Monografická publikácia predstavuje Ľudovíta Štúra ako vedca a politika, ktorý sa zaradil medzi najvýznamnejších európskych mysliteľov svojej doby. Monografia má tri časti: v prvej predstavuje nehnuteľné literárne pamiatky – múzeá, pamätné izby, pietne miesta a pomníky na pamäť Štúrovho života a diela. V druhej časti uvádza v chronologickom poradí jeho literárne, historické, jazykovedné a publicistické

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné. Vedení komunistické strany se ocitlo

Nikdy vás nezajímalo po skončení československo-sovětského velkofilmu, v němž umírali desítky a možná stovky německých vojáků, kde jsou dnes pohřbení? U pomníčků těch, kteří se nedožili vítězného konce a přišli k nám jako naši osvoboditelé, jsme jako pionýři stávali a pokládali k nim květiny. Hrobům těch našich jsme vzdávali úctu a na nepřátelské vojáky jsme se neptali. Ale přitom tu v naší krásné

V posledních desetiletích se vzdělání často redukuje na pouhý nástroj tržní ekonomiky. Tak tomu ale nebylo vždy. Kniha dvanácti českých historiků přibližuje cestu, již prošlo školství v českých zemích od svých středověkých počátků, kdy bylo dostupné jen úzké elitě, až k masovému vzdělávání 21. století. Dílo nabízí široce koncipovanou syntézu, kterou česká historiografie dlouho postrádala. Jeho základní

Úspešný autorský kolektív vydal v roku 2017 knihu Stratená Žilina 1, ktorá sa stala Knihou roky 2017. V súčasnosti vychádza jej pokračovanie, v ktorej sa odokrývajú ďalšie stratené a už neexistujúce miesta v Žiline.V knihe sú uverejnené aj unikátne perokresby akad. mal. a reštaurátora Mojmíra Vlkoláčka a akad. mal. Stana Lajdu doplnené množstvom nikdy nepublikovaných informácií a fotografií. Kniha

Nedávno zesnulý fotograf František Kressa (1951-2019) představuje v 6. díle série \"Normalizační Brno\" moravskou metropoli v roce 1989, kdy se zrhoutil komunistický režim. Kressa jako fotograf Brněnského Večerníku trávil všechen pracovní i volný čas v ulicích během listopadu a prosince 1989, kdy Brno zažilo největší vlnu protestů ve své historii. Kressa svými fotografiemi ukazuje vše, co sametové

Přestože bylo první republice vyměřeno pouhých dvacet let života, je dnes vnímána jako významná etapa našich dějin, jako jakýsi jejich uzlový bod. Při mnoha příležitostech se na ni odkazuje jako na vzor. Jak ji však doopravdy známe? Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo, mapuje strukturu jeho společnosti, životní rytmy i proměny krajiny. Přitom ukazuje na místa

Příběh Jiřího Pelikána se řadí ke klíčovým svědectvím o československých dějinách druhé poloviny 20. století. Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech, o přátelích i odpůrcích, s nimiž se setkával od čtyřicátých let a hlavně pak během dvacetiletého

Druhý díl knihy s historickými fotografiemi a pohlednicemi z Valašska je doplněn o dobové texty, které vycházely v kulturním věstníku Naše Valašsko v první polovině minulého století. Čtenář se dozví, jak vznikal například slavný obraz Valašská Madona od Adolfa Liebschera, jak maloval Mikoláš Aleš ve Vsetíně nebo si přečte svědectví o zničení Valašských Klobouků velkým požárem. Dobové fotografie a pohlednice

Kniha Riadok ako ho nepoznáme nás zavedie do roku 1984, kedy asanáciou posledných domov Riadok stavebne úplne zanikol. Unikátne fotografie (dodnes nepublikované) deň po dni dokumentujú ako sa Riadok menil.

Autor přehledně popisuje dějiny a osudy volyňských Čechů, kteří žili přibližně osmdesát let (1868-1947) v této části dnešní Ukrajiny. Zachycuje jejich běžný život i těžkou práci, aby mohli lépe žít. Až hrozivě popisuje kruté chování Němců, Rusů i skupin banderovců za války i krátce po ní k místnímu obyvatelstvu. Jiří Doleček se narodil na Volyni v roce 1933 a během čtrnácti let, jež zde prožil, několikrát

Ústavní listina z 29. února 1920 je základním ústavním dokumentem samostatného československého státu. Jan Kuklík sleduje příběh jejího vzniku i její osudy až do roku 1948, kdy byla nahrazena tzv. ústavou 9. května.

Kniha Pod vládou ženy je prvý diel trilógie Rytier bez kráľa, ktorá pojednáva o málo preskúmanom období našich stredovekých dejín, keď kráľovstvu chýbal kráľ. Hlavnou hrdinkou knihy je kráľovná Alžbeta, dcéra cisára Žigmunda Luxemburského, ktorá sa s nevídanou odvahou pustila do boja o kráľovskú korunu.

Kniha VLASTENCI A HRDINOVIA uzatvára autorskú trilógiu (SPLNENÝ SEN a ZÁPISKY LEGIONÁRA) venovanú dokumentovaniu a historickej analýze okolností a súvislostí vzniku Československa. Každá z troch častí na základe štúdia primárnych prameňov priniesla objavné pohľady na naše dejiny žité a tvorené pred vyše 100 rokmi.

Obrazovou prechádzkou po najstarších historických pamiatkach Slovenska je veľká a reprezentačná kniha renomovaného fotografa a dokumentaristu Tomáša Hulíka pod názvom Slovensko – stredoveká minulosť. Autor na svojich potulkách Slovenskom zvečnil známe aj menej známe stredoveké sakrálne aj svetské stavby Slovenska do viac ako 200 fotografií.

Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena rozličná témata jako například migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby.

Fenomén hlavného mesta prirodzene láka obyvateľov krajiny, aby sa tu usádzali. Nachádzajú tu viac pracovných príležitostí, možnosti uplatnenia, zvýšenia kvality života či zlepšenia sociálneho statusu.

V 13. storočí vznikol obranný systém mesta, ktorý sa po stáročia zveľaďoval a prispôsoboval palebnej sile útočníkov. V 18. storočí sa hradby a opevnenia stali brzdou rozvoja mesta a po nariadení Márie Terézie boli zbúrané.

V našich novodobých dějinách ještě existují neznámá místa, která se s postupným odtajňováním archivních dokumentů daří zaplňovat. To je i případ knihy, která se zabývá vlivem příprav a průběhu 2. světové války na naše hospodářství, a zejména na čs. měnu.

Historie se opakuje. Češi opět nemají svůj samostatný stát.