V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních. V odborné literatuře byly doposud podchyceny nesystematicky a z tohoto důvodu byly předmětem badatelského zájmu jen nahodile. Katalog iluminovaných rukopisů v českých archivech, vytvořený v souladu s požadavky

Spisovateľa a historika Branislava Chovana (*1964 v Bratislave) poznáme ako autora netradičných textov o histórii. Už jeho knižný debut Na krížnych sestách svätého Urbánka (2011) zaujal čitateľov natoľko, že sa v krátkom čase dočkal ďalších vydaní. Urbánek - svojrázna kronika vinohradníckej oblasti Malých Karpát - je plná hravosti a humoru, chvíľami hraničiaca s čarovným svetom insity. Ani v ďalšej

Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům! Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo. Kniha vycházející z této unikátní sbírky nabízí do dobového kontextu zasazené životní příběhy – tentokrát žen – známých i méně známých, narozených napříč všemi dekádami 20. století. Vždyť už kazatel a disident Sváťa Karásek

Malá obec Budmerice na úpätí Malých Karpát neďaleko Bratislavy má bohatú históriu. Obci dominuje pálffyovský kaštieľ, ktorý sa v druhej polovici 20. storočia navždy zapísal do našich kultúrnych dejín ako Domov slovenských spisovateľov. Niekoľko generácií spisovateľov tu vytvorilo svoje diela, stretávali sa na literárnych podujatiach s umelcami z celého sveta. Autor zozbieral množstvo fotografií, faksimilií

Opavský historik Martin Čapský se ve své práci, která vědomě navazuje na jeho synteticky pojaté výklady Dějin Slezska, pokouší odhalit mechanismus formování se Slezska jako svébytné země. Jednotlivá slezská knížectví byla sice již od poloviny 14. věku součástí zemí Koruny české, avšak k jejich plnému začlenění došlo až o několik desítek let později.

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“? A jak vypadal běžný život obyčejných lidí na pozadí „velké“ historie?

This book on Jewish culture and literature focuses on the \"quiet” decades of the nineteenth century, a scarcely written-about period of time in Bohemian Jewish history. Using a myriad of sources, including travelers\' accounts, poems, essays, short stories,guides, and newspaper articles, the volume explores Jewish expression, Jewish-Czech relations, and the changing attitudes toward Jews between the

Kniha zpřístupňuje život, práci a myšlení Františka Uhlíře (1900–1980), předního politika Československé strany národně socialistické, místopředsedy exilové Státní rady za druhé světové války, v kanadském exilu po únoru 1948 pak profesora sociologie, kněze anglikánské církve a zakladatele misie pro křesťanské vzdělávání dospělých Temple Pastures u Ottawy. Čtenáři se do rukou dostává komentovaná edice

Další ze svazků edice Zmizelé Čechy poodhaluje kouzlo oblíbeného regionu Posázaví. „Dnes již tento nádherný kraj není takový, jaký býval, a přece znovu a znovu každého, i toho největšího samotáře, Zlatá řeka zláká a uchvátí.“ Přestože tuto větu napsal písničkář Bob Hurikán v roce 1940, neztrácí nic ze své aktuálnosti.

Publikácia o Gavrilovi Gryzlovovi od editorov Terézie Rončákovej a Matúša Demka prichádza v dobe, keď sa z tlačených médií akosi vytráca žáner reportáže. Preto je kniha o novinárovi, ktorý bol okrem iného veľmi šikovným autorom reportáží, aktuálna a potrebná.

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.

Další dávka kvalitního retra! Reklamy na mrkev, zájezdy s ranní rozcvičkou, povinná vojenská služba nebo legendární umakartové jádro. Připomeňte si už podruhé socialistické časy, kdy měl každý doma alespoň jednu bruselskou vázu a maximálně jedny džíny.

Kniha přibližuje strukturu a působení československého četnictva, policie a finanční stráže na Chebsku v letech 1918–1938. První část přibližuje fungování pořádkového aparátu (ubytování, kázeňské záležitosti atd.). Druhá část publikace je věnována snahám o potírání kriminality a bezpečnostně-politických hrozeb, tedy německého iredentismu, komunismu a především sílícího nacistického hnutí.

Založenie Trnavskej univerzity v roku 1635 bolo významným historickým momentom v dejinách Trnavy a dôležitým medzníkom v dejinách Uhorska. V úlohe vtedajšej najdôležitejšej vzdelávacej ustanovizne v tomto regióne mala ďalekosiahly vplyv na rôzne sféry spoločnosti.

Studie se zabývá představami české postkomunistické společnosti o vlastních moderních dějinách a svém postavení ve světě mezi Východem a Západem. První část charakterizuje, jak se česká historická paměť a vnímání druhých transformovaly během 20. století.

Pokračování rozsáhlého projektu Repertoria rukopisů 17. a 18. století navazuje na 1. díl vydaný rovněž ve dvou svazcích v roce 2003. Obsahuje soupis dochovaných bohemikálních rukopisů z muzejních sbírek v místech počínajících písmeny K-L (1. svazek) a M-O (2. svazek). Značnou část rukopisů opět tvoří modlitební knihy, mravně nabádavé spisy, lékařské knihy a jiné praktické příručky pro běžný životní

Doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse. Odborně zpracovaný katalog středověkých rukopisů KNM, jež nejsou obsaženy ve starších publikovaných katalozích (čili především rukopisů získaných po roce 1916). Zvláštní pozornost si zaslouží dva větší knihovní celky - sbírky Eduarda Langera a Otokara Kruliše-Randy,jimž je věnována samostatná úvodní studie.

Kniha je výsledkem Pittrova celoživotního zájmu o české dějiny a zároveň ideovým odkazem. V galerii významných postav českých dějin přibližuje základy české duchovní tradice - tradice demokratického smýšlení a humanistických ideálů.

Autor přibližuje houževnatou snahu dnešní šlechty o postupnou obnovu často zdevastovaných zámků, přičemž dokládá její zodpovědný vztah k rodovému majetku jako zavazujícímu odkazu předků. České aristokraty představuje jako nositele nejen rodových, ale i národních a státních tradic, upřímné patrioty a samozřejmé vyznavače mravního a společenského kodexu, který by se měl stát všeobecnou maximou.

Autorka v této publikaci načrtává obraz Prahy z doby, kdy z českého trůnu vládli Jagellonci a první Habsburkové. Od poslední třetiny 15. století a v průběhu století šestnáctého začala jednotlivá pražská města svým tempem měnit svůj středověký ráz v renesanční, výraznou proměnou prošel rovněž areál Pražského hradu, který okrášlila míčovna a letohrádek pro královnu Annu v osvěžující královské zahradě.