Třicátník Viktor míří do Beskyd za vysněnou prací a čerstvým vzduchem. Místo toho na něj čeká všudypřítomný smrad a tetřevna, kde ho terorizuje důchodce Johan, praštěná brigádnice Adéla i její strýc, který útočiště pro ohrožené ptactvo využívá ke svým záletům. V tomto kraji to není vůbec jednoduché – zábavu obstarává opuštěné fotbalové hřiště, zaplivaná putyka nebo domácí hazardní večírky. A jen vyvolený

Poetický cyklus Zápisky z garsonky je neskrývaně autobiografický garsonka, kterou obývá malý chlapec spolu se svou invalidní matkou, je plná knih, gramodesek a matčiných svobodomyslných přátel. Protipól bezpečného, avšak křehkého světa panelákového bytu na libereckém kopci představuje mocný, chladný řád v domě prarodičů pod kopcem. Jednoznačný a neproblematický vesmír dítěte se postupem času smršťuje;

Dějištěm i hybatelem příběhu je místo s pohnutou historií: opuštěný dům ve slezské Vidnavě, v němž býval kněžský seminář, pak zajatecký lágr, po něm lazaret wehrmachtu a po něm dětská ozdravovna. Hlavní část textu psaného na rozhraní žánrů tvoří záznamy v sešitu nedávno nalezeném v tamním archivu. Záznamy se navzájem korigují, usvědčují se z neochoty zachytit skutečný chod událostí nebo z nezřízených

Jak bude vypadat krajina po kůrovcové katastrofě? Uvidíme ještě růst nový les a ucítíme jeho vůni? Hrdina románu lesník Kamil už to ví. Zažil začátky kůrovcové kalamity před rokem 2000 a se čtyřmilimetrovým broučkem bojoval část svého produktivního lesnického života. Nejnovější román Aleše Dostála se odehrává v blíže nespecifikovaném moravském podhůří. Hlavní hrdina, čerstvý důchodce, se díky školnímu

Historky z prostředí luxusního butiku, který vede obchodnice Justýna. Módní nadšenkyně neuváženě zaměstná i svou nemódní sestru, která s nepochopením sleduje dění kolem prodeje předrahých kousků z pravých kožešin, kašmíru i hedvábí. Zároveň sama tenhle kšeft tak trochu nezvládá, a tak prodá například vlka namísto lišky. Luxusu chtivé dámy vůbec dost mate, protože nerozezná... vlastně nic, čímž se mnohdy

\"Muzeum srebrenického masakru najdete v Sarajevu v prvním patře v boční ulici kousek od kostela. Byl jsem tam po několikáté. Koukám se na fotky. Odcházím pokaždé, když přijde někdo, kdo ví, co na těch fotkách je. Poprvé to byla německy mluvící partička. Nerozuměl jsem jim, ale jedné z dívek jsem viděl na očích bolest až do konce světa, až na samý okraj člověka, bolest, která nikdy nepřejde. Přítel

Notně rozverné a lehce nactiutrhačné literární parodie, v nichž Michal Viewegh s nadhledem suverénně napodobuje styl jedenácti českých a deseti světových autorů. Povídky, které Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký, Ladislav Fuks nebo i třeba Zdeněk Svěrák či Ernest Hemingway nenapsali… ale klidně napsat mohli.

Román Bílá laň patří k té části díla Vlasty Javořické, jež bychom mohli označit jako „milostné romány pro ženy“. Příběh z „lepších kruhů“ o slečně a potom paní Marlen jako by se obracel k těm čtenářkám, které si někdy chtějí počíst, aniž by vyprávění braly příliš vážně.

