Na západním okraji Vysočiny, v Železných horách, začíná léto. Tři přátelé, co tu vyrostli, se v malátném bezčasí, které zdánlivě nespěje k žádnému rozuzlení, potýkají se svými problémy. Čelí postupující alkoholové závislosti, potížím se ženami i se zákonem, neschopností rozloučit se se svými dospívajícími dětmi a vlastně i neschopností dospět. V ohrožení se ale ocitají i staré instituce venkovského

Ema Labudová na sebe upozornila prvotinou Tapetář, za niž byla nominována na Magnesii Literu v kategorii Objev roku. Svůj nový příběh přesunula z Anglie do Československa, z padesátých let na konec sedmdesátých. Tématem už není vztah mezi dvěma mladými muži, ale porucha příjmu potravy. Sedmnáctiletá Lada trpí anorexií. Nějaký čas trvá, než si rodiče všimnou, že výrazně zhubla – nebo spíš že je vyzáblá

Šarlota je pražská žena, která chce být opečovávaná, rozmazlovaná a samozřejmě milovaná. Řehoř je horal, jenž má svou představu o životě v přírodě na horské boudě, kam „jezdí lidi“. K chodu takového zařízení je potřeba personál a k němu pevné nervy. Řehoř chce být také opečováván, milován a samozřejmě obdivován. Šarlota si píše deník… Kniha Můj přítel deníček a sklenička je odpočinkovou satirickou

Pavel Ludvík ve své prvotině navazuje na nejlepší tradici české imaginativní literatury počínaje poetismem a surrealismem, přes Lazebníka Richarda Weinera až k textům Věry Linhartové. Brilantně vystavěné a racionálně prokomponované snové texty Vás unesou

\"Muzeum srebrenického masakru najdete v Sarajevu v prvním patře v boční ulici kousek od kostela. Byl jsem tam po několikáté. Koukám se na fotky. Odcházím pokaždé, když přijde někdo, kdo ví, co na těch fotkách je. Poprvé to byla německy mluvící partička. Nerozuměl jsem jim, ale jedné z dívek jsem viděl na očích bolest až do konce světa, až na samý okraj člověka, bolest, která nikdy nepřejde. Přítel

Sbírka povídek brněnského autora.Povídky o obecných lidských hodnotách a odpovědnosti. Najdeme zde narativní variaci na téma zločinu a trestu (Salome). Orwellovsky laděnou metaforu (Jiné peklo). Psychedelickou koláž (Spirála). Existenciálně uchopené téma globální přírodní apokalypsy (V první řadě). Fenomenologické zamyšlení (Zvuky ticha). Politickou fikci (Rozhovor v roce padesát). Čistokrevnou sci-fi

Mladá debutantka stvořila sugestivní a věrohodnou novelu z prostředí severobritského rybářského městečka Whitby v yorshirském kraji 50. let. Jeho vypravěčem je dvacetiletý příslušník jisté (tehdy zcela automaticky zavrhované) menšiny, jemuž v rychlém sledu po sobě zemřou oba rodiče – příjezd na jejich pohřeb s místní komunitou, zbytkem jeho rodiny a hlavně s ním samým pořádně zamává. Řemeslně brilantně

Petra Dvořáková přichází s vrstevnatým vyprávěním, jehož rámec tvoří zápas s mentální anorexií. S nevykalkulovanou otevřeností se dotýká složitých rodinných vazeb a traumat, milostného tápání a hledání útočiště v náhradním vztahu, který má až skandální přídech. Zachycuje provázanost rozvoje anorexie s mimořádně vážným onemocněním dítěte a střídavě úspěšnými pokusy najít pevný bod ve víře v Boha. Autorka

Román Cesta je čtivým příběhem politického dění vrcholícího v dobyvačné válce v Dambii, smyšlené zemi rovníkové Afriky, jak ho podává někdejší český voják ve službě dambijského ministerstva obrany. Vychází však ze skutečných reálií tohoto neklidného regionu, a je tak popisem toho, co sice ještě neproběhlo, ale co by snadno mohlo být. A současně je tento román i vylíčením toho, co se může stát, když

Mladá historička umění Barbora žije v Praze vrcholícího stalinismu, jehož symbolem je dokončovaná stavba monumentálního pomníku na Letné podle návrhu sochaře Otakara Švece (1892-1955). Barbora je jako zaměstnankyně památkové péče pověřena výzkumem zanedbávaných zvětrávajících barokních soch v Kuksu, díla Matyáše Bernarda Brauna (1684-1738) na objednávku podivínského hraběte Františka Antona Šporka

