Náš přední psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. (1939), připravil již třetí výbor ze svých esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení, které publikoval v odborných časopisech nebo na svém blogu v letech 2018 až 2019. Obsahem jsou jako vždy jeho bezprostřední reakce na události kolem nás, ale přibližuje nám i medicínu a témata, v nichž se lékařské vědy proplétají s jinými oblastmi, s politikou, morálkou,

V tejto knihe sa zišlo viac ako štyridsať autoriek a autorov, ale mohlo ich byť aj štyristo, čo s vydavateľstvom tak či onak spolupracovali. Je to poklona vydavateľstvo Kalligram a jeho zakladateľovi Lászlóvi Szigetimu.

Kniha Stredoeurópan vychádza rok po náhlej smrti publicistu Petra Morvaya. Dôvodom nie je len uctenie jeho pamiatky, ale aj nadčasovosť textov, ktoré písal pre stredouerópske médiá. Hoci bol jeho záber širší, v knihe nájdete výber reportáží a publicistických textov o strednej Európe. Mal k nej veľmi osobný vzťah a aj preto jej rozumel ako málokto. Keď písal pre maďarské publikum, snažil sa mu vysvetliť,

Vůbec první Magazín MF DNES vyšel v září 1993 a hned v prvním čísle byla také rubrika Objev dnes. Za vznikem rubriky stál novinář Martin Komárek, mistrovskými příspěvky ji rozvíjel Ladislav „Denis“ Verecký. Od července roku 2010 se ostře řezaného objevitelského pera ujímá i Jakub Kohák. „Mám satirické šlehy rád, ať už psané nebo kreslené. Kohákův text je satira formou i obsahem a jako taková mi vůbec

„Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně

Kartári vedia, že oko v kartách je dvadsaťjeden. Toľko je v knihe Oko v alkohole príbehov situovaných do obdobia od augusta 1968 až po Nežnú revolúciu v roku 1989. Sú nenásilným pokračovaním obrazu doby z knihy Dva deka spomienok, opisujúcej strasti a drobné radosti počiatkov budovania socializmu po znárodnení v roku 1948. Oko v alkohole je frivolný pohľad za seba, ako sme si užívali, keď nám bol svet

Kniha již uspořádal a k vydání připravil editor Michael Špirit navazuje bezprostředně na definitivní edici Hančových Událostí, vydanou v nakladatelství Torst v roce 2016. Svazek obsahuje nově nalezené Hančovy literární texty, které nejsou zachovány jako sekvence zápisů v sešitech, ale na jednotlivých listech. Z převážné části jsou však dokončeny a rozšiřují spisovatelův rejstřík úvah o lidských zvyklostech,

Tváře ve stínu Zdeňka Kalisty, jak vyšly ve svém prvním vydání na sklonku šedesátých let, patřily k nejhodnotnějším českým knihám vzpomínkových medailonů významných literárních osobností. Kalista jemným, detailním a klidným stylem podal portréty básníků a spisovatelů ze začátku dvacátých let, jež sám dobře poznal, aby dospěl k jedinečným nadčasově platným portrétům těchto významných osobností, ale

Smrt ve věži je vrcholem trilogie (Smrt ve středu 2009, Smrt v sametu 2012) snímající závoj lží a mystifikací, jež halí utajené děje v politice, médiích a celém našem životě od převratu v listopadu 1989 až po dnešek. Ve Smrti ve věži Petr Hájek říká, že Západ, zejména Spojené státy, se snaží vyvolat válku s Ruskem, která by nutně skončila katastrofou. Naši zemi nevyjímaje. Dokládá také s bohatou znalostí

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií. Vývoj u nás zasazuje do mezinárodních souvislostí; mimořádnou pozornost věnuje pádu berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu

Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Jedenadvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl. Hodnotové myšlení naproti tomu říká, že je každý národ svého druhu jedinečný vesmír - stačí uvážit jen jazyk - a že jeho zánik je stejná škoda, jakou je zánik jakéhokoli druhu života.

