Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost

Rakouský spisovatel a novinář Dietmar Grieser se vydal na pouť Čechami a Moravou, aby zde pátral po kořenech význačných osobností rakouských dějin a hledal stopy někdejšího soužití obou národů v rámci habsburské monarchie. Korunovace císaře Františka Josefa I. se uskutečnila v Olomouci, Franz Grillparzer čerpal náměty pro některá svá dramata v českých bájích a pověstech, rodiče Franze Schuberta pocházeli

Po smrti Zikmunda a záhy i jeho nástupce Albrechta Habsburského hrozilo zemi, rozvrácené husitskými válkami, bezvládí a chaos. Nakonec došlo ke stabilizaci a dohodě znesvářených stran, které po smrti mladičkého Ladislava Pohrobka zvolily \'zemského správce\' Jiřího z Poděbrad českým králem.

Publikace přibližuje pomocí dobových dokumentů a fotografií vykonstruovaný politický proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se na pokyn vedení Komunistické strany Československa uskutečnil na jaře 1950. Na jeho přípravě se podíleli sovětští poradci vyslaní do Československa na podzim 1949.

Knihu tvoří 28 studií, v nichž autor z různých úhlů pohledu přibližuje dějinnou roli českých zemí v kontextu pozdně středověké střední Evropy. Nejprve z nadhledu, pouze však s různou mírou pravděpodobnosti, usiluje postihnout základní vývojové tendence od nástupu Lucemburků až do roku 1526, kdy se země České koruny na dlouhá staletí staly součástí habsburské říše.

Druhýí svazek knihy navazuje na předchozí autorovu práci Ekonomie přírodních národů, tentokrát se však zaměřil na „Český lid“, což je nejen historické vymezení předmětu zájmu, ale také hold etnologickému časopisu s tímto názvem, který vychází od roku 1891. Jestliže v ekonomii přírodních národů šlo především o řešení vztahů mezi přírodou a kulturou v malých společnostech, potom jejich početnější následníci

Táto kniha odhaľuje kontinuitu v demokratizačnom vývoji. Poukazuje na impulzy i brzdy v sprievodnej politizácii spoločnosti za monarchie a republiky.

Předkládaná publikace se věnuje přehledu bádání na téma dvorské společnosti, předně panovnického dvora v českém středověku. Soustředí se na počáteční podchycení rozvoje dnes již etablovaného dvorského výzkumu, kdy si klade na úvod otázky, proč docházelo k někdy až cílenému upozaďování panovnického prostředí jako centra monarchie.

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk.

Slovník podává nejen rychlý přehled o životě a politické kariéře vedoucích funkcionářů KSČ, ale díky přiřazení seznamu základních pramenů a literatury ke každému biografickému heslu může posloužit i jako základní východisko k hlubšímu studiu témat spojených s personáliemi komunistické strany. Obsahuje také úvodní studii nastiňující problematiku vzniku a proměn KSČ a KSS a zejména jejich volených orgánů

Predkladaná monografia prednostne skúma a sleduje predvojnový i vojnový vývoj domácej slovenskej politiky na jej ceste k vzniku Česko-Slovenska, ktorý vyvrcholil 30. októbra 1918 prijatím Deklarácie slovenského národa, známej aj ako Martinská deklarácia. Táto znamenala štátoprávne oddelenie Slovenska od bývalého Uhorska a stala sa jedným zo základných dokumentov zrodu a konštituovania samostatného

Útlá knížečka, na půl hodiny čtení, víc reportáže než povídky, čtení srozumitelné hlavně těm, kdo po poslední válce vyrůstali v dosídlených pohraničních oblastech, kde žili pohromadě Češi odevšad, Češi z Volyně, Rumuni, Bulhaři, cikáni, nevysídlení Němci a kdovíjaká ještě směska. Pro ostatní Čechy (Pražáky zvláště) zprávy z jiného světa.

Prvá časť monumentálneho diela obsahujúceho súpis všetkých dochovaných bohemikálnych rukopisov 17. a 18. storočia uložených v múzejních zbierkach v Čechách.

Kniha spisovatelky Dagmar Štětinové vznikala bezmála třicet let. Autorka, z matčiny strany potomek rytířského rodu Neuberků, v ní poutavým a citlivým jazykem popisuje ságu své rodiny.

Analytická monografi e rozebírá zprávy britských diplomatůz Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny,

Z obsahu: 1. časť: Spoločnosť národov a minoritný problém v strednej Európe Spoločnosť národov a minoritný problém vstrednej Európe Spoločnosť národov a maďarské menšiny v Československu, Rumunsku a Juhoslávii Spoločnosť národov a nemecké menšiny v strednej Európe Postavenie menšín v Rakúsku a Spoločnosť národov... 2. časť: Genéza miest na Slovensku a v Malopoľsku

Zborník referátov z rovnomennej konferencie s názvom Česká aČeskoslovenská otázka v nemeckej a medzivojnovej dobe 1918 - 1948, ktorá sa konala 17.- 19. apríla 1998.

Kniha dává čtenářům možnost nahlédnout do životních příběhů osob, které se ve druhé polovině 19. století podílely na vzniku moderních politických elit na Moravě a které v řadě případů významně zasahovaly do politického života celé habsburské monarchie a později i Československa. Formou přehledných biografickýchportrétů zpracovaných ve více než 600 heslech zachycuje původ, rodinné zázemí, vzdělání,

Prvý zväzok širšie koncipovaného projektu sleduje historiografický obraz politického, ekonomického, spoločenského a kultúrneho vývinu Slovenska v rámci Rakúsko-Uhorska v období do vypuknutia prvej svetovej vojny.

V roce 670. výročí svého založení získala Univerzita Karlova dva historické dokumenty významné nejen pro samotnou univerzitu, ale též pro dějiny české a evropské vzdělanosti: originál listiny papeže Klimenta VI., datované 26. ledna 1347 a obsahující papežský souhlas se založením vysokého učení v Praze, a notářský instrument, iniciovaný pražskou kapitulou a datovaný 30. června 1347, s opisem této listiny