Knížka Proč se ženy rozvádějí? je o snech i běžném životě tří mladých kamarádek. Vysnily si krásnou budoucnost. Chtěly by se zamilovat do toho pravého, vzít si jej a prožít s ním šťastný život. Realita je přece jenom jiná, přesto se každá z nich snaží ten svůj sen uskutečnit. Bude se jim to dařit, budou šťastné? Knížka zobrazuje všední příběhy dnešních dnů, ve kterých se určitě každá žena aspoň v některé

Čtyřicátník David pokorně roztáčí coby právník specializující se na obchodní právo kola kapitalismu a doma ve všem podléhá své rozkazovačné ženě. V opilosti se však vyspí s její nejlepší kamarádkou a od té doby začíná dostávat jeho role vzorného manžílka povážlivé trhliny. Od minimalistických zasedaček přes honosné kavárny po ty nejzaplivanější špeluňky tak začíná jeho cesta - možná za vnitřní svobodou,

Co když poslední knihou Marka Twaina nebyl Tajemný cizinec? A co když své poslední dílo nepsal tady na Zemi? Vydejte se s námi za dobrodružstvím Sigiho, obyčejného chlapíka, který se pod vlivem milovaného piva a k svému vlastnímu překvapení upíše k cestě za mimozemšťany. Jeho pouť ho zavede až na vzdálenou planetu Naram, kde se velmi rychle spřátelí s místními obyvateli, naučí je lecjaké lidské kousky,

Tragédie Aloise a Viléma Mrštíkových, která měla premiéru v Národním divadle roku 1894, kritizuje poměry na vesnici, zejména co se týče postavení ženy. Titulní hrdinka je proti své vůli provdána za bohatého vdovce, manželství však není šťastné a manželovi jde spíše o věno než o ni. Když se její manžel pokusí zabít jejího milence, Maryša se odhodlá k zoufalému činu.

Humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška přeložený do 58 jazyků, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný. Jde o nejvýznamnější Haškovo dílo. Klasika a humor ze Zlatého fondu SME.

V roce 1984 Josef Škvorecký o svém románu napsal: „Pokrývá asi třicet pět let života, příběhy se odehrávají v různých a velice sobě nepodobných místech na zeměkouli, v Čechách, v Německu, ve Spojených státech, v Kanadě. Zdálo se mi, že chronologické zachycení osudů na pozadí naší doby, kde šílenství války a místní despotové se zmocňují celých zemí a kontinentů, je neadekvátní. ... Hlavou se mi honily

Knížka líčí humornou formou skutečné události, které většinou prožila autorka, učitelka na základní škole. Postavy v knize mají pouze odlišná jména a pohlaví a upraven je i sled některých příběhů. Čtenář může nahlédnout pod pokličku reálných školních dnů na základní škole, o kterých autorka píše čtivě a s nadhledem. Možná se čtenáři vybaví jeho školní léta, zamyslí se či zasměje a možná se po přečtení

Pikareskní román o lidech bez jasné morálky a řádu, o manipulacích tajné bezpečnosti a o směšném zápasu inteligence s emocemi. Dobrodružný děj nás v několika proplétajících se rovinách provází od socialistického sirotčince v 50. letech přes teologický seminář, psychiatrický ústav, pražskou filozofickou fakultu na přelomu 60. a 70. let, \"zašívárnu\" na opuštěném pracovišti v pohraničí za normalizace,

„Příběh knihy Paní domu se odehrává hlavně v Anglii na prahu 20. století, kdy dámy ze střední vrstvy v tradičně konzervativní společnosti usilovaly nejen o zajištění větších práv pro ženy, ale zcela revolučně i pro uznání lesbické lásky. Protagonistkou tohoto tažení je známá spisovatelka, zvaná Paní domu, která s podporou své společnice, vypravěčky celého příběhu, celé to tažení vede – i když jen k

Román o poslední punkové generaci a o tom, co z ní po dvaceti letech zbylo. Ole toho od života už moc nechce. Je mu čtyřicet, kouří, pije a večer stojí za pultem malého zaplivaného baru Helsinky v jednom východoněmeckém velkoměstě. Otlučený bar je poslední oázou pro jeho staré kamarády, lásky i potrhlé štamgasty. Hlavního hrdinu pronásledují zakouřené vzpomínky a oči mladé dívky, která svou soukromou