Husserl v tomto svazku provádí základní rozlišení mezi empirickým a eidetickým zkoumáním, vysvětluje přístup závorkování, základní rozdíl mezi světem vnímaným jako objekt o sobě a světem vnímaným jako fenomén, pojmy čistého vědomí a fenomenologické pojetí rozumu.

Máte trápení, na které se těžko hledá lék? Jste bezradní, pokud jde o peníze či zaměstnání? Nevíte, jak se vyrovnat s rodičovstvím, s rozvodem nebo s otázkou priorit? Co dělat, když řešíte potíže se stravováním či zdravotní komplikace? Neumíte se rozhodovat? Hloubáte o duchovním životě, který vám ne a neladí se všedními starostmi? Uvažujete o meditaci a morálce, o sexualitě a strachu, o životě a s

Zborník ku kľúčovej téme Descartesovej filozofie - Myslím, teda som.

Riešitelia grantovej úlohy VEGA č. 1/0213/10, ktorej témou je Fenomén krásy v reflexii ruského a slovanského myslenia 20. storočia sa v prvej etape vedeckovýskumného riešenia sústredili na Slovanské motívy krásy v etike, estetike a morálnej filozofii. Cieľom bolo skúmať nielen inšpiratívnu tvorivosť, ale aj samotnú ašpiráciu „vidieť a rozpoznať krásu v kontexte dejín“. Živé kontinuálne úsilia Slovanov,

Nahlédneme-li do obsahu těchto přednášek, které byly nakonec publikovány formou dopisů, pak je především nápadné, že jsou neseny v duchu kontrastu, jenž věrně doprovází celé Fichteho úsilí. Oproti současné upadlé podobě, zcela podléhající nešvarům momentálního stavu společnosti, staví Fichte ideál, tedy to, jaký by řád svobodných zednářů měl být a co by mělo být jeho náplní.

Martin Pokorný (* 1973) vyučuje komparatistiku na FF UK. V nakl.

Z řeckého originálu přeložil a úvodem opatřil František Novotný. Třetí, opravené vydání.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

Gnose – „tajné“ vnitřní vědění – bylo původně souhrnem pradávné osvícené moudrosti. „Tajné“ je pouze proto, že ho mohou rozpoznat jen ti, kdo vlastním svobodným zednářstvím a odhodlaným životním činem odstraní ze své schopnosti vnímání závoje nevědomosti.Autoři této knihy proto nenapsali „Gnosi“ na papír, což je nemožné, ale ve dvaceti kapitolách nás upozorňují na různé aspekty stezky, které ke Gnosi

V poradí už šiesty zborník z doktorandského dňa Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity prináša deväť štúdií doktorandov troch študijných programov, a to slovenské dejiny, sociálna psychológia a systematická filozofia. Dies doctoralis, ktorý sa organizuje na fakulte od roku 2011, sa uskutočnil 9. marca 2016.

Kniha - slovník - určená všetkým čitateľom, ktorí majú záujem o analytickú filozofiu.

Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autoři tohoto svazku zdůrazňují jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.

Sborník k sedmdesátinám L. Hejdánka a J. S. Trojana, soubor filozofických statí.

Jeden ze základních textů řecké filosofie. Co je vlastně skutečné?

Antologie textů z německého časopisu pro současnou geomantii a hlubinnou ekologii Hagia Chora, dnes nejvýznamnějšího evropského geomantického fóra, si klade otázku: Co je to současná geomancie? Celkem jednadvacet textů od současných předních geomantů, vědců a filosofů představuje neobyčejně otevřenou a nezřídka polemickou sebereflexi tohoto nově se formujícího holistického oboru, který se pohybuje

\"Ez a könyv egyszerű, tiszta. Ősi bölcsességeket tartalmaz. A Forrás. Van-e kedve megtapasztalni? Van-e kedve figyelni rá, felfedezi a sokoldalú, és mindennapjainkban fontos, sőt egyre fontosabb útmutatásait a jó barátok, és a Mesterek segítségével? Gyakorlati tanácsokat kapunk, elsimítja háborgó lelkünket, rohanó gondolatainkat. Megállhatunk vele egy pillanatra. Csöndes, egyszerű, nagyon erős, bölcs

“One could argue that the philosophy of science is one of the most important issues in contemporary culture. Babich, looking at the problem through the lens of Nietzsche, argues persuasively that it will not do to try to theorize science on the basis of its own value system, since the result will always be one form or another of self-validation. With Nietzsche’s help, she proposes to frame science

Jerry A. Fodor (1935) je jedným z najvýznamnejších a najvplyvnejších filozofov zaoberajúcich sa ľudskou mysľou. Profesor psychológie na Rutgers University v New Jersey, USA, najvýznamnejší Chomského žiak, autor mnohých monografií z oblasti filozofie mysle, kognitívnej vedy a psychosémantiky. Vo svojom klasickom diele The Language of Thought (1979) rozpracoval Fodor svoju koncepciu komputačno-reprezentačnej

Rakouský filozof Konrad Paul Liessmann je autorem knihy Univerzum věcí a proslul knihou Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění, která vyvolala lavinu diskusí v evropských zemích. V Univerzu věcí předkládá k úvaze další pronikavé postřehy o současné společnosti. Kniha je souborem dvanácti esejů, v nichž autor s výsostnou filozofickou erudicí zkoumá každodennost našeho života z úhlů, které otvírají