Kniha Duše a krása v dialogu Faidros je součástí širšího projektu, který je věnován vztahu duše a řeči v Platónově filosofii. První díl tohoto projektu, Duše a zlo v dialogu Faidón, se soustřeďuje na ohroženost našeho života zaslepeností, k níž lidskou duši svádí její částečnost a spojení s individuálním tělem.

Kolektívna monografia sa z rôznych bádateľských perspektív zaoberá skúmaním vybraných ideových a filozofických presahov, ktoré ovplyvnili rozvoj slovenského filozofického a politického myslenia. Autori približujú problematiku skúmania národných filozofií v stredoeurópskom kontexte prostredníctvom dôrazu na prelínanie filozofických naratívov.

Francúzsku filozofku, mystičku, odborársku aktivistku Simone Weilovú (1909-1943), ktorej celým dielom preniká túžba po „poznaní celou dušou“, označil Albert Camus za „jediného veľkého ducha našej doby“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou.

Otázka hodnot je u nás obecně zanedbávaným tématem, proto je ambicí autora vyvolat o nich debatu, jež by nepomíjela díla autorů, jako jsou Friedrich Nietzsche, Max Scheler, Nicolai Hartmann a Martin Heidegger. Každému z nich je věnována samostatná kapitola.

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud?

Rudolf Bahro (1935–1997) byl jedním z nejvýznamnějších marxistických kritiků společenského zřízení Sovětského svazu a jeho satelitů. Knihu Alternativa (1. vydání 1977) napsal jako řadový občan východního Německa na základě zážitku z potlačení pražského jara.

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy. Přibližuje mimořádně komplikované Adornovy myšlenky čtivým způsobem, aniž by je zbavila jejich subtilnosti a komplexnosti.

Klasická filozofie v kostce podává přehledné dějiny antické filozofie. Od Sokrata, Platona či Aristotela po Pythagora ke stoicismu Marka Aurelia.

Kniha si klade za cíl představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a imaginárna a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě.

Hans Jonas (1903 – 1993), německý židovský filosof, patří k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Byl žákem R. Bultmanna a M. Heideggera, studoval filosofii, teologii a dějiny umění.

Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje. Snaží se ukázat, že metafyzika není vágní „nadstavbou“ spočívající na jediném skutečném základu, dostupném ve formě vědami poznávané reality, nýbrž je nezbytná pro to, aby člověk pokládal život za dobro a chtěl ho nejen žít, ale

Tématem knihy je Kantův morální zákon jako základní princip Kantovy praktické filosofie. Autoři obou textů, Konrad Cramer a Michael Wollf, probírají problematiku morálního zákona především ve vztahu ke Kantově Kritice praktckého rozumu, v níž byl zformulován jako \"základní zákon čistého praktického rozumu\".

Práce je více filozofickou úvahou, avšak nepostrádající dějové události, jenž se odehrávají na pozadí rozhovoru skupiny lidí, kteří při svých denních starostech ztratili přehled o skutečném světě na jedné straně a starce, který naopak pozorně vnímá dění kolem sebe na straně druhé. Ve vypjaté atmosféře pak probíhá zamyšlení nad minulostí a postupné uvědomování si reálné přítomnosti.

Predkladaná publikácia sa zaoberá otázkou, čím všetkým , a či vôbec, môže filozofia, a zvlášť filozofická antropológia, prispieť k poznaniu človeka a kde naopak musela v riešení uvedenej otázky prenechať iniciatívu konkurenčným diskurzom. Cieľom autora bolo vrátiť filozofickej antropológiijej predošlý lesk a opätovne ju ustáliť v určitých filozoficky relevantných hraniciach.

Text Paula Archambaulta (1883-1950) sleduje stručným avýstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861-1949) od jeho rané formy \"filosofie akce\" k jeho pozdní zralé podobě \"filosofie konkrétna\". Tím, že uvádí Blondelovo myšlení v souvislost s francouzskými klasiky a význačnými mysliteli i s Blondelovými učiteli, otevírá nám nepřímo přístup ke kultuře francouzského filosofování vůbec.

Jedná se o první verzi úvodu do kritiky soudnosti z r. 1790, která nikdy za Kantova života nevyšla. Autor se v níopírá o analýzu soudnosti a odhaluje její specifické apriorní normativity, jež identifikuje v principu účelnosti.

Překlad knihy Stezka návratu je doplněn: - komentáři dr. J. Diveckého - stručným životopisem a bibliografií rabi Löwa - slovníkem pojmů Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu.

Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, nazvaný Moc a její symbolika ve středověku, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku. Ta se, jak ukazují zde představené studie, v symbolické rovině odrážela na panovnických pečetích, v korunovačních řádech, resp. při korunovačních rituálech, během

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

The second volume of Michel Foucault\'s pioneering analysis of the changing nature of desire explores how sexuality was perceived in classical Greek culture. From the stranger byways of Greek medicine (with its advice on the healthiest season for sex, as well as exercise and diet) to the role of women, The Use of Pleasure is full of extraordinary insights into the differences - and the continuities