Jan Skácel vystudoval reálné gymnázium v Břeclavi. Za války byl totálně nasazen na stavbách silnic v Rakousku. Od roku 1948 pracoval jako redaktor brněnské Rovnosti. V roce 1953 nastoupil do literární šéfredaktorem kulturní revue Host do domu a ROK. Po zániku Hosta nesměl publikovat, jeho dílo vycházelo v samizdatu a exilu. Až v 80. letech spolupracoval s divadlem, např. jeho přebásnění Sofoklova Oidipa

Makroskop je přístroj, který ostří na cokoliv myslitelného, co svět nabízí. V jeho čočce se nejeví nic podřadné, vždy dává příležitost objevit ve věcech jejich poetiku. A oddálíme-li, odhalíme širší souvislosti mezi nimi, spojí se nám jako puzzle zapadající do velkého celku. Druhou nedocenitelnou funkcí makroskopu je obrácení jeho zraku opačným směrem, do nitra básníkova. Ten není pozorovatelem nezávislým.

Autor je přímo zosobněním pojmu poeta doctus, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Protože je utvářen nejen rozsáhlým vzděláním, ale i vytříbenou invenčností. Sám se považuje za konkretistu, což znamená, že v zárodku jeho tvorby nalezneme vztah k Mallarméovi a jeho Vrhu kostek. Básník rozmisťuje osamělá slova na bílé ploše a vytváří tak mnohočetnou spleť možných, zřejmých i zaujatých významů. To

Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění. Páteří sbírky je dvanáct rozsáhlých básní vycházejících z „třetího pásu“ každého ikonostasu, tedy z pásu dvanácti největších křesťanských svátků v církevním roce od srpnového Proměnění Páně až po pozdně jarní

„To se hned lépe v dnešním světě bdí, když po duši nás někdo pohladí.“ V této básnické sbírce najdete to, co každý potřebuje – verše k pousmání, k zamyšlení, pro dobrou náladu, či k tolik potřebnému odpočinku. Básně o lásce, srdci, drobných slzách, lidech, zkrátka… K pohlazení. Svůj příběh i poselství mají všechny.

S rozvojom aténskej demokracie sa v metropole Grécka začína od 5. storočia pred Kr. rozvíjať nová forma dramatického umenia. V Aténach vznikajú súťaže, ktorých obsahom sú predstavenia dramatickej tvorby. Hry a súťaže sa stávajú súčasťou sviatkov, osláv a občanom-divákom sa predvádzajú na nich dramatické, divadelné predstavenia. Drámy v tomto období, a to najmä tragédie, sa stávajú významnou záležitosťou,

Významný šlechtický rod Schliků započal počátkem 16. století v severozápadních Čechách s těžbou stříbrných rud, jejich zpracováním a následným mincováním. Kniha je určena nejen zájemcům o numismatiku, mineralogii a montanistiku, ale všem, kteří chtějí blí

Čtvrtý svazek Kritické hybridní edice přináší nové vědecké a čtenářské vydání básně Máj Karla Hynka Máchy (1810–1836). Od své první publikace (1836) se Máj objevil ve stovkách vydání včetne mnoha překladů. Přítomná edice ale téměř po šedesáti letech nabízí vydání, jež vychází z komplexního zpracování všech dochovaných pramenů a revize dosavadních edičních řešení. Opírá se především o důkladný písmoznalecký,

Antologie textů ze světové literatury od antiky po současnost pojednávajících o verši básnickém i dramatickém se zvláštním zřetelem k přednesu (tedy orální podobě poezie), jehož pojetí vyrůstá z tvaru básnického textu, ze zcela zvláštního a jedinečného uspořádání všech prvků, které se na básni podílejí, ze kterých je udělána.

Pátá sbírka zkušené autorky Hedy Bartíkové, nazvaná Na půl žerdi, přináší čtenářům na padesát básní a říkanek. Každá je samostatným, faktickým životním příběhem. Příběhem těch, kteří stojí mnohdy na hraně… Lehkost, ironie, nadhled a svérázný černý humor – to je zlatem této originální sbírky, jež navazuje na českou tradici, která sahá až ke K. J. Erbenovi. Básně a říkanky s hororovou a krimi tematikou,

strana A Poetický jukebox / strana B Panenko skákavá Nová sbírka básníka, optimisty se sklony k melancholii a bigbíťáka Jana Laňky je oproti předchozím knihám tak trochu jiná. A to nejen proto, že je oboustranná jako elpíčko, ale také proto, že obsahuje dvě knihy a zachycuje dvě polohy Laňkova vnímání světa. Na jedné straně zábavné hříčky se slovy a aforismy, na druhé básně odrážející vrstevnatost

