Nový román Germania vychází z jednoduché úvahy: Co by se stalo, kdyby nacisté vyhráli v roce 1945 válku? Jak by vypadalo Německo a jak Evropa? Autor rozehrává krutý a nepříjemný obraz dnešního vítězného Německa a na intimním příběhu několika postav ukazuje, jak se vyrovnávají s děsivou přítomností, v níž žijí. Leoš Šedo je přesvědčivý, a to vychází pouze ze současných nacionalistických a populistických

Kdybychom mohli vymazat paměť, naše memoáry, asi by se nám žilo lehčeji. Mou snahou je znovu, jako tomu bylo v mé první knize, která vyšla pod názvem Život v proměnách, poskytnout něco ze svého života i když jen poměrně stručně, protože doba je dynamická, rychlá, s nepřeberným množstvím informací. Ty na nás útočí ze všech stran a k tomu ještě ten nešťastný koroňák, ale my se nedáme, protože naše pozitivní

Pečuj o sebe, zkrášluj se a hubni na míry, při nichž při jakémkoliv ohybu těla nebude vidět ani kousek špekůneb nikdy nevíš, kdy si budeš muset vydělávat jako prostitutka.

Hlavní hrdinka, které sama sebe (a svou sestru) stylizuje do role lišky, opatrné a střežící svůj pelíšek – své soukromí, musí překonávat dvojí handicap. Kromě své povahy, nejistoty, nedostatku sebedůvěry a nedůvěřivosti, stejně jako určitého bolestínství, je to komplex z periferie, „dalekého Západu“ tehdejšího Československa. Perifernost jejího rodného kraje symbolicky vyjadřuje popis zemětřesení,

Dějištěm i hybatelem příběhu je místo s pohnutou historií: opuštěný dům ve slezské Vidnavě, v němž býval kněžský seminář, pak zajatecký lágr, po něm lazaret wehrmachtu a po něm dětská ozdravovna. Hlavní část textu psaného na rozhraní žánrů tvoří záznamy v sešitu nedávno nalezeném v tamním archivu. Záznamy se navzájem korigují, usvědčují se z neochoty zachytit skutečný chod událostí nebo z nezřízených

Kniha Lébensvelt představuje soubor esejů a glos Ivana Horáčka, výrazného a všestranného (zabývá se i tvorbou výtvarnou a literární) autora blízkého okruhu revue Analogon. Lébensvelt prezentuje specifickou polohu imaginativně-kritického uvažování o skutečnosti, tvorbě a jejích vzájemných vztazích a filosofických přesazích. Odpovědi nachází i prostřednictvím konceptů, které doposavad nebyly ani v effenbergerovském

Třináct příběhů o mentálně postižených klientech Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická ve vyprávění ředitelky domova Lenky Kohoutové. Třináct příběhů o lásce a úctě k postiženým i o nenávisti a pohrdání. Kniha je naprosto otevřenou výpovědí o životě těchto lidí a vzájemných vztazích s jejich okolím. Někdy až drsnou. Jindy vhání slzy do očí. Proč? Protože je pravdivá. Protože si na nic nehraje

Čtyřicátník David pokorně roztáčí coby právník specializující se na obchodní právo kola kapitalismu a doma ve všem podléhá své rozkazovačné ženě. V opilosti se však vyspí s její nejlepší kamarádkou a od té doby začíná dostávat jeho role vzorného manžílka povážlivé trhliny. Od minimalistických zasedaček přes honosné kavárny po ty nejzaplivanější špeluňky tak začíná jeho cesta - možná za vnitřní svobodou,

Krakatit je utopický román Karla Čapka z roku 1922 (vyšel r. 1924 ) na téma nebezpečí zneužití vědy. Čapek román napsal za svého pobytu v Jindřichově Hradci ve výletní restauraci Rudolfův dvůr. Kniha patří k vrcholným vědecko-fantastickým dílům Karla Čapka. Ačkoliv jej napsal na počátku dvacátých let minulého století, je i pro dnešního čtenáře jeho odkaz a jazyk dokonale srozumitelný. V románu se autor,

