Tretia básnická zbierka autora Jána Badáňa (1967) zahŕňa prierez celou jeho tvorbou, od počiatkov až po súčasnosť.

Díky své delikátní formě a vytříbenému obsahu, spojujícímu ty nejlepší prvky středověké básnické tradice, si Ptačí sněm anglického básníka Geoffreyho Chaucera (asi 1343–1400) zajistil nejen výsadní postavení v rámci autorova rozsáhlého díla, ale rovněž platí za klenot středověkého literárního kánonu. Skladba komorní délky zachycuje básníka neznalého lásky, jenž po dni stráveném nad latinskými spisy

\"Nikdy som nenapísal krajšie básne venované láske, ako tie, ktoré sú uverejnené v tejto zbierke,\" vyslovil sa autor. Knihu ilustrovala Sofia, Hiraxova sestrička, ktorej obrázky len tak žiaria ľúbosťou...

Sbírka básní Melisy Ehrlichové odráží autorčin pohled na život, je plná poetiky, bolesti, vášně i pohledu na mezilidské vztahy. Sbírka vede čtenáře k zamyšlení nad vlastní životní cestou, k poznání sebe sama a poukazuje na skutečné hodnoty nacházející se všude kolem nás.

Radoslav Rochallyi v jeho Rovnicovej poézii pracuje vo vizuálnej matematickej forme. Rochallyi razí myšlienku, že forma nasleduje funkciu a preto pristupuje k vizuálu funkčne a teda jeho aranžmány aj keď na prvý pohľad schematické, intenzívne pozývajú čitateľa, aby sa presunul do priestoru špekulácií. V knihe Rovnicová poézia je viditeľný rukopis hybridnej tvorby s prvkami Novej avantgardy, Concrete

Martin Kočiš vyštudoval ekonomickú fakultu na TU v Košiciach. Básne publikoval vo Vlne, Raku, Kloake, A2, Romboide.

Básnická sbírka Dionýsovo ucho je rozsahem nevelké dílo o dvou částech, které usiluje o reflexi současné doby, jež je postižena různými „patogeny“ (pandemie, dezinformace, štěpící se společnost). Každá z částí na danou problematiku pohlíží z jiného úhlu. Poprvé je to niterné introspektivní ohledávání strachu, podruhé je to duchovní prisma vztahu dvou postav, respektive život v omezeném mikrokosmu;

From the eighth floor of a tower block in Central Europe, Jan Zábrana surveyed the twentieth century. He had been exiled from his own life by Communism.

Jde o devátý díl edice Posvícení, která různými literárními formami podchycuje humor a posvícení si na bolavé problémy dnešní společnosti. Jde o krátké povídky, básně, slovní hříčky, aforismy, epigramy a další.

Milan Děžinský (nar. 1974) je ceněný básník a překladatel střední generace; za svou poslední sbírku Obcházení ostrova (2017) získal Magnesii Literu za poezii. Nyní přichází s netypickou novinkou, sbírkou dle vlastních slov „stvořenou z radosti i piety“, a dále pokračuje: „Při četbě těch skvělých básníků z první půle dvacátého století být uhranut a vlečen rytmem a melodií, kterým už dávno odzvonilo

Kniha aforizmov a miniatúrnych básní v próze. Róbert Gál je autorom dvanástich publikovaných kníh na pomedzí filozofie, poézie a prózy, napríklad Nihil sub sole novum (1995), Epigraffiti (2001), Znaky a príznaky (2003), Krídlovanie (2006), Agnómia (2008) a Uzly (2013). Niektoré z jeho kníh vyšli aj v prekladoch do češtiny a do angličtiny.

Človek sa prostredníctvom irónie odjakživa vyrovnáva so skutočnosťou. I Kvič reaguje na absurdity, aké plodí súčasná doba, a hravým spôsobom, skôr nadľahčene než zlomyseľne, miestami priam aforisticky, si vytvára vlastný odstup od tragických udalostí.

Polský básník ANDRZEJ SULIMA-SURYN (1952–1998) patří k osobnostem, pro které je poezie životním postojem a psaní záznamem duchovní cesty, ne literaturou. Duší filosof, povoláním tulák a host.

Život a smrt v řeči vázané; novinka kultovního autora české poeziePo pěti letech se mohou příznivci poezie „dekadenta geniálního“ J. H. Krchovského potěšit četbou jeho nové sbírky nazvané Já už chci domů. Kam domů?

Nová kniha zlínského autora, spisovatele a výtvarníka, ročník 1941. V doslovu ke knize Jan Šulc píše: \"Básnická sbírka Jákobův dvoják dovádí dál Kovandovu touhu po úplnosti: nejen už jeden člověk, jedna rodová zkušenost, jeden úsek dějin - to vše samozřejmě také, ale též přesouvání se z místa na místo, ze země do země, ze století do století, od detailně zachycené momentky k úvaze, od dobového dokumentu

Výbor básní nazvaný Zakázaný jazyk přináší průřez zralým tvůrčím obdobím této \'žijící klasičky\', tvorbou, již kritici někdy označují za autorčino \'druhé životní dílo\'. Jde o poezii iniciovanou devátou básnířčinou sbírkou Utószó (Doslov, 1996), reflektující problematiku křehkosti lidské existence, a pokračující sbírkami A bűnök számbavétele (Evidence hříchů, 1998) a Üdvözlégy, utazás! (Buď pozdravena,

Originálna autorská kompozícia textov, kresieb a vizuálnej poézie, zostavená jednak z textov zhudobnených skupinou Ty Syčáci a z materiálov, ktoré neboli doposiaĺ verejne prezentované.

Chcem ťa chytiť na básničku nejakú, zlaté rybky ja mám, láska, na háku, nepokryte sa hlási Vlado Janček v knižke Kocúrov k svojmu receptu. Teda k návnade, ako pomenoval svoju básničku.

Vydanie Básní Františka Andraščíka nadväzujej na edíciu jeho Esejí (vybral, zostavil, predslov a edičnú poznámku napísalJán Zambor, Levoča: Modrý Peter, edícia Sivá brada, 2006) a vydavateľsky kompletizuje jeho literárny odkaz. Prináša výber z autorovej zbierky Brieždenie (Košice: Krajské nakladateľstvo všeobecnej literatúry, 1963), úplnú kompozíciu Prísne ráno (Košice: Východoslovenské vydavateľstvo,

Almanach básní sestavil Jan Antonín Pitínský.