečných

Dámská jízda v různých podobách je tématem dalšího souboru edice Česká povídka. Osamělou plavbu v moři si užívá péčí obvykle o děti zaměstnaná manželka v povídce Petry Soukupové. Text v podobě dopisu kamarádce napsala Irena Dousková. O rozličných peripetiích při ženském třígeneračním výletu do Skotska píše Hana Lasicová…

Kdo má doma nejlepší recepty? Přece venkovská pošťačka. Během svých obchůzek po jihočeských vesničkách vyslechla autorka spoustu historek a po ochutnávce nasbírala i osvědčené recepty.

Anna vystudovala na univerzitě literární vědu, ale jelikož nemohla po promoci sehnat odpovídající zaměstnání, vzala zavděk původně brigádnickým místem a dále prodávala jako pokladní v supermarketu. Nakonec za pokladnou strávila osm let, a aby si udržela duševní zdraví, rozhodla se nepříznivému osudu postavit čelem - napsala o svých zážitcích knihu, ze které prýští nadsázka, ironie a vtip.