Přemýšlení o středověkých starých babách a jejich obrazech má emancipační hodnotu vysvobozuje nejen z konvencí a pout, ale i z diktátu mladě se jevícího, zdravého, pracovitého a množícího se těla. Blízkost smrti připomínaná starou ženou byla ve středověké imaginaci vždy rovna i blízkosti věčnému životu. Se stářím a s jeho reflexí je spojena šance na brzký únik ze světa a času, tedy ze života konečného

Kniha se zabývá odkazem středověkých japonských válečníků v současnosti. V širokém kontextu historických a kulturních reálií souvisejících se samurajskou třídou autor komentuje rozmanité stránky tradičního japonského šermu, aby se v hlavní části práce zaměřil na moderní formy umění meče. Hlavní pozornost věnuje bojově orientovanému stylu šermu, který byl vytvořen v roce 1925 v Tojamské vojenské akademii

V poslední třetině 10. století se na křesťanských latinských školách začíná opětovně užívat matematická počtářská pomůcka zvaná abakus. V této knize jsou bilingvně latinsko-česky publikovány dva texty o způsobech počítání na abaku od dvou hlavních představitelů abacistické metody, Gerberta z Remeše a Bernelina ml. z Paříže. Edici předchází úvodní studie seznamující s tradicí abacistického počtářství

Tradiční představa osob vystavených bezuzdnému vraždění, překvapivým útokům a černobílé volbě mezi kolaborací s husity a mučednickým osudem, kterou nalezneme především v pracích katolických historiků, se přetavuje v pestrou mozaiku podobných a přece rozdílných osobních a kolektivních příběhů. Jistě nelze paušálně popřít překvapivost některých útoků radikálního měšťanstva, polních vojsk či šlechty na

Gall Anonym je autorem první polské kroniky, která vznikla mezi léty 1112-1117, tj. nedlouho před Kosmovou kronikou. Její autor není blíže znám. Zřejmě byl členem kanceláře Boleslava Křivoústého. Pozdějšího přízviska Gall Anonym se mu dostalo pro jeho př

Obsáhlá publikace představuje jakousi plastickou mapu či průvodce dějinami středověké Evropy. Udivuje svou šíří záběru, sahající od politických událostí přes vývoj hospodářství a obchodu k dějinám mentality, myšlení a kultury. Jak a kde středověký člověk žil, čeho se bál, proti komu a proti čemu bojoval, o čem snil a v co doufal, kterými směry upíral své touhy i svou intelektuální potenci – tyto a

A Magyar Tudományos Akadémia Bölcsészettudományi Kutatóközpont Történettudományi Intézetben működő Középkori Magyar Gazdaságtörténet \"Lendület\" Kutatócsoport negyedik tanulmánykötetét tartja kezében az olvasó. A középkori élet sokszínűsége, a mindennapokat átszövő gazdasági struktúrák sajátos világa ezúttal is történészi, régészeti és művészettörténti kutatások legújabb eredményein keresztül tárul

A kunok - ahogyan a szerző Fejér György írja már az 1850-es években - nomád népként éltek és a nevük Hun Kun (Huni, Uni, Chuni, Cumani) volt, de közöttük is megkülönböztetünk fehér és fekete kunokat. A korai források alapján a kunok egykor a Sárga-folyó kanyarulatától keletre élhettek. A nomád vándorlások alatt eljutottak Magyarország területére is, és beolvadtak a magyar nemzet egységébe.

Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně. Válkou růží projdeme přes bitvu u Towtonu, staneme se svědky vzestupu i pádu „Králotvůrce“ Warwicka a budeme uvažovat, kde i jak došlo k poslednímu boji krále Richarda III. Spatříme trpký konec rytířské slávy burgundského

Protimluvy v titulu nemají jen upoutat pozornost příštích čtenářů. Větší část knihy spojuje poznání, že mnohé ve středověku bylo jinak, než by se na první pohled zdálo. Poselství středověkého obrazu se skládalo z více vrstev, z nichž některé měly přednost před estetickým zážitkem. Už středověk například znal komiksové bubliny v podobě tzv. mluvících pásek. Jiné nápisy nebylo možné bez pomoci znalce

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu

Publikace přináší příspěvky 18. a 19. zasedání k problematice sepulkrálních památek. Tyto mezinárodní vícedenní konference pořádá Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. od roku 2000. Jsou zaměřené na téma sepulkrálních památek jako hmotných artefaktů sepulkrální kultury a umění v tradičním slova smyslu, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropské problematice. Nevyhýbají se ovšem ani tématům, která

Kniha Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany. Autor předkládá čtenáři po několikaletém bádání v knihovnách, archivech, matrikách a dobových pramenech faktografickou publikaci s uceleným souborem šlechticů, kteří se dostali vzhledem ke své loupeživé činnosti

Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravy císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století. Vincencius svůj spis věnoval králi Vladislavovi a jeho manželce Juditě. Jeho text má místy ráz spíše osobních pamětí a těžiště kronikářova vyprávění tkví v popisu milánského tažení (1158–1160),

Přehledně pojatá monografie věnována císařskému a královskému rodu, původně leníkům francouzského krále, představuje poslední práci německého historika Jörga K. Hoensche, autora celé řady historických knih, především pak biografií dvou českých králů Přemysla Otakara II. a Matyáše Korvína. Hlavní důraz v ní autor samozřejmě položil na osobu císaře Jindřicha VII., jehož prostřednictvím si lucemburská

Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše. Z tohoto odstupu lze také panoramaticky

Hlavním hrdinou monografie Světec a šaman je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým. Kniha však není koncipována ani jako biografie, ani jako literárněvědný rozbor poet iky legendy. Autorka v ní rozkrývá, jakým způsobem Jepifanij jakožto jeden z nejvzdělanějších představitelů ruské kultury své doby interpretoval ve velmi

Ke studiu středověkých církevních dějin neodmyslitelně patří problematika kostelní a farní sítě, stejně jako výzkum farního duchovenstva. Kniha Václava Nečady tyto aspekty studuje na příkladu řečického děkanátu od 12. století až do husitských válek. Po vylíčení procesu osídlení zkoumaného regionu autor sleduje formování kostelní a farní sítě na daném území. V další části knihy se podrobně věnuje farnímu