Jak název evokuje, autor v textu propojuje zdánlivě protilehlé polohy a žánry, verše, zápisky, sny, cestopisné črty a povídky v jeden celek. Ústředním tématem celého textu je krajina, chůze a fenomén času; paměť míst, návraty a ohledávání vlastní minulosti a v neposlední řadě konfrontace malých i velkých dějin se vzpomínkami. Miloš Doležal Básně jsou zabydleny i zalidněny postavami s krevnatou historií,

Otevřené tělo znamená vydanost člověka prostorům a času. Ocitáme se v tělních útrobách, sledujeme kosti, svaly a orgány, tělo je často průhledné, rozplývá se, dokonce vůbec neexistuje. Zatímco jazyk je převracen naruby, básně jsou běžně sepnuty do forem. Sbírku bez oddílů, plynoucí v jednom dechu, prokládají básně z cyklů jako Dětské scény a Příšerné sonety. Oproti mikrohororům Příšerných sonetů dochází

Debut Prosvítám obsahuje reprezentativní průřez autorčinou tvorbou za posledních deset let – odráží se v ní tedy celá dekáda lidského života. Jsou tu básně, které otevřeně reflektují zkušenost s psychickým onemocněním, ale je tu také láska – ať už k muži, k blízkým bytostem, k sobě samé, anebo k místům, která jsou pro autorku důležitá a promlouvají k ní.

Název tvoří paralelu k první autorově knize, vydané v Triádě, a zatímco Sedimenty Magmatity odkazují k přírodninám, název Bastiony Kasematy míří k lidským stavbám, ve výšinách i podzemních hloubkách. Podobně jako v první sbírce i v této je záznam opřen o pozorování krajiny a světa. Drobné a úsporně vystavěné lyrické útvary zachycují spatřené „stíny v rozvalinách / fontány bříz // protínané lesy ...

Směs básní o realitě života – o překážkách a problémech, se kterými se může setkat jak bytost z přirozena, tak bytost nadpřirozená. Někdy dost vážné, někdy velmi odlehčené, ale v důsledku s jedním sdělením: že život je přese všechno krásný. Jak napsal americký hudebník a básník Jim Morrison, jenž svůj život prožil naplno, ač krátce: „Žádná nekonečná odměna nám nepromine promarnění úsvitu.“

Básnická sbírka.

Kniha ze všech období Žáčkovy lyrické básnické tvorby otevírá cesty do hlubokého vesmíru, který se rozpíná v lidské duši. Zde se odehrávají zázračné proměny všedního světa a jeho splynutí s poezií. Krása a láska se potkávají s rozumem, fantazie s myšlenkami o smyslu lidského života a básnickou řečí je vysloveno i to, co oči nevidí. Být srozumitelný je výsadou básníků, kteří to umějí.

Snad nejznámější česká sbírka balad 19. století je natolik nadčasová, že oslovuje čtenáře již neuvěřitelných 150 let. Verše plné tajemna, mystiky a poučení jdou až do hloubky české duše. Jejich aktuálnost navíc podtrhují křehké a citlivé ilustrace současné známé české malířky a grafičky Míly Fürstové, která se svým smyslem pro detail a jemnou poetikou svých děl dokonale napojila na myšlenkový proud

Kniha Soví kámen je vstupenkou do světa moderní poezie skloubené s tradičními prvky české lyriky. Rozsahem drobnější básně reprezentující průřez tvorby a zrání autora zde postupně přecházejí do miniaturních eposů obsahujících autobiografické prvky básníkova života, kterému byla druhým a někdy i prvním domovem lesní paseka či voňavý krmelec. Básník pokračuje v nastoupeném kurzu, jenž poprvé vyhlásil

Oprava vesmírné lodi zabrala matematicky nevyjádřitelný časový údaj a plyšové hlavy se začaly zajímat o podstatu existence bot. „Ale ta sova boty nemá.“ Oponovali po několika příkladech. Thomas Alva Edison přikývl na znamení, že je tomu skutečně tak, a prohlásil: „Tento rozhovor začíná být nudný a naprosto pitomý.“ Nastartoval motor a odfrčel pryč. z básně Galaktikon

Druhá sbírka básníka Dominika Melichara nese název Mizanscény. Tentokrát koncepčně sevřenější kniha doplněná fotografiemi Sáry Richterové, které básně neilustrují, ale vstupují s nimi do dialogu.

