Nenáviděná i proklínaná, oslavovaná i velebená, dokola napadaná, dokola obhajovaná to je Evropská unie. Co však víme o její historii? Kdy se v projektu objevily první trhliny? Proč chce někdo mermomocí dovnitř a jinému už se naopak ve společnosti dalších evropských států přestává líbit? A nedáte si pivo? Prozaicky debutující Jakub Mazanec nabízí v knize Hostinec Evropa šestnáct alegorických příběhů,

Evženova panička navázala nadějný vztah s majitelem vinic jménem Adam a spolu s buldočkem Evženem se přestěhovali na moravský venkov. Což velkoměstské ženě i rozmazlenému psímu povaleči způsobuje mnohá veselá příkoří.

Pozoruhodný románový debut na aktuální téma rezonující ve společnosti. Muž zvaný Turek představuje typický prototyp věčného lovce žen, uspokojující své ego i sexuální potřeby, umělce, jenž se nechce vázat, vynalézavého manipulátora, střídajícího partnerky s lehkostí převlečení trička. Mladá žena Petra, obvyklá hledačka lásky, se chytne do vztahové pasti, a aby vyšla vstříc nárokům svého přítele, ocitne

Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino

Hédonismus je filozofický směr, jehož představitelé považují slast za hlavní motiv lidského jednání. Hédonistou je i hlavní hrdina knihy. Poznává společenství, které ho uchvátí svým abnormálním přístupem k životu. Jeho součástí je i Meluzína, žena, která hrdinu nezodpovědně vtáhne do nebezpečné hry Zření vymyšlené geniálním psychologem. Jenže hédonista postupně zjišťuje, že s Meluzínou ani s utajovanou

Ambiciózní žena se ocitá před těžkým rozhodnutím. Stojí takřka na nejvyšší příčce své kariéry, manžel však touží po dítěti. Jak situaci vyřešit? Biologické hodiny bijí na poplach. Ač nerada, na mateřství přistupuje a předpokládá, že s ním přijde i mateřská láska. Nic takového se však nestalo, kupředu ji žene budování životní dráhy. Rodičovských povinností se ujímá manžel, rostoucí dcerce však chybí

Prozaický debut nehrajícího rockera a nonkonformního grafika. Tři sofistikované zprávy o jednom dobrodružném životě ve dvacátém století: intelektuál na nucených pracích, estébácký don Juan v patách jeho ženy a osmiletý chlapec, který vše pozoruje skrze svého komunistického dědu. Trojjediné vyprávění nejenže příběh groteskně relativizuje, ale napomáhá i jeho srozumitelnosti a lidskosti. Haloun své postavy

Co všechno skrývá mycelium? Viktorie Hanišová debutovala v roce 2015 nadšeně přijatým románem Anežka o komplikovaném vztahu matky a adoptivní dcery, o skrytém rasismu a stereotypech. Také v pozadí nového příběhu je ukryto rodinné tajemství, které si hrdinka odnáší ze svého dětství a na které se snaží zapomenout. Jenže lze skutečně uniknout tomu, co se už jednou stalo? Sára žije ve staré chalupě na

Vstupme prosím tam, kde kouzelná příroda naší milované krajiny dokáže rozezvučet duši nezdolným a úžasně posilujícím vědomím češství. Vejděme spolu tiše do polesí Bílý Potok, do rozlehlých a majestátných lesů, a za starostlivého dohledu samotného Pradědu se kochejme krásou úžasné přírody. Večer na lovecké chatě pak bude jistě o čem vyprávět.

