Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu divadlo ulice pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst. Měl tím na mysli nejen všudypřítomný dopravní lomoz a ruch, ale i novou urbánní ikonografii, kterou tvořily vývěsní štíty, portály obchodů, osvětlené výkladní skříně, fasádní velkoplošná reklama a blikající

Světoznámý egyptolog a kulturolog Jan Assmann (* 1938) se přibližně od přelomu tisíciletí mimo jiné soustavně věnuje obrazům Egypta v postrenesanční evropské kultuře, zvláště na poli literatury či esejistiky (např. u Thomase Manna či Sigmunda Freuda) a v hudebně dramatické tvorbě (např. u Händela, Verdiho či Schönberga). Jeho brilantní rozbor Kouzelné flétny třetího velkého enigmatického díla naší

Vedecká monografia prof. PhDr. Dagmar Inštitorisovej, PhD. s názvom Milan Rastislav Štefánik v dramatickej tvorbe na Slovensku a v Čechách má interdisciplinárny charakter, zaoberá analýzou, poetikou a kompozíciou dostupných dramatických a dramaticko-dokumentárnych diel, ktoré sa zaoberajú osobnosťou Milana Rastislava Štefánika. Na príkladoch zo slovenských a českých divadelných, rozhlasových, televíznych

Desátým svazkem edice Osobnosti české scénografie, kterou od roku 2014 vydává Institut umění Divadelní ústav, je monografie věnovaná scénickému a kostýmnímu výtvarníkovi Karlu Glogrovi (nar. 1958). Glogr v letech 1977 až 1984 studoval scénografii u profesorů Jana Duška a Alberta Pražáka na Divadelní akademii múzických umění v Praze, kde od roku 1999 dosud působí pedagogicky. Jako scénograf byl v angažmá

Z nemeckého originálu Einführung in die Theaterwissenschaft preložila Jana Wild. Úvod do divadelnej vedy Christophera Balmeho sa v nemeckej jazykovej oblasti etabloval ako štandardné dielo. Prehľadné členenie a hutný výklad umožňujú rýchlu orientáciu a poskytujú presné informácie o ťažiskových pracovných oblastiach divadelnej vedy vysvetlené sú najdôležitejšie oblasti od dejín a teórie divadla, cez

Dějiny opery zasvěceně rozebírají mnohá díla největších skladatelů, od Monteverdiho a Händela přes Mozarta a Verdiho až po Wagnera, Strausse, Pucciniho, Berga či Brittena. Autoři čtivě líčí i společenské, politické a literární pozadí opery, ekonomické souvislosti a neustávající polemiky, které vývoj opery po staletí doprovázejí. Ústředním tématem knihy je zkoumání napětí – mezi hudbou a slovy, mezi

Analytický portrét filmára a výtvarníka polského pôvodu Waleriana Borowczyka a prehlad jeho kariéry formou malej encyklopedie, kde každé písmeno abecedy zastupuje jeden koncept, ktorý jedinečným spôsobom osvetluje jeho filmy a ďalší umeleckou tvorbu. Drobná publikácia má slúžiť ako príručka svojho druhu k Borowczykovým bizarným, podivným, exotickým a hermetickým svetom a zároveň má ponúknuť 26 miniaturných

\"Max Frisch (1911–1991) švýcarský dramatik a prozaik světového formátu si v určitých etapách života psal také deníky. K nejzajímavějším zejména z dnešního pohledu patří tzv. druhý deník (Deník 1966-1971, vyd. Archa 2014) a tyto v roce 2014 (shodou okolností 25 let po pádu Berlínské zdi) vůbec poprvé zveřejněné deníkové zápisky z let 1973–1974 ze spisovatelova berlínského pobytu. Vedle zmínek o každodenním

Quentin Tarantino je nejen jedním z nejslavnějších současných filmových tvůrců, ale také jedním z největších filmových expertů. Dlouhá léta v rozhovorech mluvil o tom, že se jednou vrhne na psaní knih o filmech. Nyní nastal ten správný čas a výsledkem je vše, v co jeho vášniví fanoušci – a všichni milovníci filmů – mohli doufat. Tato kniha, uspořádaná podle klíčových filmů ze sedmdesátých let, z nichž

