Kolektivní monografie se věnuje venkovské lokalitě Zahořany nedaleko Litoměřic. Až do 19. století představovaly správní centrum rozsáhlého panství, jehož sídla byla roztroušena v severovýchodní části Českého středohoří. V první části zvou autoři čtenáře nejprve na cestu sedmi stoletími historického vývoje Zahořan: zaměřují se zejména na osobnosti nejvýznamnějších feudálních držitelů a na dějiny obce

Po únorovém převratu v roce 1948 se věznice v tehdejším Československu začaly plnit politickými vězni. Nemalou část z nich tvořili duchovní i prostí věřící křesťanských církví. Během věznění si v krajně nepříznivých podmínkách většinou dokázali uchovat nejen svou víru, ale i základní prvky svého náboženského života.Práce Jana Synka, pracovníka Ústavu pro studium totalitních režimů, sleduje průběh perzekuce

Počas „veľkej“ asanácie Martina bolo zbúraných 188 domov. Zaniklo niekoľko ulíc a uličiek (Riadok, Smrtná, Vajanského), niekoľko významných budov a domov. Búral sa Riadok, Dolumestie, „Prednádražie“, námestie okolo Kostola Sv. Martina a centrum (prostredný rad domov). V tejto jedinečnej knihe - Zaniknutý Martin - objavíte, akú tvár malo mesto pred asanáciou, počas nej a v súčasnosti. Kniha Zaniknutý

Příspěvky z konference pořádané 9. listopadu 2001 v Ústí nad Labem. K vydání připravila Hana Pátková. 2. díl.

Kniha zpřístupňuje život, práci a myšlení Františka Uhlíře (1900–1980), předního politika Československé strany národně socialistické, místopředsedy exilové Státní rady za druhé světové války, v kanadském exilu po únoru 1948 pak profesora sociologie, kněze anglikánské církve a zakladatele misie pro křesťanské vzdělávání dospělých Temple Pastures u Ottawy. Čtenáři se do rukou dostává komentovaná edice

Kniha představuje nižší duchovenstvo jako svébytnou součást raněnovověké společnosti. Na základě studia rozsáhlého souboru písemných pramenů (katalogů kléru, pozůstalostních spisů a dalších písemností), které vypovídají o kněžích působících od čtyřicátých do osmdesátých let 18. století na území olomoucké diecéze, autor zkoumá, do jaké míry se u moravského kléru ve studovaném období projevovaly rysy

Klement Gottwald byl po komunistickém převratu v roce 1948 oslavován i nenáviděn. Proto se i po sedmdesáti letech musíme ptát: Kdo vlastně byl Klement Gottwald a co o něm dnes vůbec víme?

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu.

Další dávka kvalitního retra! Reklamy na mrkev, zájezdy s ranní rozcvičkou, povinná vojenská služba nebo legendární umakartové jádro. Připomeňte si už podruhé socialistické časy, kdy měl každý doma alespoň jednu bruselskou vázu a maximálně jedny džíny.

Až do počátku třicetileté války se katolická a prohabsburská metropole západních Čech Plzeň honosila svou nedobytností – na jejích pevných hradbách ztroskotali opakovaně i husité. Ani v roce 1618 se nepřidala na stranu českých povstalců a mohla představovat jejich silného protivníka, navíc na důležité spojnici mezi Prahou a Falcí.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů.

Studená vojna nebola žiadny abstraktný pojem, mala svoje konkrétne prejavy a svojich protagonistov. Jej aktéri hrali, v závislosti od významu krajiny, kartami rôznej výšky.

Kolektivní monografie na téma válečných knih a časopisů pro děti a mládež (1939–1945) vznikla z popudu IKSŽ při FSV UK a zahrnuje příspěvky předních odborníků literatury a publicistiky pro děti a mládež z univerzitních pracovišť České republiky, jeden příspěvek je ze Slovenska. Texty autorů z českých, moravských a slovenských univerzit se tematicky vrací k literárním a publicistickým osudům dětí a

Kritická edice – svazek II/1 obsahuje dokumenty týkající se československé zahraniční a vnitřní politiky let 1918–1928. Materiál pro tento svazek byl čerpán v českých a zahraničních archivech.

Kniha Radka Mikulky seznamuje čtenáře s proměnami a historií města Vyškova od ranných dob přes středověk až do sedmdesátých let 20. století. Kniha ukazuje, že Vyškov je sídlem s bohatou historií, která zanechala svůj otisk v architektuře i celkové atmosféře města.

Název a motto knihy vzešly z listování vzpomínkami jedné z dcer politického vězně, tedy podle komunistického práva nepřítele státu z let padesátých minulého století. Kniha přináší sedmdesát příběhů těchto dcer, které se musely v dětství vyrovnat s nedobrovolným odloučením od otce, musely čelit politické persekuci ale ispolečenskému vyloučení.

Kniha skúma nové vyhodnotenie konca druhej svetovej vojny do roku 1948 od slovenských a rumunských historikov, rozoberá prorakúsku koncepciu ako alternatívu československého riešenia slovenskej otázky a iné podnetné témy.

Kniha je věnována historii nejstaršího, nejvýznamnějšího a nejznámějšího rodu v Karlových Varech, rodu Becherů. Zabývá se tímto rodem od jeho příchodu do tehdy ještě Karlových Lázní v roce 1520 a končí odsunem posledních potomků v roce 1945.

Kniha je výsledkem Pittrova celoživotního zájmu o české dějiny a zároveň ideovým odkazem. V galerii významných postav českých dějin přibližuje základy české duchovní tradice - tradice demokratického smýšlení a humanistických ideálů.

Kniha približuje históriu a dejinné stopy, ktoré formovali výraz otvorenej krajiny na pokraji Podunajskej nížiny v tesnej blízkosti Čiernej vody, Malého Dunaja a Trnavskej sprašovej tabule. Text netematizuje len geologické dejiny územia alebo historické míľniky, ktoré formovali jeho tvár, ale pokúša sa čitateľovi ukázať, že krajina je vizuálnym archívom, ktorý nám (pri správnom dívaní) sprístupňuje