Díky bezbřehé svobodomyslnosti zdejšího hostinského, kterou by nezasvěcení mohli považovat za lhostejnost a bordelářství, si hosté přizpůsobili hospodu k obrazu svému a zaplnili ji bizarní směsicí nejroztodivnějších předmětů od aristonu po vycpaného kosa. Postupem času se ze štamgastů stali přátelé, ovšem žádná idyla netrvá věčně. Do údolí nevybíravým způsobem vtrhne majitel cirkusu a začne skupovat

Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou narazí na svého oblíbeného spisovatele, pro změnu ovládaného a poblázněného rozdrceným

Příběh nespoutané duše ve spoutané době Mladý Pína nastoupí po vyučení na prestižní hotelovou školu a stejně jako se odvíjí příběh jeho studií a následné kariéry, odvíjí se i zběsilá éra pokřivených osmdesátých let v??tehdejším Československu. Jak se mladý číšník popere s psanými i nepsanými pravidly socialistické společnosti a jak se protluče životem, jenž mu do cesty přihraje nejednu slavnou osobnost

Anastázie je mladá novinářka, momentálně ne zrovna šťastná. Opustil ji partner, v práci se ztrapnila. Potřebuje si udělat pořádek sama v sobě, a tak vyrazí na návštěvu za babičkou do Olomouce. Netuší, že se vydává na cestu do minulosti mnohem vzdálenější, než je její vlastní dětství. A zjišťuje, jak důležité je najít své kořeny, pokud chce pevně stát. Román je inspirovaný osudem Hedy Müllerové (románové

Je to generační konflikt, typický problém dnešní rozdělené společnosti, nebo rozpor víry a racionality? Jarka Kohoutová a Karolína Mapalová, matka a dcera, obě přišly o manžela a obě jsou nuceny se vyrovnat se životem po smrti blízkého člověka. Inteligentní Karolína svět do důsledku racionalizuje, zároveň se však často nečekaně ocitá v zajetí vzteku a emocí. Citově založená Jarka by svou dceru ráda

Rodinná sága o hloubce lidské touhy chránit svoje milované a o desítky let skrývané vině Klára se po rozchodu se svým přítelem stěhuje do babiččina domu v Praze. Společnost jí dělá spolubydlící Viktor, s jehož pomocí se pustí do rekonstrukce nového domova. Když náhodou nalezne na půdě starý kufr, ještě netuší, že díky jeho obsahu odkryje tajemství, které mělo zůstat navždy ztraceno v minulosti. Klára

Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat - prosit Boha o pomoc a jeho zásahům i trošku dopomoci...Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily

Optikou někdejších norimberských zákonů je ústřední hrdina, desetiletý Jakub, dítětem z tzv. smíšeného manželství. A ačkoliv žije s rodiči a prarodiči v malebném moravském městečku Konice, události druhé světové války nemohou osudově nedopadnout i do jeho světa. Od zákazu vystupování na dětském karnevalu, přes nucené uzavření koloniálu jeho židovských prarodičů, až po povolání do transportu, které

V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život, vyznává se ze svého celoživotního zájmu o dílo Jana A. Komenského, Bernarda Bolzana a Tomáše G. Masaryka. Z těchto kořenů také vyrůstá Paloušova filosofie výchovy. Žánr rozhovoru může být pozvánkou k setkání s

Kniha pro malé i velké čtenáře vypráví o dobrodružstvích Šípa, jeleního krále našich hor, Krkonoš a Jizerek, o nebezpečích, která prožil jako malý kolouch, když ztratil matku a ujala se ho laní družina, než vyrostl a dokázal se nepřátelům ubránit sám. Avšak když brouk kůrovec zničil jeho rodný les, rozhodl se Šíp, teď už statný jelen, vyzbrojený parožím čtrnácteráka, vyrazit na východ hledat nový domov.

Jaké to je, když vám na cestu přestane svítit slunce a celý svět zešedne? Váš život postupně ztrácí smysl a vy nevíte, co dál? Ve stejné situaci se ocitla sedmadvacetiletá Veronika. Syndrom vyhoření jí vzal všechny barvy ze života. Z posledních sil udělá to jediné, co je v dané chvíli možné - od všeho se odstřihne a vydává se do své zamilované Itálie s nadějí, že jí kolébka renesance vlije do žil trochu

Když drobnou rusovlasou dívenku srazí auto a je převezena do nemocnice, všechno nejprve vypadá jako běžná nehoda. Dívka se však stále neuzdravuje a mladá lékařka Nina pojme podezření, že všechno zdaleka není tak, jak by mělo být. Postupně odhalí šokující skutečnost – zanedbávané, odstrkované dospívající dítě zcela propadlo démonu alkoholu, který krade a rafinovaně skrývá i na nemocničním oddělení.