Máte rád Bukowského? Jste víc syn nebo víc otec? Neutlačuje jedna poloha tu druhou? Kterou preferujete? Byl jste někdy na slam poetry? Měl jste šťastné dětství? Filozofická otázka co to vlastně je poezie, co je její smysl? Čtete své básně své ženě? Asi nejste zrovna revolucionář, ale zkusil byste nějaký osobní manifest? Cestujete? Máte rád Bukowského? Je pro vás matka inspirací? Jakým způsobem prosekáváte

Jaké je to žít s krávou? Dojit ji každý den, chodit na pastvu, starat se o ni? Má to nějaký smysl, když v supermarketech na vás čekají hory jogurtů, tvarohů a mlék v dokonalých baleních? Tereza Říčanová žije život, do kterého se většině z nás nechce. Je nepohodlný a náročný, vstává se v něm za úsvitu, a když je to třeba, pracuje se do úmoru, dny získávají rytmus podle ročních období a krmení... Soužití

Alena Wagnerová je známá jako orální historička a publicistka, jako autorka biografií kulturních osobností a povídek. Výjimečné místo v její tvorbě představuje novela Dvojitá kaple, neboť je intimní zpovědí o dětství, dospívání a zrání mladé ženy, přičemž osu vyprávění tvoří vztah rodičů a dětí. Novela vyniká především svou intenzitou. Přestože jde o introspektivní prózu, o proud vnitřních promluv,

Nebyla na Lvech, nejezdí na Maledivy ani do Hollywoodu! Zato jezdí na chalupu, má děti, muže, psa, starosti, práci v divadle, rodinu ve Znojmě, smysl pro humor a díky tomu spoustu příhod.

Prokop Orel, stárnoucí psycholog, vyrazil v době zimních prázdnin s vnukem a psem do hor. V krajině je zastihne sněhová bouře a výprava uvízne na samotě v roubence. Bílá sněhová idyla se ze dne na den k nepoznání změní. Cesty jsou zavalené stromy, nefunguje spojení, přichází mráz. A pak svitne naděje, je po bouři a stárnoucí muž při obhlídce krajiny objeví stopy, které mu připomínají minulost. Zprvu

Knížka dojemných příběhů pro sváteční pohodu je výjimečná tím, že její hrdinové, ač jsou jejich osudy těžce zasaženy tvrdou životní realitou, neztrácejí víru, dovedou se s ní vyrovnat a kráčet životem dál. Jejich srdce nevyhasne, naopak jsou schopni přinášet radost svým blízkým.

Hlavní hrdinka utrpí při horolezeckém výstupu úraz. Přichází o paměť a zrak. Paměť se jí vrací, slepá však zůstává. Sluníčkem jejího života se stává malý chlapec Dušan. V románě je vystižena psychika ženy, která je nečekaně odkázána pouze na sluchové a hmatové vjemy a na pomoc druhých.

Kutnohorský Oslošachtecký mlýn, o kterém je v kronice (či románu?) autorky řeč, má velmi letitou tradici, sahající snad i do raného středověku. Fastrovi jej koupili v roce 1836 a Marie Vondrová-Fastrová zachycuje události v podstatě až za jejich, Fastrovy, éry. Přiznám se, že když jsem onu krásně knihařsky i graficky vybavenou publikaci otvíral, očekával jsem pohodové, poněkud uspávající vyprávění

Román Dar naděje, stylisticky i jazykově mistrně zvládnutý v prostředí měst Vídně a Zlína, vypráví s mimořádnou empatií a intelektuální hloubkou subtilní příběh o vztahu Rakušana a mladší ženy českého původu, toužících po štěstí ve složité realitě dnešní Evropy.

Děj fantaskní prózy je zasazen do blízké budoucnosti (konec 21. století). Lidská civilizace tehdy prošla (před více jak čtyřiceti lety), časy hlubokých systémových krizí, společenského chaosu, pandemií a lokálních válek. Lidé, ti kteří přežili, museli přehodnotit většinu dosavadních zvyků, samozřejmých daností a dosavadních způsobů existence. Na troskách starého světa vzniká nová planetární společnost.

