V posledních zhruba dvaceti letech sílí varovná až panická tónina politicko-mediálního diskurzu, která – byť v podstatě nevyřčeně – operuje s představou hluboce dysfunkčního stavu veřejné diskuze a oslabení, či snad dokonce ochromení možností demokratického rozhodování. Konstitutivním rysem tohoto výkladu současné situace je právě zmíněná nesmiřitelná polarizace (a neochota se angažovat). Předkládaná

As featured in THE EDGE OF ALL WE KNOW - the new Netflix documentary about Black Holes For readers of Stephen Hawking, a fascinating account of the universe from the perspective of world-leading astrophysicist Heino Falcke, who took the first ever picture of a black hole. 10th April 2019: a global sensation. Heino Falcke, a man \"working at the boundaries of his discipline and therefore at the limits

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů. Po stručném

Kniha Zasvěcení se věnuje otázce zasvěcování, jehož význam pro duševní (duchovní) zrání jedince je v dnešní době značně nedoceněný, ne-li ztracený. Annick de Souzenelle toto téma zpracovává v rámci ontologického poslání člověka dokončit v sobě Velké dílo božského Tvůrce.

Po proměňující zkušenosti s peyotlem, kterou popsal v knize V zemi osvícení, opouští Duits západní filosofii, která podle něj hledá pouze bezpečný přístav rozumu a mylně jej vydává za poznání, a studuje buddhismus a zen, ale hlavně objevuje dílo Henryho Corbina a perskou mystiku. Vášnivě také studuje dílo G. I. Gurdžijeva a na konci 50. let se prostřednictvím svého přítele Jacquese Luseyrana setkává

Tanec Slnka je najvýznamnejším obradom prérijných Indiánov. Je vrcholom duchovného úsilia, skúškou sily, viery, odvahy, lásky, zodpovednosti.

Publikace navazuje na Dějiny etických teorií od Kanta po pragmatismus (2020) a společně s Dějinami etických teorií I (od antiky po konec 18. století) (2004) postihuje vývoj evropského etického myšlení od antického Řecka po konec 20. století. Vlastním obsahem knihy jsou etické systémy těchto autorů: Bergson, Buber, Camus, Dilthey, Gadamer, Heidegger, Jaspers, Jonas, Lévinas, Lipovetsky, MacIntyre, Marcel,

Ve svém nejznámějším díle Přirozené právo a historie Leo Strauss popisuje a hodnotí důvody, které vedly k odmítnutí přirozeného práva. Vysvětluje důsledky tohoto odmítnutí i to, proč argumenty proti přirozenému právu nejsou platné.

Během vrcholného a pozdního středověku narůstal zájem o logická bádání a další filosofické disciplíny. V 1. polovině 14. století do vývoje logiky výrazně zasáhl i anglický mistr známý pod jménem Walter Burley (cca 1275 – cca 1344/45), autor více než 70 spisů především o problémech logiky, přírodní filosofie a metafyziky.

V kontextu rostoucích společenských nerovností a politické nestability s tím spojené se objevují otázky, zda a do jaké míry jsou za tento vývoj zodpovědné elity. Čtenáři se dostává do rukou sborník vybraných pasáží klasických textů z přelomu 19. a 20. století (Gaetana Moscy, Vilfreda Pareta a Roberta Michelse), příspěvků autorů, kteří na teorii elit navázali (Karla Mannheima, Jamese Burnhama ad.),

Zborník z XIII. Česko-slovenského sympózia k analytickej filozofii, ktoré sa konalo roku 2009 v Smoleniciach, ponúka články primárne sa venujúce problematike kontextu a významu v rôznych oblastiach skúmania.

Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit, proč by mu měla být blízká odborná kniha z oblasti, v níž byl Ficker naprostým laikem Kniha tak nakonec představuje raného Wittgensteina především jako schopenhauriána,

Nietzcheho dielo Tak vravel Zarathustra obsahuje kritiky morálky založenej na kritike človeka ako indivídua s deformovanými vlastnosťami, ktoré z neho robia baránka namiesto dravého vtáka. Cieľom má by nadčlovek, ktorého obraz je filozofický mýtus individualistu konajúceho mimo akýchkoľvek noriem a princípov.

Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza

Latinsko-české vydanie základnej stredovekej encyklopédie. Dvanásta kniha obsahuje poznatky starovekých a ranostredovekých prírodovedcov.

Jeden ze dvou svazků Ricoeurova raného díla Filosofie vůle, který pojednává o symbolice zla, a to souběžně v semitské a řecké kulturní oblasti. Dílo uvádí čtenáře do fenomenologie a hermeneutiky náboženství.

Záverečný diel rozsiahleho empedokleovského opusu ponúka detailné komentáre textov vydaných v predchádzajúcom zväzku. Najpodrobnejší a najinformatívnejší výklad, aký bol kedy predsókratovskému filozofovi venovaný.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Klasické dielo filozofickej literatúry F. Nietzscheho, ktorého nie je súčasťou tzv. akademickej filozofie. Ovplyvnilo filozofiu života a jeho reminiscencie možno nájsť aj v neskorších filozofických a socio- kultúrnych modeloch. Nietzsche si v Ecce homo uvedomuje svoj význam: Poznám svoj údel. S mojím menom sa raz bude spájať spomienka na čosi nesmierne - na krízu ... na najhlbšiu kolíziu svedomia,

William Shakespeare neprestajne púta pozornosť literátov, umelcov, filozofov i bežných čitateľov. Vieme dnes povedať, ako vôbec vnímal hry, ktoré písal? Možno je dôležitejšie počuť, ako iní čítajú jeho dielo, čo zaujímavé pritom postrehli, ako sa dív ajú na dobu, v ktorej veľký anglický dramatik tvoril. Editori pripravili paletu príspevkov autorov známych svojim štúdiom Shakespeara. Nechýbajú tu veľké