A szerző minden oldalról körüljárja a szenvedélybetegségeket. Megszólít orvost, addiktológust, szenvedélybeteget, józanodót, visszaesőt. Megismerjük a szenvedélybetegeket kezelő rendszer minden szintjét, az állami és a magánszektort is. Módszereket ír le, és feltárja a szenvedélybetegségek okait. Rehabokat és pszchiátriákat látogatott meg, illetve járt a tinirehabon is, ahol fiatalokat kezelnek. Megszólal

Jak jednají lidé v prostředí sociálních sítí, internetových fór a online diskusí? Jak se na internetu vyjadřují k významným společenským a politickým tématům? K jakým komunikačním faulům, stereotypním hodnocením a nenávistným projevům se uchylují? Jak projevují své emoce? Autorský kolektiv z oboru mediálních a komunikačních studií se těmto otázkám věnuje na konkrétních příkladech z veřejných online

V období rokov 1948 1989 bola rómska problematika u nás spoločenské tabu, o ktorom sa otvorene nediskutovalo a aj vtedajšia vládna moc sa snažila pred verejnosťou budiť dojem, že tu rómsky problém neexistuje. Po zmene režimu však nastal prelom a rómska otázka sa stále viac dostávala do popredia záujmu a v súčasnosti už patrí k jednej z najdiskutovanejších spoločenských tém. Kniha Rómovia v slovenských

V knize Mýtus a skutečnost shrnuje autor dosavadní poznatky o mýtu. Zamýšlí se nad jeho definicí, zabývá se jeho strukturou a funkcí a dále probírá tematicky jednotlivé typy mýtů. Všímá si mýtů o původu a kosmogonických mýtů, mýtů a rituálů obnovy, mýtů o konci světa, mýtů návratu, mýtů přežívajících v křesťanství i v moderním světě, a to včetně vztahu mýtu a sdělovacích prostředků.

Žijeme v časoch, v ktorých majú mnohí z nás nástojčivý pocit, že náš spoločenský status a vyhliadky do budúcnosti sú ohrozené. Paralyzuje nás pocit, že sme sa ocitli vo svete, v ktorom sme absolútne bezmocní. Prežívame strach z budúcnosti i z vynárajúcich sa tieňov minulosti, máme obavy z vojny, terorizmu, zo známeho i neznámeho, prežívame neuchopiteľné úzkosti z ekonomickej nestability. Strach je

Jsou ve městech celého světa i naší republiky – lidé bez domova. Říkáme jim bezdomovci, houmlesáci nebo tuláci. Kdo jsou ve skutečnosti tito lidé? Jak se na ulici dostali a jak na ní přežívají? Mají svoje sny, touhy a lásky? Jaké mají plány do budoucnosti? Život lidí bez střechy nad hlavou vám přiblíží naše knížka – průvodce nejen pražským bezdomovectvím. Po jejím přečtení budete mimo jiné vědět, jak

Milyen elképzelései vannak a fiataloknak majdani munkalehetőségeikről? Mit tehet a család és a közvetlen környezet azért, hogy a tinédzserek olyan értékrendet és szokásokat alakítsanak ki, melyek hasznosak lehetnek felnőttkori boldogulásuk szempontjából? Csíkszentmihályi Mihály és Barbara Schneider egy máig egyedülálló kutatás segítségével adnak választ ezekre a kérdésekre. A jövő tudósait képző elitiskoláktól

Publikácia ponúka nový pohľad na chudobu a sociálnu politiku EÚ zameranú na jej riešenie. Predikuje chudobu nielen v EÚ ale aj vo svete do roku 2020.

Program, jehož hlavním záměrem je upevňovat a posilovat pozitivní postoje žáků k multikulturní společnosti, otevírá prostor pro uvědomění si předsudků a vyjádření obav plynoucích z migrace nebo z odlišností ve společnosti a přispívá k eliminaci pocitů a projevů xenofobie a rasismu. Program je rozčleněn do tří základních modulů: Média kolem nás a svět očima novinových titulků, Můj svět tady a tam, Země

V roce 1927 Československo přijalo zákon č. 117/1927 „o potulných cikánech“. Tato právní norma prvorepublikovým policejním orgánům umožňovala z některých jednotlivců či skupin obyvatel učinit občany druhé kategorie, jejichž každodenní život, obživa, rodinné vazby atd. měly být postaveny pod takřka neustálý policejní dohled a kontrolu. Odkud se myšlenka speciálních opatření zacílených na skupiny obyvatel

