Historickým románem Ve stínu arény, tentokrát vtáhne Ivana Špičková své čtenáře do Malé Asie, v období 91př. n. l. Hrdina románu, syn vysokého úředníka, Brasidias, je podvodně zbaven cti, rodiny, majetku a stává se otrokem a jako gladiátor bojuje o nejenom o svůj život, ale i o očištění jména mrtvého otce a celé rodiny. Románový příběh je napsán tak, že čtenář bude váhat, zda četbu přerušit.

Knížka plná plakátů od Honzy Volfa.

Kniha Otevřené možnosti je autorským výborem esejů, recenzí, studií a příležitostných textů z čtvrtstoletí rámovaného léty 1997 a 2022. Robert Krumphanzl se v nich soustředí na vybrané autory české literatury, jejichž dílo vznikalo a vzniká v posledních zhruba sto letech ve specifickém jazykovém a kulturním prostoru nadlouho poznamenaném kromě jiného dvěma totalitními režimy.

Objevte dosud neznámou minulost legendárního sluhy! Možná dosud nevíte, že se Saturnin narodil 29. listopadu, tedy na svátek svatého Saturnina v Toulouse, a byl prvním, a nakonec jediným vytouženým dítětem již poněkud postarších rodičů. Dozvíte se, jak se seznámili jeho rodiče, jaké povolání vykonával Saturninův otec a jak se stalo, že Saturnin studoval na prestižní škole, naučil se excelentně lyžovat,

Prózy 677 (1977) a Afghánistán (1980) spojuje obdobná literární strategie: reflexe bezprostřední současnosti, doby, kdy tyto texty vznikly, se zde mísí s utopickými či distopickými vizemi fiktivní apokalyptické budoucnosti a s evokacemi časů civilizačního úpadku v minulosti. Oba tyto texty oplývají reáliemi společenství Charty 77 a kulturního podzemí v Československu konce sedmdesátých let, mezi nimiž

Manželský pár, Bohumil a Bohumila, se společně s mentálně postiženým synem přestěhuje z Prahy do malé vesnice v pohraničí, aby vyřešil svou manželskou krizi. V horkém létě se pokoušejí zapadnout mezi místní, drobná nedorozumění přisuzují nejprve své odlišnosti a neschopnosti pochopit venkovské prostředí.

Literární dílo Jana Hanče vyšlo v posledních letech v nakladatelství Torst ve dvou svazcích - Události a Dodatečné události. Ty ale nezahrnuly Hančovo literární dílo celé.

Kniha je souborným a nyní po autorově smrti také završeným celkem – životním dílem méně známého prozaika Eduarda Zachy, patřícího do takzvaných olomouckých Tří králů – vedle básníků Petra Mikeše a Rostislava Valuška, jak je svého času ve své eseji pojmenoval Jiří Kuběna. V české literatuře je z oněch tří nejméně známý.

Prozaický soubor Štěstí napodruhé se časovým i tematickým obloukem vrací o šedesát let zpět. Jednotlivé prózy totiž pocházejí z krabic náhodně nalezených ve sklepě pod schody, kam je kdysi ukryla Jitka Stránská, aby manželovy texty uchránila před příslušníky StB při domovních prohlídkách.

Kritické projevy 14 (Dodatky z let 1898-1937) zahrnují veškeré nebeletristické texty, které chybějí v předchozích třinácti svazcích Souboru díla F. X. Šaldy z let 19491963 a jsou rozptýleny v dobových periodikách, z nichž některá jsou pro současného badatele prakticky nedostupná, i v dalších publikacích. Soubor vynechaných, opomenutých či dosud neznámých Šaldových článků (plus jednoho básnického překladu

Martina Juháse, syna mladého slovenského dělníka a zpovykané Jihočešky, proklely otcovy zlostné spermie: „Martin Juhás nebude odbojový, ale odbojný. Martina Juháse nebude pohánět vztek, ale vztekání.“ Martin Juhás čili Československo je román o letmých vztazích Čechů, Slováků, komunistů, fašistů, nacistů, Němců a příslušníků dalších menšin v období mezi lety 1918 až 1948, jehož cílem není přispět k

I když se vydáte po vlastních stopách, sami sebe nenajdete. Román o návratech a neshledáních Hlavní rovinu vyprávění tvoří melancholický příběh novináře Pavla Klimeše, který se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a ocitá se v situaci, která ho nutí hledat nové životní cesty i cíle.

Haškova groteskní mystifikace české politiky z roku 1911 působí kupodivu aktuálně i dnes. V mnohém připomíná satirický cyklus anglické televize pod názvem Jistě,pane ministře!

Generace prarodičů dnešních dospělých byla zvláštní tím, že její příslušníci postupně žili v několika státech a společenských zřízeních, aniž by vytáhli paty ze svého města. Bouřlivé zvraty dvacátého století se jim vryly do životů a daly vzniknout komickým i dramatickým příběhům, které jejich vnuci nadšeně hltali.

Příběh faráře Enocha Alta. Hlavní postava se rozhodla setrvat v úmyslném outsiderovství a z této pozice nahlíží svět našeho - nejen evangelického - současníka.

Pohádková vyprávění a básnění Pavla Zdražila jsou naivní pouze zdánlivě. Jakmile se do světa jeho postav a postaviček trochu víc ponoříme, můžeme hned ucítit množství vnitřních souvislostí a odkazů k širokému kontextu literatury, která nás nechce jen pobavit a zabavit.

Autorka sa narodila v Tchaj-peji na Tchaj-wane. Román je životným príbehom jej babičky, niekdajšej feministky a stúpenkyne Mao Ce-tunga a zachytáva život silnej ženy v pohnutej historickej epoche.

Text českého emigranta, rozsahom blížiaci sa k románu, je reflexívna, meditatívna, filozofická próza, kvázidenník, mystifikačný preľud neustále balancujúci na hranici sna a skutočnosti s mnohými prvkami výnimočného humoru.

Sugestívna a výnimočne otvorená spoveď sudetského Nemca, rodáka z Bruntálu, ktorý sa doteraz nezmieril s \'odsunom\' či \'vyhnaním\' pôvodného nemeckého obyvateľstva z českého pohraničia.

Po Jedné větě Viktora Šlajchrta, Pavla Kolmačky, Petra Borkovce, Ivo Vodseďálka, Jaroslava Formánka, Víta Kremličky, Ivana Matouška, Ludmily Vachtové, Jeana-Gasparda Páleníčka, Martina Sochy, Jana Čumlivského, Petra Hrušky, Pavla Zajíčka, Štěpána Noska, Anny Kareninové, Mikea Baugha, Miloše Doležala, Roberta Krumphanzla, Jaromíra Zelenky, Michala Cihláře, Jakuba Guziura, Libora Krejcara, Elišky Vlasákové,