Tři deníky a tři roky, které přinesly tolik radosti, smíchu a rodinných historek, ale také útrap v nelehké době. Jasný důkaz, že dětská nevinnost, humor a bezprostřednost nás dostanou z jakékoliv šlamastyky. A také krásná možnost vrátit se prostřednictvím čtyřčlenné rodiny Vojtěcha Bernatského do dob, kdy veškeré naše kroky určovaly děti. Do dob, které jsou nejpikantnějším kořením života. A které tak

Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923—1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967),

Povídková sbírka Edy Kriseové se pohybuje na hranici mezi fikcí a realitou. Zvláště v povídkách Na ostrovech či Pondicherry, v nichž je zachycen problém současné Indie na pozadí životního příběhu architekta Františka Sammera. Autorka vychází ze skutečných fakt ve kterých zemích architekt pobýval, s kým spolupracoval či jaké stavby realizoval, ale vedle toho variuje s architektovými myšlenkovými záměry.

Muži mají (zatím ještě) na konci trupu poměrně směšně vypadající výrůstek, jakýsi vodovodní kohoutek, kterým se zbavují přebytečných a nezdravých tekutin, a také se s jeho pomocí rozmnožují (zatím ještě), což přináší všelijaké radosti. Pojmenovávají jej různě a vztah k němu mají nadřazený. Co se ale může stát, když tato jejich součást, tento mocipán nebo klabrdón, v sobě odhalí intelektuální pýchu,

Román úspěšného spisovatele Petra Rittera Wirth versus stát, jehož hlavní postavou je advokát, který se už více než čtrnáct let u soudu marně domáhá vyřízení restituce po svých předcích, z nichž téměř všichni zahynuli v koncentračním táboře, ukazuje na pr

Jedinečné obrazové album lidských typů, profesí, povah či rolí. Postavy, ať už reálné nebo fantastické, seřadil autor do dvojic, které se doplňují, odporují si, jsou vtipným protikladem, lehkou ironií... Zaujmou čtenáře bez rozdílu věku. Toto hravé a chyt

Jak kdysi prohlásil slavný režisér Woody Allen: „Chceš-li rozesmát pánaboha, řekni mu své plány.“ Lidské osudy jsou nepředvídatelné a ve dvacátém století obzvlášť. To potvrzuje dramatický a emotivní příběh, který si klade otázky o smyslu odvahy a strachu, štěstí i utrpení, paměti a zapomínání, piety i lhostejnosti. Román je to více než osobní, všechny postavy i události jsou totiž autentické.

Herec, novinář a starý lékař, jenž oběma v časovém odstupu zkříží cestu, jsou hrdiny příběhu, který se odehrává v době, kdy se na vlně revolučních změn po roce 1989 rozbíjí Masarykovo Československo i poválečné uspořádání východní Evropy. Staré společenské řády přestávají platit, nové přinášejí radikální proměnu v myšlení i stupnici životních hodnot. Jeden z hlavních protagonistů se v rámci své práce

Marek ignoruje zákazy lékařů i své bývalé ženy a vezme svého astmatického syna do zakouřené hospody. Davídek dostane těžký záchvat, který málem nepřežije… V tu chvíli Markovi dojde, jak osudovou udělal chybu. Je nešťastný a snaží se vše napravit. Nechce se však smířit s tím, že kvůli astmatu by měl být Davídkův život plný omezení a léků. Po čase se seznámí s psychosomaterapeutkou Karolínou Procházkovou.

Verona se na rodičovské dovolené cítila osaměle a nebyla jediná. Přihlásila se do diskuzního klubu na internetu a zjistila, že podobný problém tu řeší i další ženy. Každá v jiném věku, v trochu jiné životní situaci, každá se svým příběhem a každá s touhou dělit se o své pocity s ostatními. Veronu osudy devíti kamarádek tak zaujaly, že se je rozhodla převyprávět a možná tím vyřešit i příběh vlastní.

Tři generace, tři životní názory a postoje. Děda, otec, dcera. Děda, bývalý učitel tělocviku, vnímá, že svět není v pořádku. Píše o tom knihu, přitom je zcela v zajetí konspiračních teorií. Otec Vladimír, počítačový expert a velký obdivovatel vědeckého pokroku, se samostatně vypracoval a zastává lukrativní pozici v technologické firmě. Rád si vypočítává, co všechno udělal pro blaho rodiny i lidstva,

Monika je milující a svědomitá matka, od svého půlročního batolete se téměř nehne. Když její syn upadne a poraní si hlavu, vezme ho do nemocnice, kde mu lékaři zjistí tříštivou zlomeninu lebky. V této chvíli se její život promění v peklo. Výslechy na kriminálce, podezřívavé návštěvy sociálních pracovnic, žaloba a táhlý soudní proces, během něhož musí mladá žena napínat veškeré síly, aby ochránila sebe,

Druhá kniha autorky románu Hruškadóttir (2008), jednoho z nejúspěšnějších prozaických debutů posledních let, oceněného Cenou Jiřího Ortena. Ani deník, ani vzpomínky, ani obrázky ze života. Drásavá elegie o ztrátě města, domu, pokoje; babičky, s níž člověk sdílí tvář. Román dosud nenarozených dětí a už narozených dětí a první zpovědi a tetování na ruce. Příběh malé holčičky, která se bojí, i když už

František Gellner – to je ten bouřlivák, výtržník a kavárenský povaleč, tu nelítostný ironik, tu lyrik ryzího srdce, anarchista a sebevrah nebo zběh, předtím tak trochu revolucionář, cokoli chcete: tak jej nejspíš všichni známe a všechno je to pravda.Ale byl to také „svědek umírajícího času\", pitvající svým perem malost prostředí kolem sebe, českého živlu na sklonku rakousko-uherské monarchie. Nabízíme

Soubor krátkých próz, které donutí čtenáře k zamyšlení nad vnitřním životem člověka.

Román o terorismu a o duši Ruska od známého novináře a reportéra. Jeho děj se odvíjí v realitě i v syrových končinách představivosti, v současnosti i v dávných vzpomínkách. Autor si do něj půjčil postavu, která prochází věky, tak jako my procházíme ulicemi. Díky ní se mu drsná vlákna znepokojivých příběhů nesplétají v provaz, z něhož se váže oprátka, ale v záchranné lano.

Známý a oblíbený veterinář Jan Herčík, spoluautor již pěti úspěšných knih, které napsal v tandemu s Alenou Hrachovcovou, o této knižní novince říká: „Společně se vám pokusíme náladu vylepšit příběhy z ordinace veterinárního lékaře. Příběhy, které jsou někdy veselé, někdy k zamyšlení, a u některých možná ukápne i slzička. Naše první knížka Proč je báječné být zvěrolékařem vyšla již před deseti lety

Kdo má doma nejlepší recepty? Přece venkovská pošťačka. Během svých obchůzek po jihočeských vesničkách vyslechla autorka spoustu historek a po ochutnávce nasbírala i osvědčené recepty.

Do prvního svazku svých spisů jsem zařadil prózy, které by se daly zjednodušeně nazvat milostné. Porušil jsem úmyslně časovou posloupnost jejich vzniku. Zařadil jsem do první části prózy shrnuté do knihy Moje první lásky, napsané na sklonku sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, snažil jsem se v nich totiž vylíčit pocity spíše pubertálního toužení než skutečné milostné zážitky. Teprve po nich následují