Kdo tajemným fantomem, píšícím na novou fasádu nápis A.C.A.B.? Kam starý Pecháček odváží mrtvá zvířata? A najde Mikuláš vysněný poklad? Sbírka příběhů od Ivana Galambici, autora úspěšného humoristického blogu a knižního bestselleru Zážitky rozvedeného muže.

Časosběrný soubor povídek zachycujících život od neřízené dvacítky po usměrněný dvojnásobek. Žena v drsně nastaveném zrcadle vlastního života. Aktuálně a finálně jedno dítě, jeden partner, jedny nervy, žádný lexaurin. Kariérní strop – účetní a poskok na sto způsobů. Sakra! Tahle bilance nejspíš neaspiruje na hrdý odkaz budoucím generacím. Postřehy z obyčejných dní, střípky, které nejde dostat z hl

Dva spolužáci z vysoké školy, nerozluční přátelé, se vydají podle svých možností a svého naturelu na dráhu soukromého podnikání. Octnou se každý jinde a každý z nich jinak odolává lákadlu volnosti, svobody a nových možností seberealizace v podnikání, pro nějž jsou v nové životní situaci dveře dokořán. Vliv a síla peněz zasahuje do přátelství, do rodinných vztahů a radikálně mění životy obou hlavních

Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy s tím dobrým

Další prozaický text spisovatelky a nakladatelské redaktorky Magdaleny Wagnerové (* 1960) je a není podobný těm předchozím. Vytříbeností jazyka, stylistickou kulturou a neúnavným hledáním nevšedních slovních asociačních a variačních vazeb, které často vybočují z běžných mantinelů současného českého jazyka, text \"Krajina nedělní\" navazuje na své předchůzce, zejména román \"Papíří\" anebo v menší míře

\"Mount Anne je nebezpečné stvoření. Hraje si s iluzemi. Je křivým zrcadlem a nekonečnou studní. Saje brčkem z méněcennosti. Vráží pletací jehlice do hlavy. Přejíždí kůži šmirglem. Patří do rukou odborníka. Nemá co dělat u malých holčiček. Nemá se kolem nich co vometat. Manon je růže hozená do kostela. Mount Anne je spolknutý granát. Mount Anne žije ve stínech. Vidět je, až když je příliš pozdě. Dýchá

Vedle obvyklých autorových atributů, jakými byly v předešlých jeho knihách vtipný sarkasmus a společensko-kritický tón, provází nejnovější povídkový soubor Karla Rady Chvějící se jehličky příští zimy především nostalgický tón a v nejdelším, ústředním textu knihy s názvem Nášleh z matečáku potom zdařilá evokace devadesátých let minulého století, strávených mladou hrdinkou příběhu v zajetí drogové z

Mimořádně zdařilý román odehrávající se v druhé polovině osmdesátých let, oceňovaný kritikou i čtenáři, je rozsáhlým psychologizujícím náhledem do života tehdejší společnosti skrze osudy tří hlavních hrdinů: uznávaného grafika Hynka, který se snaží vytvořit své životní dílo, jeho ženy Dany, jež se po autonehodě ocitá na vozíku a svého muže opouští, a její obětavé sestry Soni, neschopné navázat partnerský

Je Daniela Ulrychová opravdu jenom úplně bezcitná bestie, která se baví tím, že přebírá svým kamarádkám kluky, aby je, chudáčky, vzápětí znuděně odkopla, anebo je všechno ve skutečnosti trochu jinak? A co se stane, až potká toho pravého a pozná skutečnou lásku? To a ještě mnohé jiné se můžete dočíst v nejnovějším románu své oblíbené autorky.

Pohnutkou pro společný manželský život bývá po letech už nikoli oboustranný úchvat, nýbrž hlavně zvyk. Dvojice z Ermlova románu se dokonale zná. Každý partnerův čin i každá partnerčina myšlenka se dají předvídat. Je to unavený a smutný tanec porozumění, ale jeho setrvalost v sobě skrývá i oporu. Třeba právě ve chvíli, kdy se spolu vydávají do Ladaku po stopách dávné cesty, kterou podstoupili v době

Deník kastelána vyšel před patnácti lety jako prvotina Jana Bittnera. Dnes lze již říct, že skutečné jméno, k němuž se váží také veleúspěšné humoristické knihy Poslední aristokratka (2012) a Aristokratka ve varu (2013), je Evžen Boček (1966). Zatímco v těchto dvou titulech šlo autorovi především o pobavení čtenáře (Cena Miloslava Švandrlíka za nejvtipnější knihu roku), jeho prvotina je z jiného řečiště,

