Autor v publikacii vysvetľuje ťažko postrehnuteľnú novodobú maďarizáciu staroslovanskej zemi a slovenského národa pod zámienkou prednostného rozvoja národnostných menšín. Tomu nasvedčuje vydávanie maďarských zákonov, ktoré v Slovenskej republike plnia funkciu maďarizačných zákonov.

Najznámejšia odborníčka na históriu antického Grécka a Ríma Mary Beard je aj feministka. So suchým humorom sa vracia k rodovým problémom a ukazuje, ako sa história zachovala k mocným ženám. Ako príklady používa postavy z antiky až po súčasnosť, píše o ženách od Medúzy a Atény po Theresu Mayovú a Hilary Clintonovú, skúma kultúrne korene mizogýnie, hlas žien vo verejnom priestore, kultúrne predsudky

Stopy dávnej minulosti sú literárnou paralelou rovnomenného televízneho cyklu, nadväzujú na staršie knihy Pavla Dvořáka, najmä na cyklus Odkryté dejiny a Zlatú knihu Bratislavy... Rozprávanie o najstarších dejinách Slovenska.

V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové

Zvony sa nám svojím čarovným hlasom prihovárajú od narodenia až po poslednú cestu... Už sme pozabudli rozumieť ich reči. Naši predkovia vedeli podľa zvukov rozlíšiť, ktorý zvon sa ozýva a čo oznamuje, či niekde horí, či sa niekto porúčal na večnosť alebo či sa treba poberať na svätú omšu. Vykročte s nami za tajomstvami zvonov, po zabudnutých cestičkách Kysúc, po vŕzgajúcich schodoch v kostolných vežiach,

Z čeho se zrodila evropská civilizace a jaké osobnosti a události formovaly naše kořeny a naši vzdělanost? Tato témata a řadu dalších probírá ve své knížce o životě ve starověkém Řecku a Římě švýcarský historik Stefan Rebenich. Z plejády otázek položených studenty a svých odpovědí na ně sestavil plastický mozaikový obraz epochy, o níž se dnešní člověk nezřídka dovídá jen zkresleně z historických velkofilmů.

1944 tavaszán a német megszállók egy csapásra véget vetettek annak a látszólagos létbiztonságnak, amelyet a magyarországi zsidók többé-kevésbé élveztek. Május közepétől hét hét leforgása alatt több mint 400000 embert deportáltak közülük Auschwitzba. Hogyan kerülhetett sor röviddel a nemzetiszocialista rendszer bukása előtt a magyar zsidók tervszerű és \'\'gördülékeny\'\' deportálására és legyilkolására?

V této knize, objasňuje spisovatel dramatické dějiny chemie prostřednictvím putování po stopách prvků. Dějiny oboru jsou orámovány životním příběhem ruského vědce devatenáctého století Dmitrije Mendělejeva, kterého jednoho dne u psacího stolu přepadla dřímota, z níž se probudil poté, co přišel na myšlenku periodické soustavy prvků – popisu, na kterém je založena moderní chemie a jehož vypracování klasifikovalo

Kniha představuje šamanismus jako transkulturní fenomén, který byl zřejmě prvním světonázorem od úsvitu dějin, kdy si člověk začal klást otázky o světě a kosmu. Šamanismus neměl jednotnou formu, neboť byl úzce napojen na individualitu a osobní schopnosti každého jednotlivce-šamana. I proto byl posléze vytlačen různými náboženstvími na celém světě, ale nikdy nezmizel. Část magicko-religiózních praktik

Základem staroegyptské medicíny byla obrana světa proti chaosu. Z chaosu totiž pochází nemoc a cílem lékaře je bojovat proti silám, které rozvracejí organismus, tedy proti hlubším příčinám nemoci. Medicína souvisela s náboženstvím, lékaři vedle kněží patřili k chrámu. Mág, kněz a lékař byli často jednou osobou. Autor knížky, původem Egypťan, povoláním lékař a bývalý šéf pařížské kliniky, shrnul odborně,

Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Jak se vyvíjela západní civilizace? Na čem je založena? A na základě jakých podnětů a příčin se rodila? Přesto se v případě Eliasova díla nejedná ani o nějaký popis „evoluce“ v duchu 19. století, ani o zkoumání „proměn společnosti“ v duchu století následujícího. Eliasova práce (již v době nástupu

Radikálně přepracované a rozšířené vydání z r. 92. Na rozdíl od prvního vydání, které obsahovalo výběr pouze 30 rodů, vznikla encyklopedie všech šlechtických rodů, u nichž existovalo nějaké pouto k českým zemím: ať to byl původ, či získaný titul a pozemkové vlastnictví na českém území.

Az amerikai polgárháború -A porosz-osztrák és porosz-francia háború -Az orosz-japán háború A(z) Világtörténelem: Nagy csaták 7. (Könyv) szerzője .

Publikácia je akýmsi epilógom autorovej literárnej tvorby z problematiky histórie jeho rodiska – Chrenovej. Napísal ju s cieľom zvýraznenia potreby poznania života predchádzajúcich generácií predkov v kolorite dejín nášho národa. Autor by ňou chcel upozorniť čitateľov na historické pamätihodnosti, ktoré v minulosti predstavovali identitu miestnych obyvateľov a dnes ich už niet. K nim sa viažu rôzne

A könyv a Pozsonyba, illetve Pozsony igazgatása alá került magyar falusiakkal és falusi közösségekkel foglalkozik. A város miliőjéhez való alkalmazkodásukkal járó jelenségek közül elsősorban az önazonosság változását, annak is az etnikai vonatkozásait s így az asszimiláció problémáját járja körül.

Různé způsoby zdobení těla a oděvu provázejí lidstvo od počátků jeho existence. V Evropě se od starověku cenil šperk z drahých kovů a kamenů, který se stal znakem reprezentace majetných šlechticů a měšťanů. Jeho vývoj souvisel úzce s proměnami odívání, určovanými střídáním uměleckohistorických slohů od gotiky, přes renesanci a manýrismus, baroko a rokoko, klasicismus a empír až po 19. století. Snaha

Dosud nejucelenější pohled na vznik a působení knížecí a královské dynastie Přemyslovců v českých zemích od 9. století po její konec na počátku 14. století včetně historických okolností, které předznamenaly vznik českého státu. Kniha dále obsahuje podrobnou a mnoha oborovou analýzu rozvoje českého státu i jeho pokračování bezprostředně po zániku zakladatelské dynastie. Zaznamenává rovněž symbolický

Čistě oblečené, dobře vychované, s růžovými tvářičkami na nedělní procházce s rodiči – to je obraz dítěte z 19. století. Zasvěcený pohled do císařských dětských komnat, měšťanských dětských pokojíčků i ubohých dělnických příbytků však nabízí překvapivé a často dojemné podrobnosti z všedního života dětí z dob císařství.