Čo vznikne, ak spojíme politickú moc, finančné prostriedky a vágne pravidlá? Odpoveďou je príležitosť. Táto publikácia predstavuje najrozsiahlejšiu analýzu rozdeľovania verejných prostriedkov na Slovensku a dopadov tohto konania na volebnú súťaž. Pokrýva distribúciu dotácií do obcí z troch celoštátnych programov v rokoch 2003 až 2018, teda za obdobie pôsobenia piatich rôznych vlád. Kniha ukazuje, že

Problematika politické secese, respektive oddělení části státu od existujícího státu a vyhlášení nezávislosti, získala jako téma na aktuálnosti v soudobých demokraciích v souvislosti s referendem ve Skotsku a Katalánsku, částečně ale také díky anexi Krymu Ruskem, a etablováním separatistického „projektu“ Novorusko ve východních částech Ukrajiny. Méně frekventovaným mediálním tématem této problematiky

Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání – být otevřeným fórem pro střet různých zájmových skupin, vládnoucích a opozičních politických stran. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ. Jedná se o téma neprávem opomíjené. Přestože parlament řadu tradičních funkcí mezi lety 1948–1989 evidentně neplnil, měl jiné významné

Vzrušující pokračování bestselleru Jak novináři manipulují vypráví příběhy o reportérech ze zpravodajských organizací, kteří více dbají na svou politickou korektnost než na objektivitu reportáží předkládaných veřejnosti.

Texty v tejto knihe spájajú hlavné spoločné témy: medzinárodná bezpečnosť, mocenské súperenie, vojenská hrozba a obrana proti nej. Upozorňuje, že všetky tieto aspekty sa týkajú aj Slovenska, aj keď jeho občania sa snažia pred tým zatvárať oči.

Jestliže ve svých předchozích knihách Tim Marshall dokázal objasnit světovou politiku a popsat lokální i globální krize současnosti pomocí geografie, ve své nové, neméně poutavé knize čtenáři umožňuje nahlédnout do historie, jakož i porozumět výzvám dnešního komplikovaného světa prostřednictvím zdánlivě okrajového fenoménu, jakým jsou vlajky. Vlajky nás po tisíce let provázejí jako mocné symboly naší

Edice je výslednou publikacní projektu Grantové agentury ČR č. 409/09/0951 a představuje více jak 175 dokumentů z českých archivů, které ilustrují vývoj státní politiky vůči polské menšině na Těšínsku během prvních poválečných let. Jednalo se období, které má pro dějiny národnostních poměrů na Těšínsku velký význam.

Je známou zkušeností, ale i pravdou, že české a moravské čtenářské publikum v široké míře docení literární dílo českých autorů teprve poté, kdy úspěšně pronikne do ciziny. Kniha autorů Aleše Pejchala a Ireny Válové, Základní slova, rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu byla již přeložena do angličtiny a je připravována její turecká verze pro vydání v Istanbulu.

Giovanni Sartori (1924–2017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty.

Politická mapa dvacátého prvního století se vyznačuje výraznými rozdíly v politické stabilitě, teritoriální kontrole či stupni ekonomického vývoje v jednotlivých oblastech. V mnoha regionech pozorujeme nárůst aktivit jak politicky, tak i ekonomicky motivovaných násilných nestátních aktérů, jako jsou džihádistické skupiny, narkokartely, secesionistická hnutí nebo warlordi.

Monitoring evropské legislativy 2013–2014 jeosmým a závěrečným svazkem v českém prostředí ojedinělého projektu, který během svého desetiletého mandátu podporoval europoslanec Hynek Fajmon. Autoři, analytici Centra pro stu­dium demokracie a kultury, od roku 2004 zevrubně sledovali dění v EU apokoušeli se zachytit vývoj ve všech klíčových unijních politikách.

Český politolog a univerzitní profesor Miroslav Novák oslavil v roce 2013 své šedesátiny, a právě proto se v této knize sešli představitelé mladší a střední generace českých politologů, aby mu vyjádřili svou úctu. Někteří z nich byli přímými žáky Miroslava Nováka, jiní nikoli, všichni se však k Novákovi hlásí, někteří jako ke svému vzoru, jiní jako k vynikajícímu a podnětnému politologovi, který svým

Abychom mohli poskytovat politice prostor pouze v té míře, která nám umožní se zabývat důležitějšími věcmi, musíme se v ní angažovat. Pokud ji necháme jen na těch, kteří nás chtějí o toto právo připravit, budeme se muset politikou zabývat proti své vůli, a proto se nebudeme moci zabývat důležitějšími věcmi, než je právě ona.

Monografie Michala Švece zkoumá vybrané aspekty fungování komunálního politického systému v Praze v meziválečném období. Po institucionálním vymezení organizace Velké Prahy a volebního systému pro obecní volby jsou představeni hlavní političtí aktéři.

Kniha navazuje na publikace Monitoring evropské legislativy 2004–2005,2006 a 2007. Shrnuje a doplňuje pravidelné, elektronicky uveřejňované monitoringy, které analytici CDK sepsali od ledna 2008 do dubna 2009, čímž završí funkční období Evropského parlamentu.

V první části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od počátků až po vrcholný středověk. Velká pozornost je věnována ranému křesťanství, Augustinovi, byzantskému, arabskému a židovskému politickému myšlení, počátkům českého politického myšlení, zápasu mezi mocí světskou aduchovní v letech 1050 až 1200 a Tomáši Akvinskému.

Zdá se, že v současné době prožíváme krizi liberální demokracie. Symptomy jsou nepřehlédnutelné: pokles volební účasti, nebývalá schopnost oligarchií využívat fungování státu ve svůj prospěch, vlády tvrdošíjně prosazující neoliberální reformy i přes vytrvalý odpor občanů, odumírání sociálního státu a vneposlední řadě úspěch nového populismu pravice.

Monografie se zabývá vnitřním životem československého vyslanectví v Haagu. Jednou z výrazných činností československých vyslanců, kterou vyvinul vyslanec Miroslav Plesinger - Božinov a na jeho práci navázal jeho nástupce na postu vyslance Ivan Krno, byla iniciativa vedoucí k objevení hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu.

Studium politiky v Latinské Americe má ve světě – a částečně i u nás – bohatou tradici. Byl to totiž vývoj v Latinské Americe, který často určoval výzkumné priority světové politologie.

We are living in a modern world where falsehood regularly seems to overwhelm truth. The ability of billions of people to publish has created a vast amount of unreliable and false news which now competes with and sometimes drowns more established forms of journalism. So where can we look for reliable, verifiable sources of news and information? What does all this mean for democracy? And what will the