Ďalšia kniha spisovateľa a hudobníka, priekopníka blues na Slovensku, prináša súbor politicko-historických esejí, ale aj menších glos s „dnešnými“ témami ako sú napríklad: multikulturalizmus, bratislavské sochy, 14. marec, či vládcovia Slovenska po „nežnej“ inscenácii. Uhol pohľadu je podobne ako v predchádzajúcej knihe Labyrint – hlavou o múr (2003) konzervatívny, to znamená slovenský a kresťanský.

Ve své nejnovější knize se bývalý americký prezident podrobně zabývá předsudky, diskriminací, násilím, zkresleným výkladem náboženských textů (Bible, Koránu a dalších), fyzickým a duševním týráním, chudobou, nemocemi a válkami z hlediska ženské nerovnosti, existující dnes na celém světě. Carter ukazuje, že muži sice s tímto stavem věcí mnohdy nesouhlasí, ale mlčí, aby si zachovali dominantní postavení.

Menno ter Braak (1902—1940), pôvodným školením historik, je najvýznamnejším predstaviteľom medzivojnovej nizozemskej literárnej kritiky. Ako spoluzakladateľ literárneho časopisu Forum bol obávaným polemikom, no zároveň presvedčeným demokratom a „europeizátorom“ provinčných pomerov v holandskej kultúre. Dôsledne presadzoval nové personalistické kritériá posudzovania domácej literárnej tvorby, otváral

Ve své půvabné knížce přeložené pod názvem Co kdyby láska nikdy neskončila uvažuje Alain Finkielkraut o čtyřech podobách moderní lásky, která je sice vyvázána z tradičních svazujících pout přísné morálky a zatěžujících zvyků, přesto je spíše křehká a v ohrožení. Láska je dnes sice „volná jako ptáče“, ale je třeba se s autorem na chvíli pozastavit a ptát se, jaké podoby má dnes tato základní lidská

Zkušenost mladé generace, kterou Palečka reprezentuje, se radikálně liší od zkušenosti jejích rodičů a učitelů. Žije v symbióze s novými technologiemi, které jí umožňují nevídaně snadný přístup k informacím, ale zároveň ji činí svobodnou a lhostejnou vůči stávajícím autoritám a současnému pasivnímu modelu vzdělávání. Filozof Michel Serres přirovnává dnešní technologickou revoluci ke vzniku písma a

Petőfi recepcióját, hagyományát, jelenlétét a halála után eltelt több mint másfél évszázadban és a jelenben áttekinteni szinte lehetetlen feladat; a róla szóló írott és verbális ismeretanyag, legyen annak műfaja tanulmány, anekdota, emlékezés, elemzés, mitikus feltételezés, hódoló vers, szatíra, politikai szónoklat vagy publicisztika stb., olyan tömegben árad halálának pillanatától napjainkig, hogy

Zo všetkých štúdií, úvah a glos Eriky Brtáňovej je zjavné, že staršiu slovenskú literatúru vníma a reflektuje ako rovnocennú komplementárnu súčasť celku národnej literatúry. Presvedčivosť takéhoto komplexného chápania u nej vychádza predovšetkým zo skúsenosťami potrvdeného poznania, že estetická funkcia literatúry, resp. jej umeleckosť, je historicky premelivá - a nie \"raz navždy\" daná vlastnosť.

Tato knížka je o životě, o ženě, o lásce, o touhách a vášních, o životních prožitcích a také o příležitostech a možnostech, které jsme mnohdy my, ženy, nechaly ležet ladem jenom proto, abychom byly dokonalé a stále pro ty druhé připravené. Proč? Bylo nám to tak předáno? Možná? Anebo jsme jen nevěděly, že to může být jinak? I to je možné. Ženská síla se probouzí, stále ve více z nás, v ženách i v mužích,

Šestým svazkem Spisů Josefa Čapka zahajujeme edici výtvarné publicistiky – nejrozsáhlejší a dosud nejméně známé oblasti Čapkova literárního odkazu. Čapek se jí věnoval paralelně se svou tvorbou výtvarnou a literární prakticky po celý život, svůj první výtvarný referát publikoval jako student Uměleckoprůmyslové školy v roce 1905, poslední napsal pro Lidové noviny o prázdninách 1939, několik týdnů před