Dvě sestry. Jedna krásná, chytrá a úspěšná, druhá její protiklad. Alespoň Lidmila si to o sobě myslí. Celý život všem ustupovala, snažila se být dokonalou dcerou, matkou i manželkou a přesto je ve svých třiceti nespokojená téměř se vším: se svým vzhledem, se zaměstnáním, s bydlením, dokonce ani manželství s Petrem ji nenaplňuje. Je přesvědčená, že šťastná by byla jen tehdy, pokud by žila život své

Hlavní hrdinka, které sama sebe (a svou sestru) stylizuje do role lišky, opatrné a střežící svůj pelíšek – své soukromí, musí překonávat dvojí handicap. Kromě své povahy, nejistoty, nedostatku sebedůvěry a nedůvěřivosti, stejně jako určitého bolestínství, je to komplex z periferie, „dalekého Západu“ tehdejšího Československa. Perifernost jejího rodného kraje symbolicky vyjadřuje popis zemětřesení,

Přeneste se zpět na váš oblíbený statek s oblíbenými hrdiny a užijte si jejich životní příhody tentokrát v knižní podobě. Váš nejoblíbenější seriál můžete hltat velmi čtivým jazykem a sblížit se tak se svými oblíbenými postavami jiným způsobem.

Zemitý povídkový soubor, jehož uspořádání se věnoval Pavel Šmíd (*1952) v čase bilancování životní etapy, je složený ze starších i nových textů. Některé příběhy bezděčně plní historiografickou, a tedy neliterární, úlohu, když se na scéně objevují známé postavy české kultury (režisér Pavel Juráček, básník Petr Kabeš, malíř a sochař František Kyncl). Šmídovi je vlastní tragika, komično a černý humor

Dobra pracuje pro úspěšnou talk show a je zvyklá plnit příkazy i očekávání. Má přítele, kterého jiní obdivují. Má nesnesitelnou šéfovou, pro niž je ale nepostradatelná. Nepříjemné myšlenky zahání vínem. Navenek je milá. Poslušná. Tuší, že ji ostatní zneužívají, ale odmítá si to přiznat – protože tak se dá pohodlně žít. Anebo se jednou konečně probudí a začne se bránit. Naučí se používat zlo. Zkusí

Ty dvě snad nemohou být rozdílnější, a přesto je něco spojuje. Kateřina ví, že by po dvaceti letech manželství měla ten plíživý pocit prázdnoty už kvůli dětem ignorovat a nějak tu druhou půlku života doklepat. Nemůže přece riskovat vše kvůli zapovězeným touhám a potřebě cítit, že skutečně žije. Marie rozhodně hodlá dokončit studia a splatit morální dluh rodičům. Přestože ví, že tak ztratí víc než jen

Vedli mně chodbou, kde byly první mříže, tzv. katr. Tam už byli dozorci v přijímací místnosti. Dali mě do prostoru celého zamřížovaného a tam bylo pouze okénko do místnosti dozorců, skrz které pak probíhá přijímací řízení do vězení. Policisté o mně předali dozorcům nějaké dokumenty a odešli. V té místnosti jsem zůstal sám a přes okénko se mě službu konající kapitán se šňůrami na prsou vyptával na mé

Co mají společného písek a sušenky? Nebo hokejky s plyšákem a modřiny s letákem? Zeptejte se Martina Selnera! Mimo to, že pracuje ve Slunečním domově, kde se stará o děti s autismem, oplývá totiž darem spojit dvě zdánlivě nesouvisející věci. Tyto neobvyklé dvojice mu slouží jako odrazový můstek k tomu, aby nám přiblížil svět autistických dětí a jejich i své každodenní starosti. \"Drobnosti jsou tu,

Babička Boženy Němcové (1820–1862) neodmyslitelně patří do kanonického fondu naší národní literatury. Stala se nejen tématem mnoha divadelních a filmových adaptací, ale i žádaným předmětem sběratelského či bibliofilského zájmu. V „obrazech venkovského života“ se tak před generacemi čtenářů znovu a znovu promítá autorčina dojemná vzpomínka na dětství, z níž stvořila literární typ ideálně kladného českého

Autor, od mládí vášnivý pozorovatel přírody, píše ve své knize Ze stínů karpatských pralesů s láskou a zaujetím „letopisy“ lesních tvorů, jež sám poznal a jejichž život odpozoroval. Příběhy nejsou vymyšleny, jejich hrdinové skutečně žili. Jen chybějící spojovací události jednotlivých příhod jsou spojeny literárním tmelem romantiky.