Jestliže můžeme něco směle zařadit mezi klenoty naší literární historie, pak je to Erbenova Kytice. Nakladatelství BVD se rozhodlo nabídnout knižnímu trhu věrnou repliku vydání Kytice z roku 1924. Kniha byla vytištěna tak, aby do nejmenších detailů, počínaje strukturou papíru a konče celoplátěnou originální vazbou, odpovídala předloze z roku 1924. Tuto verzi jsme zvolili také proto, že obsahuje spoustu

Lůzokracie je vláda konzumu a všeprostupující komerce, mediálních lží a pokrytectví měšťácké morálky. Měřítkem hodnoty člověka je jeho výkon, motivem konání zisk. Požadavkem doby je sobectví, zařazení se do davu návodem k přežití. Obyvatelstvo bývá servilní, rezignované a plné komplexů, nejoblíbenější zábavou je lynč. Nástrojem manipulace mocných je strach a důsledkem strachu válka. Proti tomuto podává

Překvapivá sbírka básníka, jehož verše lze dávno spolehlivě rozpoznat v mnohohlasí české poezie Dne 8. září 1522 po vyčerpávající tříleté plavbě dorazila do Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhăesovy flotily / přetížená hřebíčkem, / osmnácti muži / a zprávou, / že Země nemá okraje, a tedy spočinutí“. Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází nová kniha Petra Hrušky, která je částečně

Nová sbírka Jonáše Hájka (1984), básníka současné nejmladší generace, který za debut Suť obdržel Cenu Jiřího Ortena a byl nominován na Magnesii Litera. Jonáš Hájek (1984) absolvoval Pražskou konzervatoř, obor violoncello, a vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě UK. Pracuje jako redaktor v hudebním nakladatelství. Publikuje muzikologické studie (časopis Hudební věda aj.). V roce 2007 vydal

Básně tohoto svazku názorně dokládají oblíbenou tezi, že experimentální poezie je rozkročena mezi literaturu a výtvarné umění. Po roce 2010 Ladislav Nebeský volně navázal na svoji původní myšlenku binárních básní a vypracoval nové, zcela originální konstrukční principy. Cestou k poetickému sdělení je zde konfrontace různorodých obrazců tvořených černými a bílými čtverečky s obsahy nápisů na jejich

Básně Kristýny Svidroňové jsou komponované do celku, jemuž dominuje lyrická mluvčí v druhé osobě a bohatý svět rostlinné říše a životodárné vody, na níž TENTO SVĚT závisí: duby, břízy, olše, kaštany, smrk, zázvor, borůvky, karafiáty, pokojové rostliny, jejich tkáň a habitus, jejich listy, semena, květy, vůně a kořeny touto sbírkou prorůstají. Mluvčí se proměňuje v jejich soukmenovkyni – rozkvétá a

Poezie Michaely Keroušové (1987) je vystřihovaná ze všedních dnů i ze snů, z každodennosti i z pohádek. Je holčičí i ženská najednou. Ať už se v ní píše o čemkoliv, má zvláštní jas a rytmus. Tahle slečna se navíc nebojí - leze po hromadách haraburdí, prochází v noci panelákovými sklepy a setmělými městskými parky. Když ji přepadne strach, začne si potichu zpívat a usmívat se. Poezie svrchního kvašení,

Básnická sbírka Dionýsovo ucho je rozsahem nevelké dílo o dvou částech, které usiluje o reflexi současné doby, jež je postižena různými „patogeny“ (pandemie, dezinformace, štěpící se společnost). Každá z částí na danou problematiku pohlíží z jiného úhlu. Poprvé je to niterné introspektivní ohledávání strachu, podruhé je to duchovní prisma vztahu dvou postav, respektive život v omezeném mikrokosmu;

Žadatel v žádosti o grant uvedl, že se jedná o lyrické parodie, vykrádající literární identity, instituce či subjekty. Zajíc není pozorovatel, neumí ohledávat. Z čtenářů leckdo může vykřiknout: „Chyťte ji, smějící se Lassie!“ Ale to už se tak v obci na kraji města stává, že někdo utrousí moudro a lačný písmák ho hned třikrát vidlemi obrátí. Inu, v jednoduchosti je síla, mohlo by se objevit v lecjaké