Podoby zločinu a trestu v stredovekom slobodnom kráľovskom meste Prešporku. Kniha približuje atmosféru a jednotlivé vrstvy obyvateľov stredovekého mesta, protagonistov spravodlivosti aj zločinu, načrtáva zásady uhorského a mestského trestného práva a opisuje kriminálne a súdne prípady ako aj spôsoby trestania zločincov. Bohatý obrazový materiál a dobové ilustrácie plasticky dokresľujú opisované sk

Monografie přibližuje široké veřejnosti co nejjednodušší formou složitý systém dávek sociálního zabezpečení podmíněných nepříznivým zdravotním stavem a posuzování zdravotního stavu lékaři lékařské posudkové služby pro účely přiznání těchto dávek. Čtenáři získají nejen aktuální poznatky o posudkové problematice, ale naleznou zde i užitečné praktické rady jak postupovat při žádostech o prodloužení nemocenské,

A trianoni békediktátum következtében sok ágra szakadt magyarság egyharmada kisebbségi sorba került. A kisebbségi sors szinte mindig veszélyeztetett helyzetet szül. Akkor is, vagy talán még inkább, ha a kisebbség egy adott terület őslakossága. Helyzetüket befolyásolja a többségi nemzet kisebbségpolitikája, de magának a kisebbségnek is a többséghez és a saját helyzetükhöz való viszonya. A Magyar szemhatár

Čo dnes znamená uvažovať o revolúcii? Môže byť revolúcia ešte odpoveďou na problémy súčasnej spoločnosti? Perspektívy revolúcie vidí Dominika Dinušová v spoločensko-politickom myslení latinskoamerických autorov José Martího, José Carlosa Mariáteguiho a Héctora Pabla Agostiho, ktoré ponúkajú plodné zdroje uvažovania o tomto spôsobe spoločenskej zmeny. Latinská Amerika, ktorá sa dnes považuje za akési

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě. Vědění může být nahlíženo jako nejpodstatnější a současně nejméně prozkoumaný rys sociálního života: o vědění uvažujeme většinou jako o technickém (vědeckém) vědění nebo jako o formálním vědění (jehož se dosahuje

\"...valószínűleg most éljük az emberiség történetének legbékésebb napjait.\" Ember embernek farkasa, a világ napról napra rosszabb hely, sorozatosak a bűncselekmények, háborúk zajlanak, szinte folyamatos a terrorizmus - ez a hírolvasó mindennapi tapasztalata. Steven Pinker a korábbi műveiben kifejtett eredményeire alapozva az erőszak és az erőszakmentesség pszichológiáját járja körül, és arra az eredményre

Co nového přináší teenagerům komunikace prostřednictvím Facebooku, Twitteru nebo Instagramu? Jak sociální média ovlivňují kvalitu jejich života? Znamená obrovská obliba sociálních sítí konec soukromí, jak jsme ho znali? A nakolik skutečně podporuje negativní jevy, jako je šikana, či zvyšuje nebezpečí, jež představují sexuální agresoři? Mimo jiné na tyto otázky hledá ve své knize odpovědi danah boydová,

Všíma si osudné chyby nielen súčasnej vlády USA, ale aj širšieho amerického pohľadu na svet. Predkladá doteraz najdôraznejší a najprenikavejší obraz, ako krajina, ktorá by mala celému svetu slúžiť ako príklad dobrého spravovania verejných vecí, poblúdila.Tvrdí, že \" Amerika musí prejsť zmenou cítenia \". A vraví, že ak hľadáme odkiaľ začať, mali by sme sa zriecť mylných \" hrejivých \" predstáv spojených

Too often, we blame women. For walking home alone at night. For not demanding a seat at the table. For not overcoming the odds that are stacked against them. This distracts us from the real problem: the failings and biases of a society that was not built for women. In this explosive book, feminist writer and activist Laura Bates exposes the systemic prejudice at the heart of five of our key institutions.