Třiatřicetiletý spisovatel Jakub Hirsch se potýká s obtížnou milostnou situací. Tu ještě komplikují anonymní dopisy, které jej nabádají, aby mlčel. Hirsch netuší o čem, má však intenzivní pocit, že to nějak souvisí s jeho nadmíru problematickou mladou milenkou a její kamarádkou, která spáchala sebevraždu. Lyricko-erotický krimi román postmoderního beletristy, básníka a redaktora Lukáše Vavrečky je

Štěpánka odešla z nudné kancelářské práce a otevřela si obchod s prádlem. Její zákaznice u ní teď spolu s oblečením odkládají svá tajemství a s novým prádlem si oblékají naději. A protože sem zajdou jen párkrát za život, sdílejí i příběhy, s nimiž se nesvěřily ani svým nejlepším kamarádkám. Nevěry i marné lásky. Mateřská zklamání i bezdětné bolesti. Za plentou vidí svůj život z nadhledu. Poslouchejte,

Obsahem druhého svazku Spisů Josefa Čapka jsou tři zralé práce z posledního desetiletí autorova života: Kulhavý poutník, Psáno do mraků a Básně z koncentračního tábora. Esej Kulhavý poutník (1936) vydal Josef Čapek rok před svými padesátinami. Autor a jeho druhé já, vzájemně se doplňujíce, opravujíce a ponoukajíce, vedou zde živou rozpravu o podstatných setkáních na cestě životem: s tělem, duší, různými

Svůj první román propašovala Iva Pekárková v roce 1985 na západ ukrytý v hlavě. Prostý příběh o přátelství, autostopu, lásce, touze, ochraně přírody a dálniční prostituci obletěl začátkem 90. let svět a lidem ze svobodnějších zemí pomáhal chápat, jak asi vypadal život za železnou oponou, v zadrátovaném Československu. Přátelství Fialky a Patrika, dvou zbloudilých duší zuřivě pátrajících po svobodě

Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale jsou v ní i postupy běžné v literatuře: hříčky, aluze, metafory, hyperboly, gradace, pointy…,

Břetislav Štorm (1907–1960) byl znám jako vynikající grafik, kreslíř, heraldik, architekt a znalec architektury, kulturní publicista a specialista na ochranu kulturních památek a péči o ně. Patřil k duchovně založeným autorům se zájmem o středověk, heraldiku a kulturní tradici. V celém svém životním působení byl ztělesnitelem řádu, klidu a rozvážného předávání kulturních hodnot z generace na generaci.

Držte si klobouky, zběsilá adrenalinová jízda po šikmé ploše začíná a má klasický scénář. Vyučili jste se v atraktivním oboru, chcete podnikat, oženit se a dobře si žít. Jenže v podniku se hromadí dluhy. Zpočátku si půjčujete a hrajete na automatech. Ďábel závislosti tasí dráp… Stane se z vás gambler a dluhy narostou. Sázíte na sportovní utkání a jako řidič kamionu dřete do úmoru, ve vedru i mrazu,

Může být něco horšího než se na oslavě svých čtyřicátin dozvědět, že váš manžel má milenku? Může. Edita se o tom přesvědčí, když zjistí, že dotyčnou musí být jedna z jejích nejlepších kamarádek. Podvádí ji tedy hned dva blízcí lidé a jí nezbývá než vypátrat, komu může věřit, a před kým by se měla mít na pozoru.Jednu po druhé poznává své přítelkyně blíže, postupně některé ze seznamu podezřelých škrtá

Román patří k vrcholům Lustigovy tvorby a právem se řadí k největším klenotům světové poválečné literatury. V této doplněné podobě vychází poprvé! Kniha Dita Saxová byla vydána roku 1963 v nakladatelství Československý spisovatel. V češtině a četných překladech pak vyšel ve světě ještě několikrát. V roce 1979 jej vydali i manželé Škvorečtí v Torontu. Spisovatelovy úpravy týkající se rozsahu i hloubky

Na pozadí plynoucích dějin sledujeme dojemný a napínavý příběh plný akce i silných lidských osudů. Marek Prokop je bývalý kaskadér, příslušník speciálních sil nasazený v několika zahraničních misích, zejména v Afghánistánu. Opakovaně se ocitá uprostřed války, kde se střety s nepřítelem stávají každodenní realitou. Jeho cesty jsou ale také útěkem před odpovědností. Filmová skriptka Helena Hofmanová