Kniha vychází z anthroposofického poznání Rudolfa Steinera, citlivým způsobem pojednává o společenských vazbách současných mladých lidí a s přispěním psychologie řeší nově se rozvíjející vztahy.

Kniha se zabývá vývojem lidského vědění a jeho směřováním k vyššímu poznání. Od Platona, Aristotela a další řecké filosofy, přes křesťanství, Jakuba Böhma, Paracelsa až po naši dobu. Všude tam můžeme sledovat zápas materialismu s duchovním pohledem na svět. Hledání Svatého Grálu je jako pochodeň zasvěcenci, stále znovu a znovu předáváno lidstvu.

Kniha se zaměřuje na odhalení principů krásy tak, jak ji popsali starověcí řečtí filosofové a jak ji tvořili řečtí umělci. Jejich hodnotné a nadčasové dílo převzal starověký Řím, který se pak pod vlivem biblického poselství krásna přeměnil z pohanského na křesťanské impérium.

Kniha přináší výběr z díla předního srbského pravoslavného teologa 20. století Justina Popoviće (známý též jako sv. Justin Nový Ćelijský). Českému čtenáři se dostane do rukou reprezentativní ukázka témat, o kterých Popović pojednává ve svých dílech: od učení o Bohočlověku a Církvi, přes ekumenismus a kritiku Západu, až po pojednání o Dostojevském a svatém Sávovi.

Přítomná kniha není jen volnou sbírkou duchovních úvah, nýbrž postupným uvedením do meditace a kontemplativního způsobu života. Mezi naše témata patří zacházení s tělem, meditační ztišení těla i duše.

Alexander Matoušek (*1963) pracuje v Archivu Jana Patočky, jenž je součástí Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Věnuje se filosofii, vědě o náboženství a historii umění.

Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života. Jak Lessing podotýká v úvodu své knihy „zabývat se Bohem a koncem lidstva není o sobě a pro sebe významnější než zabývat se tisícem konkrétních praktických maličkostí“. Jsou to totiž právě tyto zdánlivé maličkosti,

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová,Václav Zajíc a Richard Zika.

Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty. Na tomto základě je postaveno filozofické dílo německého myslitele, které bylo již přeloženo do 25 jazyků.

The Philosophy of Living Nature je anglickým překladem přepracované verze Kratochvílovy knihy Filosofie živé přírody (1994), dnes již klasické práce zabývající se přirozeným světem a možnostmi jeho poznání. Od filosofického pojmu přírody/přirozenosti postupuje přes jednotlivé přirozenosti k tématům kosmu, prostoru a času, evoluce a živých organismů až k otázce místa člověka v přírodě a jeho zobrazování

Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů. Autor vyškolený exaktními vědami a přísnými pravidly vědeckého bádání v ní skepticky posoudil možnosti racionalismu, který ve filosofii u mnoha „životních“, tzv. metafyzických otázek naráží

Představujeme výběr textů německého humoristy, jednoho z hlavních připravovatelů romantismu v německé literatuře 18. století, Johanna Paula Friedricha Richtera (1763–1825). Jean Paul je jeho pseudonym. Na základě důkladného studia antických autorů a bystrého pozorování děl současníků vzniklo pojednání o zásadách klasické estetiky Průprava estetiky (Vorschule der Aesthetik), poprvé vydané v roce 18

Erazmus Rotterdamský neváhal vysloviť ostré kritické poznámky na adresu vládnucich dynastií, šľachty a vysokej cirkevnej hierarchie. Je žiarivou postavou obdobia veľkých objavov a smelých moreplavcov, prevratne rozširujúcimi obzor človeka.

Významný nizozemský historik první poloviny 20. století vydal monografii o Erasmu Rotterdamském roku 1924. Tato práce o životě adíle slavného humanistického myslitele se opírá o část Erasmovy korespondence zpracovanou do roku 1524.

Zborník prednášok Českého klubu skeptikov.

Monografia, koncipovaná na vysokej odbornej úrovni, sa orientuje na aktuálnu problematiku súčasnej psychológie. Venuje pozornosť postaveniu človeka vo svete, úlohe vied, praktickým aspektom pôsobenia psychológie, vývinu osobnosti a jeho prostredia.

Juliiny otázky (1970). Na jejich problematiku pak přímo navazuje tzv. Doslov (1988). Různé aspekty úvodního eseje rozvíjí pak Pár stránek (1974), Páté pojednání o ontologii (1975), Markétě Machovcové (1979), Úvaha o eschatologii (1979), Nesubstanční ateismus a nesubstanční teismus (1981). Dopis příteli (1983), Odpověď doktoru teologie (1984), Výhledy (1986), Další bod (1990), Ontologie beze všech určení

Autor má obdivuhodne široký záber, dokáže spracovať a integrovať relevantné poznatky z oblasti empiricko-experimentálnej, komputačnej, či evolučnej estetiky.

,,Trochu milosrdenstva zmenilo svet,“ povedal pápež František pri svojej prvej modlitbe Anjel Pána. Na tému milosrdenstvo čítal knihu Milosrdenstvo od Waltera Kaspera, ktorú chvália aj učení teológovia. Táto kniha sa nebojí spomenúť aj konkrétne sociálne, politické a cirkevné chyby ľudstva, ktoré ťažia náš dnešný svet. Milosrdenstvo je liekom na mnohé neduhy našej spoločnosti.