Po knihách povídek O času a ohni a Zase zvednout hlavu přichází liberecký spisovatel Otto Hejnic tentokrát s románem. V něm opouští své dosud tak časté hrdiny ženoucí se za nesmyslnými cíli a soustřeďuje se na dvojici kamarádů-loserů, kteří zůstali na ocet. Těmito protagonisty jsou hezoun Petr, zvaný Sifon, synek z česko-německého manželství, a věčně usměvavý Venda, opožděný plod pozdní lásky. Jejich

Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou narazí na svého oblíbeného spisovatele, pro změnu ovládaného a poblázněného rozdrceným

Čtyřicátník Petr se navzdory vášnivému vztahu s nádhernou a neukojitelnou Karolínou, které říká lvisexuálka, toulá tak svobodně, že občas skončí v posteli své bývalé manželky Marty, jindy zase před vilou v dobře ukryté luxusní pražské ulici, za jejímiž okny se možná rozhoduje o jeho dalším osudu. Naivně se domnívá, že jeho partnerka nic neví a že slzy, jimiž ho ve chvílích vrcholné slasti zkrápí, vyvolává

Z Oxfordu na moravský venkov Malvína, doktorandka na univerzitě v Oxfordu se na čas vrací k rodině na severní Moravu. Střet s rázovitým okolím je zdrojem komických situací. Sedmadvacetiletá Malvína Velehorská má dva magisterské tituly, rozpracovanou disertační práci ze sociální psychologie na univerzitě v Oxfordu a neschopenku od psychiatra. Je proto nucena vrátit se do své rodné země, na rázovitou

Dramatický milostný příběh z jižní Francie Takhle si Dominika první týdny manželství rozhodně nepředstavovala. Krátce po svatbě se ocitá sama v cizí zemi, nerozumí jazyku a nechápe, kam a proč zmizel její manžel. Zoufale potřebuje zjistit, co se stalo a pátrá po svém manželovi, vtíravé otázky ale neberou konce… Souvisí snad Nicovo zmizení s naléháním jeho rodičů na ukončení manželství? Dokážou novomanželé

Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, novela Zloději zelených koní a román Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být

Prozaik Vladimír Raffel (1898–1967) nepatří mezi spisovatele, jejichž jméno se v literární historii skloňuje příliš často. Tento bytostný intelektuál, jakkoliv plodný a nesporně tvůrčí, v zásadě celé své dílo vychrlil ve dvacátých letech minulého století, aby se pak již nadosmrti umělecky odmlčel a věnoval se „pouze“ své psychiatrické praxi. Přesto zanechal v dějinách české literatury nesmazatelný

Autor ve své knížce upřímně a bez přikrašlování, s naprostou syrovou otevřeností, hovoří o skutečném lázeňském životě, takovým jaký opravdu je a jak ho měl možnost za svých více jak padesáti lázeňských pobytů poznat. Příběhy, které psal sám život plný napětí, očekávání, touhy, smyslnosti a erotického náboje. Zároveň v plné nahotě ukazuje i negativní charakterové vlastnosti některých lázeňských hostů,

Vstupenka do světa umění na nečekaných místech František má pomalovaný celý dům včetně branky a plotu. Vlasta žije ve starém domě a z jeho oken kreslí fáze měsíce; na vylisované listy maluje znaky měst a papíry, kam před půlstoletím zaznamenala příběhy vymyšlené rodiny, podpaluje v kamnech. Pavel má vymyšlenou celou soustavu zemí, kreslí pro ně budovy i krajinu; dlouhá desetiletí zaznamenává počasí

Petra Soukupová znovu dokazuje, že je právem považována za jednu z nejvýraznějších autorek současné české literatury. Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu narozenin svého otce. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a tabletem, Kristýna s kocovinou. V jednom autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy,

Základ Kárnetovy eseje nazvané Posmrtný deník vznikl jako odpověď na dvě anketní otázky Václava Havla, které tazatel položil některým exulantům během své návštěvy v New Yorku v roce 1968: „Chtěl byste přijet do Prahy na návštěvu?“ a „Chtěl byste se tam vrátit natrvalo?“ Kárnetův text měl v roce 1968 vycházet na pokračování v Literárních listech, resp. být na doporučení Václava Havla vydán celý v Československém