Už delší dobu to vypadá, že se na Západě hroutí snášenlivá společnost humánních civilizačních zásad, které jí dosud zajišťovaly soudržnost a rozvoj. Média podléhají cenzuře politické ideologie „sociální spravedlnosti” a univerzity indoktrinují mládež revoluční vizí nové společnosti. „Všechno, co jsme pokládali za rozumné a dané”, píše Murray, „se nyní nachází pod palbou nenávistné kritiky”. Máme-li

Kniha zachycuje vývoj vzdělanostních nerovností a vzdělanostní mobility v české společnosti v průběhu 20. a na počátku 21. století. Autorka se pokouší vysvětlit, proč se u nás navzdory proměňujícímu se historickému kontextu nerovnosti v přístupu ke vzdělání nemění a jsou z dlouhodobé perspektivy stabilní, a to i po roce 1989. Vychází z dosud publikovaných zjištění o přístupu ke vzdělání v České republice

Z troch dominantných ideológií 20. storočia – fašizmu, komunizmu a liberalizmu – zostáva už len posledná. Vznikla tak zvláštna situácia, v ktorej zástancovia liberalizmu zvyčajne zabúdajú na to, že liberalizmus je ideológia a nie prirodzený konečný stav politickej evolúcie ľudstva. Ako v tejto provokatívnej knihe argumentuje Patrick Deneen, základy liberalizmu sú postavené na protikladoch: hlása rovnaké

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace. Tato zásadní změna přichází ve středoevropském prostoru na počátku 20. století a je završena po první světové válce. Cílem autorek je představit komplexní obraz vědkyně v české a československé společnosti první poloviny 20. století; ukázat

Autor prof. Ján Botík knihy je etnológ, etnograf a kultúrny antropológ. V knihe píše o Slovákoch žijúcich v Srbsku. Celú históriu od ich prvého sťahovania do južných oblastí Uhorska na konci 17. storočia, príčiny ich sťahovania a spôsob začleňovania do nového prostredia až po ich dnešný spôsob života. Ide o syntetizujúci pohľad s mimoriadnou šírkou a dôkladným poznaním všetkých už dostupných a zverejnených

Rozhovory v této knize osvětlují mnohé konflikty současné společnosti, ať už v oblasti sociální, ekonomické, politické, kulturní nebo vojenské. Tyto konflikty přinášejí do každodenního života mnoha lidí i celé společnosti velkou míru nejistoty a rizika. V této souvislosti můžeme obrazně mluvit o odjištěné společnosti a formulovat cesty k potřebné společenské změně. Knížka předkládá kritické úvahy filosofa

Může se zdát podivné, v těchto neklidných časech, kdy bychom měli hlavně přemýšlet o budoucnosti, že se zajímáme o vztahy mezi dvěma světy různého myšlení, které vznikly kdesi na Středním východě před více než třemi tisíci let. Nicméně není nic aktuálnějšího, důležitějšího a urgentnějšího pro porozumění našemu světu, pro porozumění jeho konfliktům a záměrům, pro zjištění cest, kterými se ubírá, než

Významný francouzský sociolog se v podnětné knize esejů věnuje zkoumání skutečností a osobností, které byly zdrojem pro jeho sociologickou tvorbu a výzkumnou práci. Nabízí nejobjektivnější pohled na nejsubjektivnější otázky svého odborného i soukromého života. Vymezuje se vůči předchůdcům a současníkům, vysvětluje své vědecké postoje i jejich kořeny. Věří, že i tím dokáže uniknout redukované interpretaci

Publikace nabízí ucelenou charakteristiku sedmi základních výzev při řešení celostně pojatých úloh sociálního prognózování. Začíná vymezením prognózování jakožto formulace podmíněných výpovědí o možných budoucnostech a rozborem prognostické metodologie a metod s odkazem na uplatňující se teorie a kritéria hodnocení. Rozebírá roli elit a veřejnosti v prognostické tvorbě, podobu institucionálního rámce

Biografický slovník evropské etnologie započal sestavovat prof. PhDr. Richard Jeřábek, DrSc. (1931-2006) jako výsledek svého celoživotního zaměření na evropskou etnologii. Pociťoval potřebu připravit zvláště studentům, ale i českým badatelům základní příručku, z níž by vyplývalo, na jakých základech obor stojí a kdo se na jeho budování podílel. Toto náročné dílo však nedokončil, a proto se jej ujali