Gustav Sicher (1880–1960) je jedním z několika málo Židů, kteří působili jako rabíni v českých zemích před druhou světovou válkou a mohli na svou činnost navázat i po jejím skončení. Období šoa přežil v Palestině a do Československa se vrátil v roce 1947. Stal se vrchním zemským a pražským rabínem a významnou měrou přispěl k obnovení židovských obcí, rozvrácených a z velké části vyvražděných německými

Machiavelliho Vladař jednou provždy změnil náš způsob uvažování o povaze politiky, ať už na něj nahlížíme z jakýchkoli pozic. Nový český překlad tohoto klasického textu přináší v přítomném svazku také několik do češtiny poprvé převedených kratších textů, které bezprostředně souvisejí s ústředním pojednáním. Doprovodnými texty opatřená a bohatě komentovaná edice zasazuje předkládané spisy do kontextu

Kolektivní monografie ze 8. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 10.–12. listopadu 2011.

Jeden z významných duchovných učiteľov a filozofov (1900-1986). Jeho celoživotnou témou bol rast človeka k dokonalosti. \"Ako veľmi sa mýlime, keď ticho pokladáme za prázdnotu, nečinnosť, ničotu! Ja hovorím o tichu vyššieho života. Toto ticho je prácou, intenzívnou činnosťou. Toto ticho je plnosťou podobnou tomu, čo zažívajú bytosti, spojené veľkou láskou...

R. Maritainová (1883–1960), rozená Umancovová, se narodila v ruském Mariupolu v židovské rodině. Rodiče po deseti letech emigrovali s dcerami do Paříže, kde Raissa vystudovala na Sorbonně a potkala se se svým budoucím manželem Jacquesem Maritainem. Duchovní a myšlenkový vývoj dvojice probíhal v těsném sepětí, společně opírali své filosofické uvažování o středověkou filosofii a myšlení H. Bergsona,

A vallás szerepe a modern Európában folyamatosan újraértékelődik. Miközben a szekuláris, demokratikus, nyitott és vallásilag semleges állam értékei nem vitathatók, a kontinens keresztény gyökerei, hagyományai, mai életünket is meghatározó sajátosságai védendő értékek. Vallás és biztonság kérdése ugyan elkerülhetetlenné teszi, hogy a kereszténység és Európa viszonyáról is töprengjünk, az egyes vallási

Jostein Gaarder jako by neustále psal jednu knihu s jasným poselstvím: život na této planetě je naprosto unikátní. Ve sbírce úvah koncipovaných jako dopis vnoučatům přemítá nad životem, smrtí, náboženstvím, časem, láskou, přírodou a budoucností. I když dobře ví, že na některé otázky nikdy nenalezne odpověď ani on, ani slavní vědci, přináší optimistický pohled na svět a lidstvo s ním nerozlučně spj

Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům. Máme-li co nejjednodušeji shrnout základní postoj gnostiků, řekněme, že zkaženost podle nich poskvrnila celé stvoření, odcizila člověku vlastní tělo, ducha i duši a zároveň ho zbavila vědomí nutného

V tomto svazku přinášíme šest úvodních christologických otázek, jimiž začíná třetí část Teologické sumy (STh III, q. 1–6). Tomáš zde zaměřuje pozornost na tajemství vtěleného Slova. Nejprve osvětluje otázku vhodnosti vtělení Boha (q. 1). V dalším kroku pak objasňuje způsob jednoty božství a lidství ve vtělení (q. 2). Dále vyjasňuje otázku subjektu přijetí (q. 3). Nakonec pojednává otázku přijaté přirozenosti

Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy

Tento zväzok je venovaný antickej filozofii, približne obdobiu od6. do 4. storočia pred n. l. Obsahuje jednak zlomky z predsokratovcov, jednak Platónove filozofické dialógy. Fragmenty z diel prvých gréckych mysliteľov (Táles, Anaximandros, Anaximenes, Pytagoras, Alkmaion, Filolaos, Xenofanes, Herakleitos, Parmenides, Zenón, Melissos, Empedokles, Anaxagoras, Leukippos, Demokritos, Protagoras, Gorgias,

Tanec Slnka je najvýznamnejším obradom prérijných Indiánov. Je vrcholom duchovného úsilia, skúškou sily, viery, odvahy, lásky, zodpovednosti.

Kniha se zabývá vývojem africké filosofie společnosti. V návaznosti na české myšlení předkládá perspektivu, jež umožňuje komplexněji pochopit začátky tamního filosofického myšlení, jeho situaci v koloniální a postkoloniální éře a v současném multilaterálním a nastupujícím polylaterálním období.

Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství. První část knihy představuje texty, které vypovídají o Patočkově pohledu na vztah literatury a mýtu, druhá část textyvěnované vztahu literatury a filozofie.

Dílo vydané roku 1923 představuje jednu z raných prací proslulého právního a politického filosofa Carla Schmitta. Německý myslitel se v tomto po stylistické a literární stránce brilantním textu, v němž prostřednictvím rozmanitých aluzí dokládá šíři svého rozhledu, zaměřuje na specifickou povahu racionality spojené s katolickou církví, kterou staví do kontrapozice vůči myšlení ekonomicko-technického

ARISTOTELES (384–322 pred Kr.) Starovekí filozofi sa vo svojich bádaniach často zaoberali problematikou súvisiacou so skúmaním sveta, s existenciou Zeme a iných vesmírnych telies, rozmýšľali, ako vznikol svet, čo bolo a je príčinou pôvodu a fungovania vesmíru. Tak ako jeho predchodcovia, aj Aristoteles sa venoval bádaniu o vesmíre, o vesmírnych telesách, ako vyzerajú, ako sa pohybujú.

Monografie se zaměřuje na nové nastupující technologie a koncept tzv. konvergujících technologií, které jsou reflektovány z pozice transformativních humanitních věd a filozofie dialogu inspirované dílem českého filozofa Milana Machovce. Vypracování koncepce rodového bytostného dialogu skrze transhumanistické pojetí konvergujících technologií je hlavním přínosem této práce, zejména na poli akademického

Jan Schmid, zakladatel Studia Ypsilon, režisér, výtvarník, spisovatel, herec a profesor DAMU, se ve své knize Epištoly v kapitolkách nezamýšlí pouze nad světem umění, ale nabízí čtenáři i svérázný vhled do zákonitostí běžného (limitovaného) života. V jakýchsi „mikroesejích“, které psal v letech 1966–2012, se zabývá otázkami času, identity, příčinných vztahů, náhody a kontinuity.

Predkladaná publikácia sa zaoberá otázkou, čím všetkým , a či vôbec, môže filozofia, a zvlášť filozofická antropológia, prispieť k poznaniu človeka a kde naopak musela v riešení uvedenej otázky prenechať iniciatívu konkurenčným diskurzom. Cieľom autora bolo vrátiť filozofickej antropológiijej predošlý lesk a opätovne ju ustáliť v určitých filozoficky relevantných hraniciach.

Kniha je do jisté míry populárním výkladem díla dánského filosofa Sorena Kierkegaarda a úvahou o smyslu útěchy a soucitu v lidském životě. Autor, známý protestantský farář a spisovatel, se Kierkegaardovým dílem a myšlením zabýval po celý život a pro jeho existenciální závažnost se rozhodl zpřístupnit jej široké čtenářské obci.