Jaká tajemství ukrývá prostá a dobrotivá česká tvář? Co vlastně víme o svém původu my obyčejní lidé žijící v zemi, v níž se vystřídalo tolik vlád a armád, že je stěží dokážeme vyjmenovat? David je obyčejný člověk bez ambicí a ideálů. Žije v Československu sedmdesátých let, ve světě, který je úsměvný, prostý a nehybný jako fronta na banány. Až dosud žil poklidným životem, spokojený sám se sebou i se

Na počátku knihy se setkáváme s hlavním hrdinou ve zlomovém okamžiku, kdy se ocitá na útěku před stávajícím stylem života. Je představitelem mladého člověka 21. století, kterému se otevírá téměř absolutní svoboda, s níž si však nedokáže poradit. V názvu stojí vedle sebe dva protiklady, jež spolu na hrdinově cestě nesoupeří, naopak se vzájemně doplňují - opojné vteřiny slunce střídají hořké vteřiny

O zvířatech, o lidech, o životě, o lásce / Čtou Jan Werich, Vlasta Burian, Rudolf Hrušínský, Jiřina Šejbalová, Josef Somr, Petr Nárožný, Viktor Preiss, Vojtěch Dyk, Ivan Lupták, Jakub Albrecht, Vojtěch Vondráček, Ladislav Frej, Vlastimil Brodský, Ferenc Futurista, Vojta Merten, Jožka Wannerová, Jaroslav Marvan, Miroslav Táborský, Alois Švehlík. V kompletu, vydávaném k výročí 140 let od narození Jaroslava

Dávno zaniklý svět kočovníků s pestrobarevnými vozy, tajemství přírodní magie a život slovácké vesnice pod buchlovskými kopci. To je krásný snový příběh... Anotácia (CZE) Vydali jsme se na cestu toho roku, kdy zima byla příliš krutá a jaro stále nepřicházelo. Kola našich barevných vozů se roztočila proti proudu řeky, která se úžila tím víc, čím blíže jsme byli velkému městu, ve kterém lidé mluvili

Střídavé štěstí je další povídková kniha oblíbených autorů první poloviny minulého století, jejichž příběhy vyprávějí o tom, kolik trápení musí člověk unést, aby neklesl, kolik odvahy a vůle je potřeba vynaložit, aby mohl znovu vykročit.

Monika je milující a svědomitá matka, od svého půlročního batolete se téměř nehne. Když její syn upadne a poraní si hlavu, vezme ho do nemocnice, kde mu lékaři zjistí tříštivou zlomeninu lebky. V této chvíli se její život promění v peklo. Výslechy na kriminálce, podezřívavé návštěvy sociálních pracovnic, žaloba a táhlý soudní proces, během něhož musí mladá žena napínat veškeré síly, aby ochránila sebe,

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc a jeho zásahům i trošku dopomoci...Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily

Antologie moderní libyjské povídky. Vybral, uspořádal a přeložil Jaromír Hajský.

Jak pomoci přenádherné dívce Lízince Tachecí, které by každý muž snesl modré z nebe, když ji nevezmou ani na gymnázium ani na konzervatoř ani na jinou školu s maturitou?? Nezbývá než otevřít složku PST! a přijmout ji do nultého ročníku tajné školy pro popravčí, aby se stala první katyní na světě. Nejúspěšnější román Pavla Kohouta vyšel od roku 1978 v desítkách zemí a všude našel mnoho příznivců. V

Povídky malostranské patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Jan Neruda ve svých povídkách vykreslil celou řadu svérázných postaviček Malé Strany. Máme možnost sdílet osudy obyčejných lidí, jejich upřímný cit a smysl pro spravedlnost. Kniha je ilustrovaná originálními kresbami Petra Urbana, který ve svých obrázcích dokonale ztvárnil malostranské postavičky,