\"A nagy újság Machiavelli művében a gonoszság feltétlen, aggálytalan tudomásulvétele. Az emberiség erkölcsi elvei, a középkor magasztos keresztény és lovagi eszményei nem hagytak rajta semmi nyomot; a végletes realista szeme előtt csak az ősi ösztönök állnak, fejedelmének csak azokkal kell számolnia. A politikában nincsen erkölcs, csak szükségszerűség, necessitá.\" Szerb Antal

Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovopojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém

Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře. Jádrem krize moderní doby je krize soudobé racionality, krize vědy, jejíž pojmy ztratily svůj původní smysl v pozitivistickém scientismu.

Rozhovory shrnuté pod názvem Vyjasňování spolu vedli Michel Serres (1930–2019) a Bruno Latour (1947–2022) na začátku 90. let. O generaci mladší Latour se v nich staršího filosofa s respektem dotazuje na pozadí jeho díla i života a zároveň se neústupně dožaduje vyjasnění jeho rozsáhlého a složitého myšlenkového světa.

Publius Vergilius Maro (70 př. n. l.–19 n. l.), nejvýznamnější římský básník tzv. zlatého období římské literatury, vytvořil epos Aeneis na přání císaře Augusta. Dílo psané v hexametru (šestistopém verši) sestává z dvanácti knih a téměř 10 000 veršů.

Prečo je ľudstvo po celé stáročia napriek ohromnému technickému a inteligenčnému pokroku také náchylné veriť falošným poplašným správam, nezmyselným konšpiráciám a dokonca aj samozvaným liečiteľom – šarlatánom? Racionálne premýšľanie je ako šípka hodená správnym smerom a Pinkerov triezvy, humorný pohľad pomôže objasniť a posilniť naše vedomie – praktické myslenie.

Již sám název publikace Západočeské univerzity autorů Věry Tydlitátové, Zbyňka Taranta a dalších odborníků zabývajících se antisemitismem se nevracejí do vzdálené minulosti a nezkoumají kdy a kde slovo antisemitismus vzniklo, ale vědí, že je až do současnosti slovem nebezpečným, přinášejícím zlo a nenávist. Přínosem publikace je, že není dílem určeným jen odborníkům, spíše široké laické veřejnosti,

Jakou podobu má mít dobré jednání v současném světě? Na jakých základech a jakým způsobem se má budovat etika?

Životopisy významných osobností sa už v staroveku stali obľúbenou matériou spisovateľov. Prostredníctvom nich mohli autori predkladať čitateľom množstvo zaujímavých informácií zo všetkých oblastí spoločenského života a dopĺňať ich vlastnými názormi a pohľadmi na svet.

Obsah monografie Humánno-etické dilemy v ideách Alexandra I. Solženicyna možno rozdeliť na dve časti. V prvej sme sa venovali humánno-etickým dilemám v diele ruského literáta, ktoré prezentujú dve antinómie najčastejšie postulované v autorových dielach: život – smrť, pravda – lož.

Jedná se o první verzi úvodu do kritiky soudnosti z r. 1790, která nikdy za Kantova života nevyšla. Autor se v níopírá o analýzu soudnosti a odhaluje její specifické apriorní normativity, jež identifikuje v principu účelnosti.

Autor knihy reflektuje a analyzuje nihilizmus v kontexte výchovy, do ktorej sa prenáša relativizmus, individualizmus, prázdnota, konzumizmus a hedonizmus. Autor veľmi dobre vníma a reflektuje situáciu v súčasnej výchove a nestavia sa k nej naivne.

Příspěvky v tomto sborníku zazněly na mezinárodní konferenci Jednota a mnohost uspořádané Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty při příležitosti osmdesátých narozenin doc. PhDr. Karla Flosse.

Výběr z duchovních promluv plzeňské unitářské kazatelky a někdejší pedagožky Západočeské univerzity. Tato kniha může být inspirací každému, kdo se na své životní cestě odmítá nechat svazovat dogmaty, nařízenými vzorci myšlení či jakýmkoli závazným učením.

Heideggerův pokus o metafyziku života Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá

Willard van Orman Quine (1908 – 2000), filozof, ktorý zásadným spôsobom ovplyvnil filozofiu druhej polovice dvadsiateho storočia. Prakticky celý svoj profesionálny život prežil na Harvardskej Univerzite v USA, kde v roku 1932 získal doktorský titul. Venoval sa epistemológii, metafyzike, logike, filozofii jazyka a filozofii matematiky. Táto kniha sa zaoberá hlavnými črtami Quinovej filozofie, predovšetkým

As Douglas Adams points out, if there is no final answer to question, \'What is the meaning of life?\', \'42\' is as good or bad an answer as any other. Indeed, 42 quotes might be even better! Gary Cox guides us through 42 of the most misunderstood, misquoted, provocative and significant quotes in the history of philosophy providing a witty and compelling commentary along the way. This entertaining

První svazek z nové řady dějin filosofie zahrnuje sofisty, sókratiky, Platóna a Aristotela.

Otázka dobra patří k základním tématům, kterými se středověcí učenci zabývali. Tomáš Akvinský zpracoval téma dobra ve dvou svých spisech: ve XXI. otázce souboru Quaestiones Disputatae De veritate a ve svém komentáři Boëthiova spisu De ebdomadibus. Obě pojednání jsou představena v této publikaci spolu s úvodní studií, která zařazuje Tomášúv koncept dobra do souvislostí dobových diskuzí. Jako první otevřel

Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela. Kniha tak představuje nezbytnou četbu nejenom pro studenty filozofie a badatele zabývající se filozofií vědy, ale rovněž pro studenty a badatele v rámci různých přírodovědných oborů, kterým může poskytnout potřebný filozofický nadhled nad vědeckým výzkumem,