V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce. Tato kniha se pokouší co nejúplněji postihnout, co se před padesáti lety v Semilech opravdu dělo. Za tímto účelem byly využity jak soudobé kroniky a novinové články, tak

Příspěvky z konference pořádané 9. listopadu 2001 v Ústí nad Labem. K vydání připravila Hana Pátková. 2. díl.

Kniha približuje výskum pečatí v 11 samostatných kapitolách na príklade rôznych rodov pôsobiacich v minulosti na území dnešného Slovenska. Súčasťou publikácie je prvá časť (A – L) podrobnej mennej databázy k zbierke pečatí, ktorú autor zozbieral za desaťročia výskumu.

Slovensko je plné záhad. Tajomné miesta s nevysvetliteľnými úkazmi, fragmenty krvavej histórie či zvesti o bájnych bytostiach a magických predmetoch predstavujú takmer nevyčerpateľný zdroj tajomstiev.

Sformovanie a sedemročná existencia domobrany v rámci Armády Slovenskej republiky v rokoch 1995 - 2002 je takmer neznámou kapitolou v živote slovenskej armády na konci 20. a na začiatku 21. storočia. Jej vznik pritom nebol náhodný a nebol ani vynútený miestnymi politickými silami.

Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, propuštění a posléze mučivé sebezpytování. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je.

U příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Ivana Hlaváčka, CSc., se 25 domácích i zahraničních badatelů zaměřilo na zkoumání různých forem panovnické reprezentace v písemné kultuře ve středověku.

Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945–1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945 a důsledcích pro politický vývoj v poválečném Československu.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď.

Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud. Není tomu tak jenom proto, že se Brüsewitz, farář působící v Zeitzu v Německé demokratické republice, na protest proti komunistickému režimu v srpnu roku 1976 upálil, ale i z toho důvodu, že se z něj podobně jako z Palacha stal politický mučedník.

Kniha se zabývá pozicí železničního odvětví v československé dopravní politice, respektive v hospodářském systému 70. a 80. let 20. století. Železniční doprava patřila na počátku 70. let k nepostradatelným pilířům domácí ekonomiky.

„Za všetkým hľadaj ženu!“ Tak znie známy citát francúzskeho spisovateľa Alexandra Dumasa, ktorý zvečnil v polovici 19. storočia v románe Parížski mohykáni. Tak ako kedysi Dumas, tak dnes historici a historičky pátrajú po ženách, ktoré ovplyvnili spoločnosť i dejiny.

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen. Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Kniha má parametry jakési zprávy o slovenské společnosti v kontextu jejího evropského historického vývoje a vlivů. Dává čtenáři, který měl často o Slovenské republice informace a představy jen z občasných článků, reportáží a komentářů v médiích, příležitost hlouběji pochopit příčiny událostí, jevů i politických konfliktů a rozhodnutí na Slovensku, jež ho zaujaly nebo překvapily.

Knihu tvoří soubor čtyř deníků, které našli přátelé po svých pradědech. Rozhodli jsme se ji vydat ke 100. výročí vzniku Československa.

Publikace vychází jako další svazek knižnice Korespondence T. G. Masaryka. Zpřístupňuje vzájemnou korespondenci T. G. Masaryka a J. S. Machara z let 1893–1895, tedy od navázání spolupráce s časopisem Naše doba, kterou inicioval T. G. Masaryk, až po vzrušenou debatu vyvolanou publikováním prohlášení Česká moderna.

V centre Sukovej štúdie stojí myslenie československých revizionistických ekonómov 60. rokov, pričom osobitná pozornosť je venovaná Otovi Šikovi, jeho prerodu zo stalinského dogmatika v presvedčeného reformistu a neskôr jedného z význačných protagonistov pražskej jari 1968. Autor sa pokúsil o rekonštrukciu myšlienkových dejín komunistického experimentu, od teoretických východísk Marxových cez Leninovo

Autor objasňuje pojem \"wervolf\" pocházející z německé mytologie, podle něhož se nazývala také podvratná německá organizace (Wehrwolf), která vznikla v českém severním pohraničí koncem druhé světové války. Čtenář se dozví o průběhu konkrétních sabotážních akcí této organizace, které byly namířené nejen proti Čechům, ale také proti odlišně smýšlejícím Němcům.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistickéhoexperimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, v nichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému

Důraz je kladen na otázky tvorby legislativy a popis strukturálně hospodářských předpokladů problematiky. Zároveň jsou příslušné části věnovány dějinám každodenního života tehdejších nezaměstnaných, jejich strategiím přežití a propočtům pravděpodobného vývoje životní úrovně jejich domácností.