Chceš si Bibli přečíst za pouhý jeden den? Chceš se v Bibli vyznat za pouhopouhý jeden měsíc? Lze to. Jako existují programy a kurzy na rychlé zvládnutí cizího jazyka, tak zde je pro biblického badatele pomůcka, a ještě zrýmovaná. Stačí projit základním textem této knížky. Náročnější badatel se podívá i na „podčárové“ stručné vysvětlivky. Na konci základního textu jsou přehledné tabulky a mapy zcelující

Název Spády odkazuje nejen k veršovému spádu, tedy formálnímu aspektu básní, ale také ke sklonu svahů, vodních koryt a cest a – v přeneseném významu – k tíhnutí mysli člověka, který na oněch cestách hledá bezpečný přístav.

„To se hned lépe v dnešním světě bdí, když po duši nás někdo pohladí.“ V této básnické sbírce najdete to, co každý potřebuje – verše k pousmání, k zamyšlení, pro dobrou náladu, či k tolik potřebnému odpočinku. Básně o lásce, srdci, drobných slzách, lidech, zkrátka… K pohlazení. Svůj příběh i poselství mají všechny.

Druhý díl je volným pokračováním Knížky, na jejíž poetiku ve hře se slovy, myšlenkami, čarami a plochami navazuje, přičemž všemu opět vládne v Knížce definovaný okazionismus. Součástí publikace jsou barevné reprodukce vybraných výtvarných děl autora, který je zároveň i jejím grafikem.

Za Janem Palachem trochu v pozornosti veřejnosti zaostává Jan Zajíc, který skonal stejnou smrtí jen o měsíc později. A právě o něm tato kniha je, respektive je jeho dílem. Protože co vypovídá o člověku více než to, co sám napsal? Tato krátká publikace odhaluje Zajícovo zaujetí poezií. Kdyby jeho život neskončil předčasně, dost možná, že bychom dnes znali jméno Jan Zajíc jako něco zcela jiného. Mohl

Tretia kniha Andrey Berzákovej nesie názov Amaryllis, meno nádhernej exotickej a jedovatej rastliny. Čo do krásy, obsah knihy nezostáva názvu nič dlžný, verše ožívajú a menia každodenné veci na studnice plné hlbokých emócií. Protiváhou k týmto hlbokým, rozjímavým veršom sú potom básne odľahčené, roztopašné a žartovné. A rovnako ako kapilárami kvetu amaryllis pretekajú toxické alkaloidy, pretekajú obsahom

Překvapivá sbírka básníka, jehož verše lze dávno spolehlivě rozpoznat v mnohohlasí české poezie Dne 8. září 1522 po vyčerpávající tříleté plavbě dorazila do Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhăesovy flotily / přetížená hřebíčkem, / osmnácti muži / a zprávou, / že Země nemá okraje, a tedy spočinutí“. Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází nová kniha Petra Hrušky, která je částečně

Knihu originálních podmanivých veršů, naléhavých, kontroverzních, režných, groteskně laděných a někdy i zpěvných, autorka věnovala 100.výročí narození Bohumila Hrabala, jako \"malou splátku dluhu\" za Mistrovo důvěru v její tvorbu / v roce 1989 U Zlatého tygra obdržela Cenu Pražské imaginace z nadace Bohumila Hrabala za knihu neotřelých lyrických veršů NAHATMA, vydal Čsl.spisovatel. Další cena již

Sbírka básní významného brněnského básníka Jana Skácela (1922-1989), vydaná poprvé roku 1975, přináší sto krát čtyři verše autora. Doprovázené perokresbami Jaromíra Garguláka.

Druhé, rozšířené vydání, které vychází k výročí 25ti let existence populární rockové skupiny Psí vojáci. Texty Filipa a Jáchyma Topolových, předmluva Vratislava Brabence ze skupiny Plastic People. Sestavil a historii skupiny sepsal J. Riedel.

Smuténka patří mezi autorovy rané básnické sbírky (1965). Sevřená, úsporná poezie, hluboce se zamýšlející nad láskou, krásou i tragédií lidského osudu.

Kniha zaznamenává autorova osudová setkání s postavami české i světové literatury, které významně zasáhly do jeho života a tvorby - ať už šlo o přímé osobní kontakty a přátelství nebo setkání prostřednictvím četby. Texty jsou doplněny autorovými kolá žemi, které vznikaly od roku 1943 do současnosti.

Tento špalíček veršů a báchorek z imaginativního pera Anatola Svahilce, předního pábitele a životabudiče české slam poetry, obsahuje jeho majstrštyky z let 2016 a 2017, která strávil jak jinak než rozesmíváním posluchačů od Aše po Košice. Motiv cesty se prolíná všemi básněmi, byť jde třeba o putování tetovací jehly po kůži či karambol na eskalátoru. Anatol táhne s ptáky, prchá z Golgoty, ztrácí se

Každý má v sobě duši básníka, ale každodenní život ubírá snové naivitě naší fantazie; zužuje naše obzory. Což takto se v tom svém všedním dni na chvíli zastavit, začíst se, cestovat s někým, kdo se své duše nebojí, třebas do Athén, Hindukúše, či na Kubu? Co takto oprášit památku klasiků - Goetha, Shakespeara - či jejich nesmrtelných postav? Vžít se do role horského maršála, piráta, milence? Nemusíte

Básník Elkan Hayek (1964) pochází ze starobylé východomoravské židovské rodiny; jeho pradědeček rabi Elkan Moses Hayek von Gaya, navenek se věnující prosperujícímu obchodu s koňmi, působil v druhé polovině 19. století v Kyjově a v Hodoníně jako neoficiální rabín hlásící se s malou skupinou svých stoupenců k chasidismu. Tato rodinná tradice se odráží i v poezii Elkana Hayeka, v níž ovšem nalezneme také

Druhá básnická kniha básnířky, která za svou prvotinu Holý bílý kmen (Host / Weles1999) obdržela Cenu Jiřího Ortena.

I když je Milan Balabán vnímán jako básník plně spirituální a z jeho veršů je patrná inspirace v Písmu Svatém, díky schopnosti otevřeného vnímání světa kolem, přirozené emocionalitě a potřebě posouvat hranice konvencí o kouse dále, vytvořil skvělé básnické dílo plné jazykových experimentů a libé melodie. Přestože je jeho poslední sbírka opětovným svědectvím hledání smyslu bytí v pozitivní perspektivě

Obsáhlý výbor z poezie a prózy Jana Opolského, pořízený Václavem Cílkem a Pavlem Kostiukem a doprovozený působivými ilustracemi malíře Vladimíra Merty, vrací do české literatury autora, jehož jméno by nemělo být zapomenuto.

Autorčina nová sbírka veršů, zachovávající věrnost jejím rodovým vlastnostem i příznačným motivům, je její snad vůbec nejsilnější básnickou výpovědí. Je to vlastně úzkost z ubývání. Smrtelná úzkost z pokračující devastace a negace základních lidských a přírodních vlastností a hodnot, z podkopávání budoucího života na zemi. Způsob, jakým je /Úzkost na kost/ vyjádřena, je překvapivě jedinečný, i s invenčními

Další ročník úspěšné antologie. Po editorských dvojicích Karel Šiktanc a Karel Piorecký (2009) a Miloslav Topinka a Jakub Řehák (2010) se letos již třetího pokračování básnické ročenky Nejlepší české básně ujali zkušení matadoři Petr Král a Jan Štolba. S nápadem vydávat ročenky „nejlepších“ básní přišel v roce 1988 americký básník a kritik David Lehman. Úspěch, který edice The Best American Poetry