Název Spády odkazuje nejen k veršovému spádu, tedy formálnímu aspektu básní, ale také ke sklonu svahů, vodních koryt a cest a – v přeneseném významu – k tíhnutí mysli člověka, který na oněch cestách hledá bezpečný přístav.

Jmenuji se Mirka Langerová a narodila jsem se v Praze 29. 5. 1967. Nyní žiji na Šumavě pod Kašperským Hradem na samotě u lesa. Básně skládám od klinické smrti, kdy se ve mně vše obrátilo. Proč básně? Je to uklidnění ve vypjatých situacích, stresu, smutku, ale i v radosti, romantice. Víc o všem přemýšlím, když píšu a pak jsem sama se sebou spokojená. Taky bych chtěla, aby po mně něco zůstalo a aby na

Sbírka poezie \"Nazvučení\" Jaromíra Komorouse je především erupce pocitů z konkrétní doby v konkrétním prostředí. Osobní výpověď člověka, který, když už surfuje na celoživotní tvůrčí vlně, pevně věří, že jede po té pravé. Můžeme pochybovat, zda se jedná o pokorný návrat k literatuře (když jenom s ní kdysi začínal) z lůna rockové a folkové hudby, či zda o další a zejména nově vyměřenou platformu autora,

Zralá sbírka autora, který má za sebou významné básnické a prozaické dílo. Ve svých nových verších navazuje na tradiční hodnoty české poezie, cítíme tu lyrickou hravost Wernische i Blatného. Petr Motýl je ale svébytný a svůj. Křehký a citlivý, ale také přesný v umění zachytit ve zkratce drsnou tvář skutecnosti. Vzpomínky, mikropříběhy, zvonivé poznámky k ryzí soucasnosti, biblické motivy, ohlasy na

Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru. Pitínského básnické dílo je co do počtu titulů skromné. Ale jeho první a dosud poslední sbírku Lulku tatíčkovi si vyznavači poezie pamatují dodnes. V nové básnické knize

Čtvrtý svazek Kritické hybridní edice přináší nové vědecké a čtenářské vydání básně Máj Karla Hynka Máchy (1810–1836). Od své první publikace (1836) se Máj objevil ve stovkách vydání včetne mnoha překladů. Přítomná edice ale téměř po šedesáti letech nabízí vydání, jež vychází z komplexního zpracování všech dochovaných pramenů a revize dosavadních edičních řešení. Opírá se především o důkladný písmoznalecký,

Soubor autorových básní z let 1979 - 2006. Kniha je doplněna o CD nahrávku s několika zhudebněnými texty.

Když básník nazve svou knihu \"Atlas\", je jisté, že vám nabídne itinerář pozoruhodného výletu. A čím bližší cestu vám takto předestře, tím zajímavější to putování bude. Platí to i v případě třetí sbírky hradeckého autora Rostislava Opršala. Knížku doplňují úchvatné ilustrace Egona Schieleho.

Kniha nastavuje formou básní a ilustrací alegorické zrcadlo jednotlivcům, skupinám lidí a celé lidské civilizaci. V závěru se zamýšlí nad principem mostu jakožto druhu křižovatky umožňující nezávislý pohyb v jinak kolizních směrech.

Jsou básnické sbírky, které Vás zavedou do cizokrajných zeměpásů, kde nevyslovená dobrodružství zcuchají hrdinčiny tmavé vlasy. A jsou takové, při jejichž četbě máte pocit, jako byste neopustili lehce nepravidelnou, ale o to malebnější náves poklidného městečka. Přičemž oněch dobrodružství můžete na ploše od rohu k rohu zažít úplně stejně jako na toulkách širým světem. A právě taková je nová sbírka

Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené.

Západočeský básník, fotograf, malíř a tvůrce objektů Pavel Štýbr v této knize bilancuje svou literární tvorbu. Zůstává ve všech svých uměleckých výbojích věrný svému životnímu krédu: chodit s hlavou v oblacích s nohama pevně na zemi. Vidí poezii všude kolem sebe, popouští uzdu imaginaci a žije jí naplno, ať už maluje, fotografuje nebo píše verše. Jeho tvorba je intenzivně prožívaná, reflektuje všední

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991). A tato věta dobře přiléhá i ke třetí sbírce básnířky, která citlivě a osobitě rozvíjí bohatou tradici naší spirituální lyriky. Erbovním motivem, který dal název jednomu z oddílů i celé knize, je koutnice, koutní plachta, která kdysi oddělovala šestinedělky od

Kapitalistické básně musí znát každý dělník, politik, manažer, hutník, právník, učitel, zemědělec, degustátor, inseminátor, student, důchodce i žena v domácnosti! Kapitalistické básně musí znát každý milovník i odpůrce kapitalismu. Vhodné i pro toho, koho kapitalismus dosud nechával chladným! Po jejich přečtení se do kapitalismu nevyhnutelně zamilujete! Kniha může sloužit jako úvod do studia kapitalismu,

Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.

Soubor básní z let 1964-1989 představuje významného překladatele z angličtiny poprvé jako osobitého básníka. Vychází s doslovem Josefa Kroutvora.

Nejznámější české vánoční verše a koledy s ilustracemi a kolážemi ze starých obrázků a pohlednic připomenou tradiční pohodu Vánoc z dob našich babiček. Z časů, kdy byly Vánoce ještě svátky klidu a míru a znamenaly pokoj lidem dobré vůle.

Další ročník úspěšné antologie. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009) a Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) se letos již třetího pokračování básnické ročenky Nejlepší české básně ujali zkušení matadoři Petr Král a Jan Štolba. S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry

Sbírka poezie.

Milostná poema, civilní poesie o civilní lásce