Předmluva k českému vydání V prosinci roku 1927 byla vytvořena v rámci učitelského spolku Znaim-Land pracovní skupina zaměřená na vlastivědu Znojemska (Arbeitgemeinschaft für Heimatkunde im Znaimer Ländchen). Hned od ledna začala vydávat jako přílohu novin Znaimer Wochenblatt měsíčník Unsere Heimat. Dalším jejím počinem byla příprava knihy pověstí z jihozápadní Moravy, jež vyšla ve Znojmě v roce 1929.

Vrásky jedné rusovlásky jsou souborem mikropovídek ze života jedné mladé dívky, která se snaží vypořádat se svým vnitřním démonem - schizofrenií. Několik málo (mikro)střípků že života sužovaného schizofrenií. \"Seděla na židli se zavřenýma očima. Tělem jí prostupovala neuvěřitelná bolest. Položila hlavu na stůl. Nemyslela na nic. Jen na to, co prožívá byla jako tlející strom v hlubokém lese, jako plesnivý

Šestý svazek vybraných spisů Vladimíra Macury představuje autorovy prozaické texty vyrůstající z autentické – a mnohdy i přiznaně autobiografické – zkušenosti se soudobou českou znormalizovanou přítomností, kterou nejen dokumentují, ale také rozkrývají a demaskují. Román Občan Monte Christo (1993) a povídkové sbírky Něžnými drápky (1983) a Hra na něco (1995) tematizují hrdiny, kteří se ze všech sil

Již v pátém dílu ze série mimořádně úspěšných humoristických románů o \"poslední aristokratce\" mimo jiné dojde k následujícím událostem: Marie Kostková se rozzuří na Maxe Launa, zorganizuje výpravu do Nizozemského království, dostane briliantové šperky nesmírné hodnoty, objeví v sobě vášeň pro nakupování, v doprovodu své matky a paní Tiché odletí do Haagu, kde se setká s královnou Beatrix, omylem

Výbor starších i novějších textů, povídek a článků věnovaných trampskému dávnověku i současnosti, doplněný velkým množstvím autorových černobílých i barevných kreseb a fotografií vyšla u příležitosti osmdesátých narozenin Marko Čermáka.

Kniha čtenáře seznamuje s příběhem soudce Viléma Šustra. Děj románu se rozehrává od počátku 90. let minulého století. Na pozadí společenských poměrů autor s důvěrnou znalostí soudcovského prostředí líčí atmosféru, charaktery soudců i zapisovatelek i jazyk, jímž spolu hovoří. Vzniká tak výpověď příslušníka generace hledajícího nové pevné body. Doktor Šustr alias Vilda se představuje i lidsky - sice

Sametová revoluce pronikla až na farmu podnikavého Milana. Jeho nutrie ji nadšenecky přijmou za svou s nadějí, že už se nebudou nosit kožešiny, ale samet! To se tak úplně nestane a stejně jako lidé čelí náhle i nutrie rozhodnutí: kam dál? Jakou roli v tom bude hrát tango a nutrioterapie? Příběh, který ukazuje, že svoboda, soudržnost a láska nejsou jen prázdná hesla.

Přežít ještě neznamená žít. „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech okolo. Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Do té doby

Viktor Franc je v životě postaven před problém, jak začít po smrti své ženy znovu, jak najít životní partnerku. Klade si otázku, zda je možné znovu začít, aniž by vše, co člověk prožil předtím, bylo zapomenuto. Je to hledání rovnováhy a s tím hledání toho, co je pro život důležité. V rozvětveném příběhu se v blízkosti hlavního hrdiny nachází Šárka, typ ženy milující. Po svém hořkém životním zklamání

Holokaust patří mezi významná témata české poválečné prózy. Předkládaný výbor se nesnaží tento obraz narušit, ale obohatit o hlasy, jež zůstávaly skryté na stránkách literárních časopisů. Antologie přináší povídky autorů a autorek známých (Ladislav Fuks, Arnošt Lustig či Jiří Weil), v kontextu literatury o šoa však nepříliš zmiňovaných (František Hrubín) či dnes již pozapomenutých (Mirek Elpl, Hermína

Román o míjení a mimoběžných cestách Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným mnohovrstevnatým románem ze současnosti. Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a vyprávět mu svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého

Novela, z roku 1983, kdy 4 vysokoškoláci prodělávají zemědělskou praxi na státním statku a dva z nich se během té praxe vezmou.