Stěžejní díla klíčového meziválečného básníka Josef Hora (1891–1945) byl překladatelem, novinářem, kritikem, hlavně ale básníkem. Ty byly vždy jeho primárním vyjádřením. Celý život se ho hluboce dotýkalo soudobé dění. Věřil ve změnu poměrů, ale tato víra často dostávala podobu deziluze. Pro Horu jsou klíčové čas, jeho plynutí v básních až zvučí, a ticho, místy až zhmotněné. Pro jeho dílo mělo velký

strana A Poetický jukebox / strana B Panenko skákavá Nová sbírka básníka, optimisty se sklony k melancholii a bigbíťáka Jana Laňky je oproti předchozím knihám tak trochu jiná. A to nejen proto, že je oboustranná jako elpíčko, ale také proto, že obsahuje dvě knihy a zachycuje dvě polohy Laňkova vnímání světa. Na jedné straně zábavné hříčky se slovy a aforismy, na druhé básně odrážející vrstevnatost

Svazek básní klasika české poezie vychází v České knižnici již potřetí. Jde o upravenou reedici předchozích vydání (1997, 2002), obsahující vedle Máje a dalších proslulých textů také autorovy prvotiny, německy psané básně a verše z jeho próz. Svazek uspořádal a komentoval Miroslav Červenka, edičně připravila Marta Soukupová, současné vydání aktualizovala Markéta Selucká.

Kniha Týdenní předčasnosti je průhledem do soukromě vnímaných událostí jednoho roku, který se lišil od ostatních tím, že byl předznamenán předpovědí konce světa. Autor tuto zvláštnost rozehrává do obecnějších dějinných perspektiv, z jejichž nadhledu prochází běžnými životními situacemi. V jeho pravidelných záznamech se tak tyto situace dotýkají něčeho, co zaměstnává lidskou mysl bez ohledu na senzační

Lyrická sbírka NU CO rozvíjí básníkovu celoživotní humornou notu. Je to humor veselý i smutný, sem tam blýskne ostří sarkasmu, tma paradoxu. Žena ve všech otázkách i odpovědích. Žena na kolenou i žena vamp. Nezapomíná se ani na smrt, protože ani smrt nezapomíná na nás. Básník umí zacházet virtuózně s veršem, ve všech formálních polohách, ve všech sděleních. Je to poezie tzv. vysoká i nízká, srozumitelná.

Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“. Tomáš Tománek se zajímá o mytologii a psychologii, jejichž průniky přenáší do své poezie, která nezapře autorovy kořeny. Autor pochází z Ústí nad Labem a lze jej tak zařadit k silné

Poezie Rzí plání urouhaných je skladbou o 150 básních, jakýchsi pozastaveních za ztracenou či spíše zrezlou láskou, za dobou která je urouhaná a za rouhání se nestydící. Hejátkova poezie v této knize je jedním slovem šanson. Jde o abstraktní, ale i velmi realistické obrazy psané opět na pomezí volného a vázaného verše, přičemž rýmy však mají povětšinou až precizně pevný řád a jasnou kostru. Milostná

Zítra se stane všechno. Všechna vysvědčení budou zbytečná, vlak zmizí, jako by nikdy nebyl, pod zemí stejný prales jako nad zemí. Štíhlé zvíře vyplení hnízda, báseň prosvětluje, smrtka se dře. Pokaždé se počíná nějaký nový rok: začne zaříkání, začne počítání. Bude to doutnat, ale my ještě přiložíme. Na všechno bude shlížet měsíc, který churaví. Ewald Murrer vydává další básnickou sbírku omamné obrazivosti

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká hranice – a občas zkrátka nastanou momenty, kdy mozek přestává vnímat rozdíl. A srdce buší, když duše pláče. Verše plné blažené zamilovanosti, vzpomínek a radostí, ale i slz, pádů, ztrát a jiných prchavých okamžiků, které i přes bolest stojí za to žít. Ve sbírce najdete všechny barvy, kterými náš život ve skutečnosti hraje. Od nejjemnějších přes zaslepené až po