Slovník univerbizátů je speciálním jazykovým slovníkem, jaký u nás dosud nebyl publikován. Jde v něm nikoli o význam či tvar slova samého nebo o jeho pravopis, výslovnost či historii, nýbrž o to, přiřadit souslovnému názvu – například absolventský film – synonymní název jednoslovný – absolvenťák. Některé z těchto univerbizátů jsou názvy běžné a frekventované i v psaných textech, například kreditka

Sborník Slovanské jazyky a literatury: hledání identity vznikl na základě referátů přednesených na čtvrtém ročníku Konference mladých slavistů, která se konala ve dnech 22. a 23. října 2008 na FF UK v Praze. Publikace je členěna do šesti oddílů - Jazyk politické propagandy Postavení dialektů a mikrojazyků v období globalizace Cizí elementy ve slovanských jazycích - progres, nebo dekadence? Národní

Vypovedá o aktuálnej literatúre a jej reflexii, je teda aj príspevkom do diskusie o tom, či vlastne niečo také ako kritika a kritická literárna scéna ešte u nás vôbec existuje. Zároveň slúži ako praktický výberový sprievodca najnovšou súčasnou poéziou a prózou. Publikácia obsahuje aj štúdie o básnických (Viliam Nádaskay) a prozaických (Vladimír Barborík) knihách uplynulého roka.

Monografie \"Kritika v pohybu. Literární kritika a metakritika 90. let 20. století\" vychází z autorovy stejnojmenné dizertační práce obhájené v r. 2018 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity: zabývá se českou literární kritikou 90. let 20. století, zejména v té podobě, v jaké se projevovala v literárních a kulturních časopisech dané doby. V osmi kapitolách (včetně metodologické úvodní a syntetizující

Antologie Národní literatura a komparatistika je soustředěna k problematice vzájemného poměru dvou základních modelů uspořádání literárního materiálu nové doby: národně filologického a komparatistického. Ambicí přitom není sledovat historické peripetie střetávání a prolínání obou přístupů. Snahou je představit hlasy, které jsou v rámci této problematiky zřetelně přítomné v současné literárněvědné bohemistice

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě

V publikácii šestnásť lingvistov slavistickej orientácie zo slovanských krajín, z Nemecka, Rakúska a USA prináša najnovšie výsledky z výskumu kodifikácii slovanských spisovných jazykov alebo pertraktuje už známe poznatky z tejto oblasti z iného uhla. V monotematickom zborníku Historický a sociologický kontext kodifiácií slovanských spisovných jazykov nájde čitateľ analýzy týchto slovanských jazykov:

Příručky literární vědy nám obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Kniha, kterou držíte v ruce, se pokouší představit jiný pohled na věc. Jejím cílem je demonstrovat,

Publikace analyzuje spíše ojediněle se vyskytující kritickou recepci Ingardenovy koncepce uměleckého literárního díla v rámci angloamerické estetiky a filozofie. Cílem je představit ontologickou a epistemologickou teorii literárního díla polského fenomelologa Romana Ingardena tak, jak je interpretována v převážně analyticky smýšlejícím prostředí, rozvíjející dědictví anglosaské filozofické tradice.

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické

Série studií českobudějovického germanisty Jürgena Edera se zaměřuje na prostor střední Evropy, na vztah literatury a politiky a na střetávání mezi českou a německou kulturou. Historické rozpětí studií sahá od Výmarské republiky až po naši současnost, přičemž významná pozornost je věnována tématu exilu ať už vnějšímu, nebo vnitřnímu. Kniha jako celek nabízí pohled na velkou část 20. století, ovšem

Kniha představuje ucelenou analýzu a následnou syntézu popisů genitivu adnominálního od staré češtiny až po současnost, komparaci oněch období a poukazuje na důležité shody a rozdíly oproti starším fázím českého jazyka. Přináší i sondu do nářečních podob genitivu adnominálního, dále poukazuje na nemalý vliv cizích jazyků na formování dnešní podoby různých podtypů genitivu adnominálního. Práce deklaruje,

Interpunkce je v naší písemné kultuře něčím samozřejmým. Její používání ale není zcela jednoduché. Existují interpunkční pravidla, která lze chápat jako specifickou formu jazykové analýzy: pracuje se s jazykovými kategoriemi jako text a věta, ale ve hře jsou i jevy jako hlavní a vedlejší věty, souřadnost… Pravidla a teorie, o které se opírají, se v čase i prostoru různí. Tato kniha popisuje dějiny

Klasické dílo moderní literární vědy a obecně jeden z nejlepších světových textů zabývajících se estetikou literatury. Autorovy teoretické vývody vyplývají přímo z mistrných literárních rozborů, v nichž Auerbach osvědčil udivující znalost materiálu, nápaditost, mnohostrannost hledisek i jemnost nuancování. Jednotnou koncepci knihy vytváří její klíčový pojem – pojem stylové roviny. Předmětem zkoumání

Souhrnná práce z oboru české genologie a historické poetiky, první svého druhu u nás. Publikace zahrnuje genologické „fenomény“ české literatury všech tvůrčích oborů: z prózy, poezie, dramatu, nejen z literatury umělecké, ale i populární, z folklorní slovesnosti, literatury pro děti a mládež, literární fantastiky, komiky i literatury faktu, přičemž zachycuje všechna období od počátků až k dnešku. Výběr

Ottův slovník naučný VII.

Nárečia a národný jazyk: materiály z medzinárodnej vedeckej konferencie, Budmerice 24.-26. septembera 1997

Malá encyklopedie polistopadového newspeaku: klišé, slogany, hantýrky, tiky, partiové metafory, slovní smogy. Vladimír Just se častým obcováním s televizí, rozhlasem, novinami a časopisy nadýchal takového množství slovního smogu, že před pěti lety začal psát Slovník floskulí. \"V jakém časovém horizontu?\", zeptá se redaktorka úředníka a myslí tím: do kdy. Nemusíte nic říkat, nemusíte si nic myslet

A nevek fontos szerepet játszanak a mindennapi életben, hiszen ha valakivel megismerkedünk, a név az első, ami tudomásunkra jut. Ha tisztában vagyunk az adott név jelentésével, talán magához az illetőhöz is közelebb kerülünk. A Keresztnevek kisszótárában 166 női nevet és 132 férfinevet, azaz összesen 298 nevet mutatunk be. Ajánljuk a könyvet mindazoknak, akik érdeklődnek az egyes nevek eredete, jelentése

Tato vysokoškolská příručka je určena posluchačům bakalářského stupně studia bohemistiky; navazuje na souběžně vydávané Gramatické rozbory češtiny. Jejím obsahem je víceméně ucelený popis funkčního tvarosloví současné (zejména spisovné) češtiny. Zvlášť pojednává o morfologických kategoriích (nejprve jmenných, pak slovesných) a o slovních druzích (neohebných, jmenných a nakonec o slovesech). Formální