Eva má na první pohled spořádanou rodinu – dvě dcery, dvě vnoučata a muže, který ji před časem podvedl. Eva si není jistá, jestli mu někdy dokáže odpustit. Když se na scéně objeví Martin, charismatický doktor s neuspokojivým manželstvím, napadne ji, že by mohla manželovi oplatit stejnou mincí. Je to ale to, co opravdu chce? Má zahodit třicet let společného života?

Člověk kvůli svému štěstí udělá cokoliv, aby si ho udržel, dokonce si vytvoří proti ztrátě iluzí a nešťastným událostem kolem sebe obranný val, přes který k němu ale nemůže znovu přijít ani štěstí. Román o štěstí, které se zlomyslně mění ve ztráty a zklamání. Ninel má takovou zkušenost od dětství, kdy si začala představovat, co by ji udělalo šťastnou, ale když tomu chtěla napomoct, vždy se její snažení

\"Pokud někdy svěsím hlavu, tak jenom proto, abych obdivovala své lodičky.\" Společné motto žen, kterým je lehce přes třicet, jsou úspěšné, krásné, inteligentní a zatraceně sexy. Očekávají lásku, něhu, dobrý sex a trochu toho finančního zabezpečení. A zatím se jim do cesty připletli jen chlapi bez charakteru, peněz a hlavně bez koulí. Jak a kde potkat toho pravého? Sarkastický a hlavně pravdivý příběh

V pořadí již devátá autorova kniha, jejímž tématem je divadlo, je zasazena do období pandemie koronaviru. Její protagonista Viktor je počítačový odborník a autor scénářů k úspěšným sitcomům, který si po vzedmutí vlny pandemie vytvoří sterilní prostředí a zcela se izoluje před rodinou a přáteli. Oddělí část své vily sklem a žije pro fixní ideu, že napíše „kosmické drama“, jež v nové situaci, do níž

Wolkerova sbírka je prototypem tzv. poezie prostých věcí, patrný vliv vitalismu a naivismu. Přináší chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonii, zlidštění a zdůvěrnění. Je v ní radost ze života, prostota i pokora, citovost, částečné náboženské výrazy, motivy srdce a očí, jednoduché metafory, zdrobněliny, prostý verš.

Vítejte v psychiatrické léčebně na Tyrkysovém vrchu. Pokud máte pocit, že sem nepatříte, je to zcela v pořádku. Stela to má taky tak. Ovšem čím víc poznává zdejší obyvatele, tím víc se tu cítí jako doma. A klade si spoustu otázek: Jak moc se vlastně odlišují od lidí venku? Jsou doopravdy šílení, nebo se jen ocitli ve špatný čas na špatném místě? Možná že o duševním zdraví rozhodují pouze okolnosti.

Vodáčtí hrdinové knih Zdeňka Šmída za sebou mají dlouhou cestu. Žádná česká řeka zrovna není v dohledu - v pralese na Borneu kolem nich teď tančí domorodci a vodáci Bongo, Sumec a Keny zjišťují, že i když zdejší lovec lebek sem tam někoho sežere, neznamená to ještě, že by to nemohl být slušný člověk. Tanec lovců lebek aneb Proč bychom se nevrátili je posledním z vyprávění o vodácké partě, kterou Zdeněk

Polyamorie, otevřený vztah, dlouhodobý milenecký poměr… Časosběrný dokument Jany Počtové Šťastně až na věky zaznamenává v horizontu čtyř let proměnu pěti typů milostných vztahů a je sondou do současných podob netradičních modelů partnerství. Velmi intimní rozhovory dávají možnost nahlédnout do radostí, strastí i nejistot, které nezvyklé podoby soužití přináší. Protože co pro jednoho člověka může být