V posledních desetiletích se vzdělání často redukuje na pouhý nástroj tržní ekonomiky. Tak tomu ale nebylo vždy. Kniha dvanácti českých historiků přibližuje cestu, již prošlo školství v českých zemích od svých středověkých počátků, kdy bylo dostupné jen úzké elitě, až k masovému vzdělávání 21. století. Dílo nabízí široce koncipovanou syntézu, kterou česká historiografie dlouho postrádala. Jeho základní

Historická práce profesora Bostonské univerzity se zabývá kořeny a směry Benešovy zahraniční politiky od konce první světové války až do mnichovské dohody v roce 1938. Lukeš podrobně dokládá počátky československé politiky vůči nově vzniklému sovětskému Rusku a důsledky jeho pozdějšího právního uznání stejně jako nesnáze středoevropského státu a Benešovy zahraniční politiky v mantinelech daných aktivním

Debata o významu narativů v českém mediální prostoru se shodou nepříznivých okolností stala právě v době řešení projektu specifického výzkumu Prameny a historický narativ na Katedře historie FF UJEP až mrazivě aktuální. Užitečnost této rozpravy spočívá především v posunutí akcentu od obsahu vlastního sdělení k tvůrci a zamýšlené funkci komunikované skutečnosti.

Dve autorky, etnologičky, sa pýtajú, či sa dá zovšeobecniť obraz Socialistického Slovenska a Maďarska z hľadiska života žien, podrobne porovnávajú rôzne aspekty života žien v socializme v Československu a v Maďarsku.

Další z řady nově zpracovávaných katalogů k rukopisných fondům jedné z největších knihoven v ČR. Zde se jedná o sbírku obsahující autografy panovníků a dalších významných osobností, originály známých rukopisů Královodvorského a Zelenohorského (včetně dokumentace ke sporům o RKZ) a některé jazykově české středověké zlomky.

Publikace Even zikaron – paměť židovských náhrobních kamenů je věnovaná jihočeskému židovskému hřbitovu v Milevsku, založenému na počátku 18. století. Seznamuje s historií tamního židovského osídlení a zveřejňuje výsledky podrobné dokumentace hřbitova, kterou provedla společnost Matana a.s. ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze.

Autor citlivě zpracovává vývoj interetnických vztahů v českých zemích a Československu na konci 19. a v 1. pol. 20. století. Cílem je zasadit dějiny židovských komunit na tomto území do obecnějšího rámce, a proto je práce platná i v širším a globálnějším kontextu nejen česko(slovenských) dějin.

Na podzim 2021 uplynulo právě osmdesát let od chvíle, kdy nacisté zahájili systematické deportace Židů z Čech a Moravy do vyhlazovacích koncentračních táborů. První transport našich někdejších spoluobčanů židovského původu, zbavených všech práv, majetku i rodinného zázemí, vyjel směrem na východ v říjnu 1941.

Spomienku na holokaust nemožno obmedziť na formálnu sondu do nie tak dávnej minulosti. Pochopenie jeho následkov vyžaduje nielen poznať osudy, počty a mená zavraždených.

Kniha Marka Šmída se zabývá československo-vatikánskými vztahy za první republiky. Na základě pramenů z vatikánských archivů přibližuje postoje a názory významných apoštolských nunciů působících na našem území, ale neponechává stranou ani československé vnímání Vatikánu a poměr Čechů ke Svatému stolci.

Publikace přináší základní informace o profesním, společenskopolitickém i osobním životě lidí stojících v čele jejich nejvyšších orgánů justice v letech 1948?1989. Pokud jde o rezort justice, pod nějž spadala do roku 1952 i prokuratura, byli do ní zařazeni ministři spravedlnosti unitární vlády a jejich náměstci do federalizace země v roce 1969 a poté ministři spravedlnosti ČSR a SSR a jejich náměs

Pokračovanie úspešnej monografie Vily nad Bratislavou vo forme sprievodcu. Na prechádzkach po atraktívnej vilovej štvrti sa zoznámime s najvýznamnejšími vilami v mimoriadne pestrom slohovom spektre – od romantickej eklektiky až po súčasnosť.

Pojem právnická dvouletka označuje období let 1948–1950, kdy došlo k zásadním změnám v československém právním řádu. Přestože dnes svým označením připomíná spíše hospodářské pětiletky, týkala se právnická dvouletka výlučně tvorby práva, výstavby nového, lidově demokratického právního řádu.

Publikace se zabývá problematikou procesů s aktivistickými novináři, tedy některými z mnoha poválečných procesů s českými „kolaboranty a zrádci“, které proběhly v obnoveném Československu v letech 1945 – 1946. Je pokusem o zachycení zlomových okamžiků života sedmi nejznámějších kolaborantů – novinářů.

Dějiny královského města Kolína nad Labem je dosud jedinou syntézou dějin města Kolína a dosud nenalezla náhradu v novém zpracování. I pro dnešního badatele a čtenáře je potřebným zdrojem poučení.

„Dlouhé“ 19. století, doba od konce 18. věku do vypuknutí první světové války, nebylo jen stoletím zrodu občanské společnosti, dobou dotváření politických struktur, diplomatických jednání, málo trvanlivých mírových smluv a válek. Vcelku bez ohledu na to, jaký politický režim zrovna panoval, lidé jedli, bydleli a oblékali se, zakládali rodiny, vychovávali děti, stárnuli a umírali.

Sbírka rukopisů bývalého Františkova muzea v Brně obsahuje téměř 1000 (989) rukopisů, z nichž 30 je středověkých. Je uložena v Moravském zemském archivu v Brně ve fondu G 11.

Kniha Zmizelé Hranice se zaměřuje na dějiny a proměny tohoto moravského města. Kromě samotného textuo obecně historickém a stavebním vývoji Hranic přináší i téměř sto sedmdesát unikátních archivních fotografií.

Publikácia k rovnomennej výstave približuje začiatky Židovského múzea v Prahe a predstavuje katalóg jeho predvojnovej zbierky.

Duchcov je městem paradoxů. Jen kousek za malebným náměstím s barokními památkami se rozevírá obří tlama uhelného leviatana, která stále hrozí pohltit město i s jeho staletou historií, vepsanou už do vzácných středověkých rukopisů zdejší městské knihy nebo do nekrologia duchcovských dominikánek. Duchcov byl od pradávna křižovatkou česko-saských vztahů a přitahoval význačné osobnosti a umělce: na jehož