Pierre Hadot (1922-2010), Michel Foucault (1926-1984) a Jan Patočka (1907-1977) jsou tři bezesporu velmi rozdílní filosofové, jejichž myšlenkové cesty se však v druhé polovině 20. století dosti nečekaně a někdy i k jejich vlastnímu překvapení setkaly. Jejich koncepce duchovních cvičení, péče o sebe a péče o duši jsou tři způsoby, jak lze uchopit vnitřní proměnu sebe sama. Ta nabývá někdy až existenciální

Kniha obsahuje dvě Jungovy přepracované a rozšířené přednášky o jedné z nejpozoruhodnějších renesančních postav, Paracelsovi: Paracelsus jako lékař a Paracelsus jako duchovní zjev. Zejména druhá, podstatně rozsáhlejší studie, otevírá vhled do nelehko přístupné Paracelsovy „skryté“ filosofie.

Svojou originálnou ontologickou a posthumanistickou koncepciou patrí český filozof prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc. (nar. 1938) medzi ekofilozofov medzinárodného významu. Slovenské vydanie rovnomennej knihy je oproti pôvodným dvom českým vydaniam (1995, 1997) i anglickému a nemeckému vydaniu (1997) rozšírené o tri eseje venované problematike vzdelania, reči a informačnej techniky a tiež o výzvu Nájomná

Kolektivní monografie je věnována vybraným kapitolám ruského myšlení 20. století. Nejprve se zastavuje u obecných rysů vývoje ruské filosofie v průběhu minulého století, všímá si základních proudů navazujících jak na ruskou filosofickou tradici, tak na západní filosofická paradigmata; sleduje také její osudy v emigraci a za dob Sovětského svazu. Další kapitola je analýzou filosofického systému N. O.

Francouzský filosof a esejista Olivier Mongin nabízí strukturované pojednání toho, co dnes, v době globalizace, znamená město nebo urbánní prostor. Nejde ovšem o mezioborovou tematickou encyklopedii, ale spíše o rámec konfrontace různých oborů, jimž je téma různým způsobem vlastní – literatury, historie, architektury, sociálních věd – rámec mající umožnit, aby se město opět mohlo stát obecným pojmem:

Aurelius Augustinus (354–430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské a v zajímavé křesťanské syntéze je zprostředkoval středověkému i novověkému myšlení. Stěží bychom našli téma evropské filosofie, pro něž by Augustin nebyl jednou z hlavních inspirací,

Socrates is in prison, sentenced to die when the sun sets. In this final conversation, he asks what will become of him once he drinks the poison prescribed for his execution. Socrates and his friends examine several arguments designed to prove that the soul is immortal. This quest leads him to the broader topic of the nature of mind and its connection not only to human existence but also to the cosmos

Úvahy jednoho z nejpronikavějších myslitelů 20. století Výběr dvanácti esejů George Orwella je průřezem vizionářskou tvorbou kultovního britského autora obsahující sociální kritiku i humor. Eseje s širokým tematickýcm záberem vybral a interpretuje novinář a dokumentarista Václav Müller, který se dílem George Orwella dlouhodobě zabývá.

Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) — seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, založenou na vlastní zkušenosti. Kniha obsahuje promluvy z posledních pěti let jeho života. Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti.

Ha holnap arra ébrednék, hogy jóval magasabb lettem, az egyenes hajszálaim hullámossá váltak, és a zenei ízlésem is teljesen átalakult, a gyökeres változások ellenére az énem ugyanaz marad? A testi, a pszichés és a mentális jellemzőim mögött ott az egyes szám első személy, az én. Mi az én, amit változó testi és értelmi sajátságok árnyalnak? Illékony, akár egy csepp parfüm, illatát a teljes testen érezni

V této průkopnické studii Durand nejprve shrnuje různé přístupy k symbolu ve 20. století, a poté zkoumáním čtyř úrovní symbolična: úrovně biologické, společenské, obecně lidské a konečně výsostně teofanické, jež obnovuje \"rovnováhu kosmu\", vypracovává novou antropologii imaginárna, která by byla osvobozená od ikonoklastických tendencí západní kultury a uvědomovala si, že nejhlubším darem symbolické

Aby sme si mohli niečo predstavovať, nepotrebujeme to vidieť. Aby mohol moderný vedec hovoriť o mnohých súčasných vedeckých fenoménoch, takisto ich nepotrebuje vidieť. Tak by sa dal v skratke vyjadriť postoj francúzskeho filozofa Gastona Bachelarda k problematike pohľadu, ktorým sa človek priamo zameriava na predmety pred sebou. Anton Vydra svojou knihou na jednej strane predstavuje Bachelardov filozofický

D´Alembert se v něm zmiňuje o absenci stálého divadla, které v Ženevě tamní konzistoř zrušila. Rousseau kritizuje zejména samotné encyklopedisty, kteří s divadlem počítali jako s nástrojem výchovy.

Podrobný komentář k základnímu pojednání filosofie času s překladem a řeckým textem.

Soubor textů zabývající se problematikou překladu starozákonních textů a překlad Žalmů 120-135 opatřený úvodem a poznámkami.

Proč by měl někdo potřebovat náboženství? Autor vyvrací mylný dojem, že pod vlivem sekularismu a lidského pokroku zaniká náboženství.

Edita Steinová (1891– 1942) bola významná nemecko-židovská katolícka filozofka a rehoľníčka. Od roku 1932 prednášala na Pedagogickom inštitúte v Münsteri, ale po nástupe nacistického režimu musela učiteľské miesto opustiť.

Jak člověka za dobu, co ji používá, ovlivnila řeč? To je hlavním tématem této studie.

Porfyriova zbierka je pokusom zachytiť základné princípy Plotinovej ??náuky týkajúce sa vzťahu duše a tela, charakteristík telesného a netelesného, ??intelektu v jeho jednote a mnohosti aj \"toho, čo všetko presahuje\", o ktorom žiadnu náuku podať nemožno. Grécko-slovenské vydanie pripravila Lenka Karfíková.

Na počátku této knihy byla fascinace objevy jednotlivých vědních oborů a otázky, které z nich vyplynuly. Člověk jako předmět výzkumu se jevil stále složitějším a komplexnějším, dílčí pravdy byly rychle střídány pochybnostmi a z nich vyplývajícími otázkami.