Spěcháte? Máte málo času? Vadí vám zbytečné řeči? Máte rádi věcnost a stručnost? Kniha Jana Žáka, jenž celý svůj život zasvětil sportu, vychoval řadu vynikajících sportovců a zná cenu času, je právě taková, protože směřuje k jádru věci rychle a bez zbytečného plýtvání slovy. V této knížce najdete kromě jiného i nekonvenční recepty na řešení různých životních situací, po sondě do myšlení dětí se setkáte

Co chybí ženě s úspěšnou kariérou a neúspěšnými vztahy? Kočka! Macour z útulku není ale ledajaká kočka. Intrikuje, manipuluje, neustále Miluně žvaní do života a snaží se ze své paničky udělat… prostě kočku. Zatočí se všemi hraboši, najde Miluně toho pravého a naučí ji konečně přemýšlet kočičím způsobem? Obě jsou součástí příběhu o lásce k sobě i druhým, veterinářích a věcech, které občas neprobíhají

Říká si Leon, Tomi, Andreas, David, ... Má mnoho jmen, ale ani jedno není pravé. S oblibou oslní ženu, většinou středního věku, na kterou rozehraje taktiku neodolatelného elegána. A penízky se hrnou. Avšak navzdory zkušenostem se mu poslední dobou nedaří. Když téměř zoufalý poznává Hanku, znovu v myšlenkách slyší šustění bankovek. Nicméně, zlomit sebevědomou ženu není zase tak snadný úkol. A jediné,

Desetiletá Mila má ráda zvířata — zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá

Jak žít, když člověk dostane do vínku danajský dar? Dlouho neobývaná stará vila se zanedbanou zahradou. A jedna velká životní prohra navrch. Pětatřicetiletý Jaroslav Havlát se vrací do domu svého dětství ve chvíli vážného životního zlomu. Po zpackané „církevní kariéře“ hodlá začít nový život, poprvé konečně sám za sebe. Snad také s trochou naděje, ale především s nákladem vyhoření, samoty, s pocitem

Josef Volf, milovník života a češtiny, o své třetí knížce mikropovídek říká: Cílem bylo potěšení ze psaní, udělat někomu trošičku radost, pohladit dušičku… A to se mu daří. I po sedmdesátce se kolem sebe i na své bohaté vzpomínky dívá klukovskýma očima, poněkud rošťácky, se smyslem pro humor i sebeironii, okouzleně a laskavě. V jedné z povídek malý zloděj z třešně u silnice sleduje nejprve prestižní

Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje

Kratochvilova nová skladba Kapesní román pro kapsáře má za vypravěče skutečného kapsáře. Není však obyčejný. Moto románu připomíná, že se za kapsáře označil skvělý spisovatel Jorge Luis Borges, který se honí za příběhy. Kratochvilův Robert Mráček je kleptoman, jeho první žena Kateřina si připaluje cigaretu od blesku, druhá Pastorela horuje pro vzduchoplavbu, muž jí uletí na pustý ostrov a tam vede

Karel Čapek (1890-1938) patří mezi těch několik literárních velikánů, jejichž díla nic neztratila ze své čtivosti ani tři čtvrtě století po té, co byla napsána. Ze všech jeho románů, próz i skvělých fejetonů patří Povídky z první a druhé kapsy k tomu nejlepšímu. Povětšinou detektivní příběhy, jejichž hrdiny jsou policejní komisaři, agenti, strážníci, četníci, ale také sňatkoví podvodníci, zločinci

Próza Patrika Ouředníka, jejíž děj je zasazen do současné Prahy. Na půdorysu fabulační hříčky s detektivní zápletkou virtuózně rozehrává pestrou škálu stylistických i myšlenkových vtipů, jež mu slouží k sarkastickému pojednání českého dneška.

Jeden druhého už máločím překvapí, zato vytočit se umějí dokonale, On se chce dívat na fotbal, ona poslouchat Édith Piaf, Po letech manželství v nějakou zásadní událost, která by jejich vztah posunula jiným směrem, ani nedoufají, Jenže pak se to stane – ona náhle zemře, on zůstane na všechno sám, Počáteční oddechnutí a dosažení vytouženého klidu brzy vystřídá stesk, A budou se dít věci!