K napísaniu druhého dielu Spomienky starého Trnavčana autora inšpirovala aj skutočnosť, že prvý diel knihy sa s úspechom predal tak rýchlo, že vydavateľstvo B-print muselo urobiť aj jej dotlač. Vojtech Ottmar je skutočne starý Trnavčan, lebo sa narodil 8.7. 1945 v Trnave a žije v nej až doteraz. Literárne je činný už viac ako 43 rokov. Do tohto obdobia však započítava aj 7 rokov, počas ktorých českolovenská

Kniha Heleny Havlíčkové je postavena na základě osobních svědectví několika desítek odsouzených a celé řady jinak perzekuovaných křesťanu. Historik Vojtěch Vlček, fotograf Jinřich Štreit a akademický sochař Otmar Oliva napomohli k tomu, aby kniha získala jak historické ucelenosti, tak na výtvarné hodnotě.

Kniha se věnuje nejznámějším případům čarodějnických procesů na území českých zemí, které se odehrály na severní Moravě, zejména na Velkolosinsku a Šumpersku, v závěru 17. století. Na základě rozsáhlého a dosud málo zpracovaného materiálu kniha sleduje osudy žen i mužů obviněných z čarodějnictví, jejich každodenní život a obzor, přičemž ze zkoumání vyvstává poněkud jiný obraz čarodějnic a čarodějnictví,

Ako sa z Nitry a Székesfehérváru stal Ostrihom a z Ostrihomu Bratislava a Budapešť (Ako sa zo Slovanov a Uhrov stali Apoštolskí Uhri a z Apoštolských Uhrov Slováci a Maďari) Kniha prináša nový pohľad na dejiny Uhorska, pozerá sa na ne ako na dejiny spoločného štátu Slovákov a Maďarov. Vo svojej predošlej knihe Dešifrovanie Magny Germánie som sa zaoberal identifikáciou najstarších stredoeurópskych

Najnovšia kniha profesora Matúša Kučeru Slováci a Chorváti patrí medzi tie diela, ktoré môžeme nazvať prelomovými v slovenskej historiografii, keďže na Slovensku doteraz nevznikla práca podobného charakteru a záberu. Široko koncipovaný pohľad na dejiny dvoch slovanských národov, spojených nadlho spoločným štátnym celkom, Uhorským kráľovstvom, ponúka objavné čítanie o pralelách i špecifikách historického

Kniha se zabývá dosud spíše opomíjenou problematikou služebních cest do zahraničí v éře lidově demokratického a posléze socialistického Československa a přibližuje ji jak z hlediska zkušeností jednotlivců, tak z perspektivy kolektivních aktérů – státu, komunistické strany a dalších institucionálních hráčů. Kromě vhledu do širších politických, legislativních i administrativních souvislostí služebních

Kniha Mary Heimannové, která se dostává českému čtenáři do ruky, je na historickou práci nezvykle vášnivá, neúprosná a tvrdá. Popisuje vznik Československa od jeho založení v roce 1918 až po rozdělení v roce 1992 - od začínající demokracie, přes nacistickou okupaci, komunistickou diktaturu, Sovětskou invazi, normalizaci a konečně opět přechod k demokracii.

Publikace analyzuje program a hlavní cíle, které zastávala významná meziválečná učitelská organizace – Československá obec učitelská (ČOU) –, jež spoluutvářela spolkový učitelský život v meziválečném Československu v letech 1920–1939 a sehrála zásadní roli ve dvou stěžejních tématech meziválečné pedagogické diskuse – v reformě školy a reformě vzdělávání učitelů národních škol. Kniha sleduje Československou

Banská Bystrica - Ako sme tu žili 3 je tretím pokračovaním obrazovo - textovej knihy o metropole stredného Slovenska, o živote v nej v minulom storočí a najmä v jeho 2. polovici. Je dielom kolektívu autorov, pamätníkov na tamtie časy, ktorí ku svojim spomienkam vybrali z rodinných archívov pozoruhodné dobové čiernobiele fotografie prezrádzajúce čitateľom ako vyzeralo toto utešené mesto v nedávnej,

Kniha se zabývá životem židovské menšiny v českých zemích v období od vzniku samostatného Československa do 2. světové války a v poválečném období. Stěžejní část publikace tvoří záznam vzpomínek patnácti pamětníků židovské národnosti, jejichž rozmanité příběhy dokládají charakteristické rysy židovské identity i nelehké osudy těch, kterým se podařilo přežít holocaust.

Malostranský hřbitov, založený v místech morového pohřebiště ze 17. století, sloužil do konce roku 1884, kdy byl zrušen. Od té doby byla tato významná pražská památka, ojedinělá svého druhu v Evropě, několikrát v ohrožení likvidace.

Tento diel Velkých dějin je venovaný krátkemu, avšak kľúčovému obdobiu rokov 1938-1945.

Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy při nezákonných pogromech vyhánění Němců po osvobození v roce 1945. Kniha je literárním ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu uváděného v České televizi.

Sbírka rukopisů bývalého Františkova muzea v Brně obsahuje téměř 1000 (989) rukopisů, z nichž 30 je středověkých. Je uložena v Moravském zemském archivu v Brně ve fondu G 11.

Reprezentatívna publikácia s fotografiami Ľuba Stacha o prestavbe a dostavbe Zimného štadióna Ondreja Nepelu v Bratislave, v ktorom sa konali Majstrovstvá sveta v ľadovom hokeji 2011. Prečo sa nakoniec rozhodlo, že sa v Bratislave nebude stavať k svetovému šampionátu nová hokejová aréna?

Plukovník Valerián pracuje od roku 1988 na problematice, zabývající se násilnou trestnou činností, tedy především vraždami, na území severní Moravy. Některé z jeho případů ovšem získaly pozornost celorepublikových médií - ať už pro mimořádnou brutalitu pachatelů (na Valeriánově kontě je několik doživotně odsouzených vězňů), či kvůli mobilitě zločinců, kteří předtím vraždili na jiných místech repub

Album resp. katalog písma provázený přepisy a fotografiemi ukázek, možno použít též jakopaleografickou pomůcku.

Kostní materiál z kostnic je zdrojem informací o životě našich předků. Autoři se pokusili objasnit zákonitosti v umírání populací na našem území za posledních 1000 let.

Každý národ má osudové okamžiky, kdy se lomí jeho dějiny. Je podivuhodné, kolik jich v krátké době mělo Československo: roky 1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989, 1992. Karel Pacner sesbíral k těmto klíčovým okamžikům naší republiky spoustu informací, často málo známých anebo neznámých, a napsal o nich knihu. V knihkupectvích ji však nenajdeme, je beznadějně vyprodaná, a proto nyní vychází znovu v přepracovaném

Vzájemná korespondence dvou vynikajících historiků, Josefa Jirečka a Václava Vladivoje Tomka, která jako celek nebyla ještě vydána, mapuje zlomovou dobu v habsburské monarchii (italské tažení, pád \"Bachova absolutismu\", únorová ústava z roku 1861), v české společnosti (první fáze diskusí o pravosti Rukopisů, příprava obecních voleb, voleb do zemského sněmu i říšské rady) i obou vědců a politiků osobně