Arnošt Lustig byl jedním z nejvýznamnějších světových spisovatelů, kteří se ve svých dílech věnovali holokaustu. Tento román v obrazech představuje hlavní momenty na jeho životní cestě. Mohou to být obrazy zásadní jak pro něj, tak pro jeho dceru Evu a syna Josefa. Kniha je koncipována jako jejich dialog o cestě životem. Děti i Arnošt na ní stárnou a zjišťují o sobě nejrůznější věci – a tím se k sobě

Pavel bydlí v malém městečku, které se jednoho dne stává dějištěm šíleného experimentu. Hledá proto způsoby, jak nastalou situaci přečkat, a navíc se musí vypořádat s problémy způsobenými zakázanou láskou. Útěchu najde v klasických příbězích, zejména těch, kde je biblický zrádce svědkem zázraků svého mistra a přítele. Tyto příběhy, vyprávěné zrádcovou perspektivou, ovlivňují Pavlovu dobu a neúprosně

Obsáhlý soubor přináší deníkovou prózu Cesta do království, mapující poslední dny před vystěhováním do Holandska, nejosobnější Hutkovu prózu Dvouseta, vzniklou z hořkého rozčarování ze života v exilu, a zejména rozsáhlý deník-román-dopis s názvem Dopis Ivanovi, psaný formou dopisu příteli, spisovateli Ivanu Klímovi. Závěr tvoří pohádky napsané již v opět v Praze v 90. letech. Všechny práce zde vycházejí

Lada i její manžel Luděk pracují jako lékaři ve venkovské nemocnici. Seznámili se spolu už během studií, hned po promoci se vzali, vychovávají dvě děti. Jejich manželství poklidně plyne a Ladě připadá, že to tak bude napořád. Jenže jednoho dne vstoupí do nemocnice nová lékařka Olga, jejímuž půvabu Luděk brzy podlehne. Navíc Ladě její sedmnáctiletá dcera sdělí, že je těhotná. To už je na Ladu opravdu

Dita Krausová (nar. 1929), jejíž válečné zážitky inspirovaly španělského autora Antonia Iturbeho k bestselleru Osvětimská knihovnice a která své osudy shrnula v autobiografii Odložený život (2018), nyní přibližuje životní pouť svého manžela. Válečné události zavedly Otu B. Krause (1921–2000) nejprve do terezínského ghetta, pak do osvětimského pekla, kde jako vychovatel působil na dětském bloku, a následně

Jsem hezká, ale ne Barbie, jsem chytrá, ale ne intelektuálka, jsem vtipná, ale ne za každou cenu. Takovou ženu by chtěl každý muž. Než však k této dokonalosti žena dozraje, stihnou se jí zpravidla kromě obzorů rozšířit i boky a kromě životních zkušeností prohloubit vrásky. Tak co je vlastně nejdůležitější? Přece nadhled, humor a zážitky. A o tom tahle knížka je. Potkáte se v ní s ženou bez make-upu,

Život v Praze 19. století můžeme poznávat z různých pramenů, nejvíce plasticky a sugestivně však díky tehdejším českým prozaikům – zejména Janu Nerudovi, Vítězslavu Hálkovi, Karolíně Světlé a Ignátu Herrmannovi. Nejpřednější místo mezi „pražskými“ povídkami bezpochyby náleží Nerudovým Povídkám malostranským (1878). Třináctero próz, provázaných nejen místem svého děje – pražskou Malou Stranou, ale i

Na první pohled vypadá Kosovo jako nádrž, do který se nepřetržitě naplno pumpuje, a všichni se okatě diví, jak je možný, že i po deseti letech je v nádrži vody sotva po kotníky. \"Ale kam všechny ty prachy přišly?\" rozčílím se. Kluci vybuchnou smíchy, jako bych jim právě řekla skvělej fór, kterej sama nechápu. \"Nejspíš to narvali do pěti set tisíc osmi set padesáti pěti ping-pongovejch turnajů!\"

Kdo má doma nejlepší recepty? Přece venkovská pošťačka. Během svých obchůzek po jihočeských vesničkách vyslechla autorka spoustu historek a po ochutnávce nasbírala i osvědčené recepty.