Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu. I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po

Jeden mladý muž, jedna kytara a jedno dusné normalizační Československo. Aneb příběh o tom, co má společného Jimi Hendrix s klukem ze severní Moravy. Svobodu. Kytaru. A touhu. O čem jste snili, když jste byli malí? Že až vyrostete, nebudete muset nikoho poslouchat a budete si žít po svém? Hendrixova kytara je o snech. O snech plných svobody. Jenže když vyrůstáte v socialistickém Československu, můžete

Nová kniha Josefa Fouska Bezstarostné cesty obsahuje autorovy příběhy z tuláckých cest křivoklátským krajem, krásné vzpomínky na kamarády, tuláky, místní rodáky, trampy a chataře v údolní osadě Děče u Staré řeky Berounky. „Se svým přítelem Vladimírem Skleničkou (Bobem) jsme potěšili mnohé, s kterými jsme se setkávali při našich toulkách. Byly to útěky z města za chvílemi svobody…“

Je pondělí odpoledne, začátek léta, začátek dvacátého století. Děti si hrají u rybníka a jedno z nich se málem utopí. Holčička Lina se později vdá za Reinharda Heydricha a z malého Karlíčka vyroste obávaný komunistický prokurátor. A na další dvě holčičky, Terezku a Johanku, čeká obyčejný život: lásky, manželství, děti, radosti, zrady… a smrt, po níž vše začíná jakoby znovu. Román plyne řekou času a

Vladimír Hulpach převyprávěl z Ovidiových Proměn příběhy známých dvojic antické mythologie, např. Apollón a Dafné, Zeus a Europé, Perseus a Andromeda, Pygmalión a socha, Kirké a Odysseus a tak dále. Ovidius zavádí čtenáře do často neznámých koutů antického bájesloví, mezi božstva a smrtelné hrdiny. Výpravnost knihy podtrhují spontánní ilustracemi malířky Mirky Hrdinové.

Jaká tajemství ukrývá prostá a dobrotivá česká tvář? Co vlastně víme o svém původu my obyčejní lidé žijící v zemi, v níž se vystřídalo tolik vlád a armád, že je stěží dokážeme vyjmenovat? David je obyčejný člověk bez ambicí a ideálů. Žije v Československu sedmdesátých let, ve světě, který je úsměvný, prostý a nehybný jako fronta na banány. Až dosud žil poklidným životem, spokojený sám se sebou i se

Po úspěšných románech Selský baroko a Rybí krev završuje Jiří Hájíček svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“ Předešlé literární sondy obrácené do minulosti české vesnice následuje nyní román ze současnosti. Opět silný příběh, v němž kromě lidí tentokrát hrají důležitou roli pozemky — zděděná pole a spory kolem jejich vlastnictví. Venkovská krajina jihočeských blat je vůbec v textu silně

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní

Knihou Františka Nováka Výstup na horu Ťululum zní zvláštní smích, který jako by byl dlouho s krajním úsilím zadržován, ale nakonec stejně propuká, aby rozmetal všechno, co se dosud zdálo nezvratné. Je to traktát, který se nedá brát vážně. A kdo ho přesto dokáže vážně vzít, může v něm k vlastnímu překvapení objevit román iniciace, netušený návod na omlazení ducha i těla, popřípadě základní české dílo

Vyprávění o Polsku bez lásky. V době kulminující epidemie se v kabině kamionu potkají osamělý, démony stíhaný řidič a sotva dospělá stopařka nesoucí si s sebou tajemství. On je Čech, ona pochází z kašubského etnika. K zemi, kterou postupně projíždějí ve svém „domově“ na kolech, mají oba komplikovaný vztah. Znají ji i neznají. Rozumí ji i nerozumí. Mají ji rádi a taky ji nenávidí. Stejně jako sami

V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začal psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné C. a K. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař Hašek bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž, v zapomenutém tatarském

Čtveřice bývalých spolužáků z vysoké školy spolu se svými partnerkami prožívá rozdílné příběhy. Jedno je však spojuje – zásadní životní zkušenost. Všichni si prošli dobrými i zlými časy a poznali, jak pomíjivé mohou být chvilky štěstí a jak je třeba si jich vážit.

Náhradní brankář provinčního hokejového klubu HC Faraoni vypráví příběh, ve kterém poklidnou hladinu pojizerské vody rozvlní příchod kontroverzní posily. Zachrání potápějící se bárku místního klubu, nebo smete poslední naději faraonů? Frýštejn je město plné obyčejných lidí a těžko uvěřitelných příběhů. Nechte se unést humorným vyprávěním amatérského sportovce bojujícího s následky prekérní situace,

Vzpomínky antihrdiny aneb S Provázky, Hady a Martou na provázku zachycují dobu osmdesátých let, kdy na samém vrcholu experimentálního divadelnictví stálo brněnské Divadlo na provázku a později také HaDivadlo. O jejich minulosti a fenomenálním významu vyšlo již mnoho publikací. Jaroslav Tuček přidává pohled obdivovatele a obhájce těchto divadel, který ovšem v roli dosazeného šéfa vyvolával podezřívavost

Román je zpovědí současného mladého muže, středoškolského učitele dějepisu. Jako student se Aron stal zároveň aktérem i obětí sametové revoluce a teď zápasí s vlastní temnou minulostí, s nejasným pojetím dějin a s tím, že \"slova jsou jako prošlé prášky a už na nikoho nepůsobí\". Jedou v létě se rozhodne opustit školu, Prahu, přítelkyni i psychiatra. Připravuje se na cestu do Ameriky. Chce navštívit

Kolážový comiks „na hraně existence“, tento „deník všední úzkosti“ je pravou arcikuriositou pro nelíčené fajnšmekry, balancující na hraničních výspách komixu a koláže, poezie a blastemie, hříčky a tvůrčího konceptu, skrytého řádu a zjevného nesmyslu k samozřejmé originalitě obsahové a především formální.

Třicátnice Tereza si píše deník ve Španělsku, její matka Hana v Praze. Dělí je od sebe půlka Evropy a spousta nevyřčených slov. Rozdělily se proto, aby k sobě jednou opět našly cestu? Ani svatba s cizincem a mateřství Tereze sen o novém životě nesplní. Byla by šťastnější, kdyby zůstala doma? Možná stačilo správně vnímat muže, který tvrdil, že ji bude nenávidět stejně tak, jako ji miluje. Roztříštěné

Nové, speciální vydání kultovního románu, který se odehrává převážně v totalitních severních Čechách, k právě dokončenému filmu Petra Nikolaeva. Doplněno fotografickou přílohou Zdeňka Tichého.

Americký umělec Bartoň Lidice Beneš poráží smíchem smrt. (Narodil se po vypálení Lidic rodičům s českým původem - odtud jeho kuriozní jméno.) Už přes 30 let žije s HIV pozitivitou a svou nemoc dovede využívat ve své výtvarné práci. Obrazy, ve kterých používá svou vlastní pozitivní krev, kremační popel zemřelých přátel nebo léky na AIDS jako výtvarnickou potřebu, projely skoro celý svět a všude vzbudily

Reedice poslední prózy Karla Poláčka, jež stejnou měrou potěší dětské čtenáře i dospělé. Poprvé vyšla až po válce, jejíhož konce se autor nedožil. Úsměvné, nestárnoucí dílko líčí ústy hlavního hrdiny, školáka Péti Bajzy, příhody a dobrodružství jedné klukovské party od jara do jara. K popularitě knížky, jež patří k základnímu fondu české humoristické literatury, nepochybně přispěla i její rozhlasová