Kniha Struktura významu se zabývá otázkou relativní váhy kultury v poměru k sociálně-strukturálním a materiálním podmínkám lidského života. Kultura je zde chápána v širokém smyslu, který získala v sociálních vědách v polovině 20. století, jako významy sdílené členy společnosti nebo určité skupiny.Je jednání ve společnosti určováno sociální strukturou, materiálními podmínkami sociální existence, nebo

A jelenlegi gazdasági-társadalmi rendszerünk fenntarthatatlan, de milyen lenne egy valóban fenntartható berendezkedés?Van-e még mód oda eljutni, és ha igen, hogyan?Milyen életmód, milyen technológia szükséges, és ki finanszírozná mindezt?Kinek mit kell ehhez lépnie, és kinek van lehetősége tenni ezért?Miért nem helyes az egyén életmódjára fókuszálni a felelősséget, ha a társadalmi struktúrák hibásak?Miért

Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás? Žijeme v době, ve které se často skloňují slova krize a rozpad společnosti. Je zřejmé, že dnes nám klíče k vlastní identitě poskytují drobnější věci – například taková molekula

A ?világ irányítási struktúrái rendkívül zűrzavarosak: rendezetlenek, mintha minden a feje tetején állna. Ez a rendezetlenség nagyon alacsony színvonalú kormányzást eredményez. Az együttműködést megtagadó országok döntései sok olyan problémát okozhatnak, amelyeknek a határokon is átnyúló káros következményei lehetnek, és ezzel a zűrzavarral kölcsönösen ártanak egymásnak. A nyilvános vita gyakran megreked

Vizi E. Szilveszter a Mindentudás Egyetemének egyik létrehozója, a Magyar Tudományos Akadémia rendes tagja, majd 2002 és 2008 között elnöke, Széchenyi-díjas orvos, farmakológus, az idegrendszer kutatója. Az olvasó A tudás hídjai címû könyvben cikkeit, tanulmányait olvashatja, s a vele készült interjúkból szemezgethet - betekintést nyer a mai magyar tudomány állásába, a magyar tudósok lehetõségeibe,

O japonském spisovateli Haruki Murakamim se občas soudí, že se beze zbytku zhlédl v západní literatuře a následně píše „nejaponské“ texty. Pokud ovšem podrobíme rozboru příběhy, které se odehrávají v jeho literárních dílech, musíme podobné soudy odmítnout jako neopodstatněné. Tato publikace provádí čtenáře v chronologickém sledu barvitým světem Murakamiho románových příběhů a krůček po krůčku před

Dynamika vnitřních změn v Číně – ať už tyto změny mají dopad na národní ekonomiku nebo na politický řád a rozdělení moci – mají bezprostřední vliv na vztahy země se zbytkem světa. Důležitou otázkou ve vztahu ke vzestupu Číny tedy je, jak a do jaké míry vnitřní změny v zemi ovlivňují její vnější chování, a tedy i vztahy se současným světovým hegemonem, Spojenými státy. Na základě dvou specifických případových

Edita Steinová (1891 – 1942), filozofka a rehoľná sestra (karmelitánka) mala v úmysle svoje prednášky na Nemeckom inštitúte pre vedeckú pedagogiku v zimnom semestri 1932/33 na tému filozofickej antropológie doplniť v ďalšom semestri prednáškami z teologickej antropológie, bez ktorej je, podľa nej, chápanie človeka a jeho bytia vo svete neúplné. Na to však už v dôsledku politickej situácia nemala možnosť.

Kniha přináší ucelený přehled oborových přístupů užívaných v současné sociální práci. Jejich praktická aplikace je pak dokumentována na názorných kazuistikách, jednotlivá hesla jsou logicky členěna do tematických oddílů. Jedinečnost publikace spočívá i v rozsáhlé autorské základně, díky níž se na jednom místě potkávají texty předních teoretiků i praktiků sociální práce, čímž vzniká původní dílo na

Žijeme ve zrychlené době plné nejrůznějších vlivů. Cílené reklamy, hackeři, internetoví boti, ISIS, Putin, trollové, Trump – ti všichni se snaží otřást naším vnímáním reality. V této surreálné atmosféře, jejímž cílem je nás dezorientovat a podkopat náš smysl pro pravdu, jsme ztratili nejen víru v mír a demokracii, ale i představu o tom, co tato slova znamenají. Peter Pomerantsev nás zavede do předních

\"Nick Thorpe, a BBC Magyarországon élő tudósítója már az előző könyve (­A Duna - Utazás a Fekete-tengertől a Fekete-erdőig, Scolar, 2015) megírása alatt is folyamatosan tudósított évtizedünk egyre súlyosbodó problémájáról: az európai politikai életet gyökerestől felforgató menekültválságról. Friss könyvét teljesen ennek a témának szentelte. Napjainkban szinte mindenki állást foglal e bonyolult kérdésben,