Prvá publikácia na Slovensku, ktorá prináša ucelený pohľad na inscenačnú prax súčasného slovenského operného divadla, reflektuje najčerstvejšiu kapitolu jeho dejín, formujúcu sa v nových spoločensko-kultúrnych podmienkach po novembri 1989. Obdobie, ktoré v umeleckej rovine do značnej miery charakterizuje snaha konfrontovať sa – či súhlasne, alebo v opozícii – s modernými európskymi inscenačnými trendmi,

Monografia Divadlo SkRAT. Ctibor Bachratý. Fotografie. má niekoľko prvenstiev – napríklad je prvou publikáciou, ktorá dokumentuje etapu tvorby Divadla SkRAT vo fotografii a je tiež prvou samostatnou publikáciou venovanou tvorbe Ctibora Bachratého. Výber fotografií je vizuálnou prechádzkou takmer 20-ročnou históriou tvorby tohto divadla, ktoré je výnimočným reprezentantom fenoménu devised theatre („metóda

Dimo Lipitkovský je kaskadér tělem i duší. Do osmnácti let zápasil, první kaskadérskou akci absolvoval v roce 1987. Začínal u českého filmu, pod vedením Jaroslava Tomsy dobyl Hollywood. Padal z Titanicu, bojoval ve Stalingradu, rval se v Mladém Indiana Jonesovi. Dubloval Orlando Blooma nebo Johnnyho Deppa. Učil se od mistrů svého oboru, i proto vždy patřil ke světovým špičkám. Kniha přináší jeho životní

Potěšení číst, radost listovat Oslavují je básníci, opěvují zpěváci, zobrazovali je pravěcí lovci i výtvarníci avantgardních směrů. Ženská ňadra byla od úsvitu věků předmětem obdivu, uctívání, fascinace, ale i humoru a radosti. Pro miliony mužů jsou zosobněním krásy, jsou klasickým symbolem věčnosti života i mateřské lásky.

Mnoho filmů, které mají kultovní status, bylo zpočátku propadáky, a až v průběhu let přitahuje skupiny oddaných fanoušků. Některé kultovní filmy jsou velmi dobré, jiné tak špatné, až jsou dobré, a některé jsou komické eskapády, zatímco mnoho dalších spadá do kategorie sci-fi nebo hororů. Ale všechny kultovní filmy mají jedno společné: odmítají zemřít. Kniha známého filmového historika Stevena Jaye

Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu. Příspěvky od jednotlivých autorů jsou prokládány vybranými pasážemi

Gérard de Nerval, dramatik, prozaik a básník, jedna z nejvýraznějších osobností francouzského romantismu, se jako správný romantik vzpírá rigidnímu zařazení: z představy sympatického, dobráckého a výstředního básníka pařížské frenetické bohémy se rozvinul v obraz nepřehlédnutelné osobnosti, již je třeba vnímat jako integrální součást umělecké Paříže. Skrze prohloubenou reflexi Nervalova psaní pro divadlo

Hra P. Handkeho v roce 1966 působila jako jeden z největších skandálů evropského divadla, neboť v ní nabourává veškeré konvence správně napsaného dramatu i divadelních postupů, skryta je v ní silná kritika života šedesátých let. Cílem hry však není pouhá provokace, zkoumá především funkci divadla ve společnosti, pro kterou vzniká.

Anne Ubersfeld patrila k zakladajúcim osobnostiam modernej francúzskej teatrológie. Podieľala sa na vybudovaní prvej špecializovanej katedry Études théâltrales, situovanej na Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3. Etablovala priekopnícku teoretickú disciplínu, vyznávajúcu komplexnosť pohľadu na predmet výskumu a interdisciplinaritu. Francúzska vedecká obec si pre ňu osvojila pomenovanie semiológia,

Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku. Čtenář se tak dozví, jak se přihodilo, že se Petr Brukner narodil ve dvou městech současně,