Dobrý vojak Švejk je jedna z najznámejších a najobľúbenejších postáv nielen českej, ale i svetovej literatúry. Svedčí o tom spolu s početnými vydaniami doma a v zahraničí tiež skutočnosť, že sa z diela stala v pravom slova zmysle klasika, ktorá sa neustále číta a cituje. Tentoraz v slovenskom preklade Zuzany Zgurišky, ktorá kopaničiarskym dialektom zachovala pôvodný \"švejkovský\" humor. „Máloktorý

Memoárová kniha Samuela Jana Hejzlara Na háku volně navazuje na předchozí díl vzpomínek Na hraně koncentrující se na život v Liberci a bývalém sudetském pohraničí v těsně poválečném období. Tentokrát se autor detailně, často humorně, každopádně vždy s nadhledem barvitě a sugestivně rozepisuje o dvou letech povinné vojenské služby 1957 58, kterou tento pevně věřící muž absolvoval především v západočeském

Karel Klostermann (1848-1923) je v českém kontextu vnímán především jako autor, jehož dílo představuje jedinečný dokument takzvané staré Šumavy. Ve svých nejznámějších románech Ze světa lesních samot (1891) a V ráji šumavském (1893) totiž zobrazil české jihozápadní příhraničí jako oblast, která vlivem přírodní pohromy spojené s lidskou chamtivostí během několika let pozbyla svůj staletý řád i podobu.

Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo, které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus. Jedno ovšem nedokázala ani rodina – odstranit protiklady, které byly charakteristické pro německou poválečnou společnost. Jejími největšími hypotékami se stalo mlčení a vytěsňování. To byla živná půda pro pověstná rodinná tajemství po roce 1945, s

Milena Slavická se ve své třetí prozaické knize (po Povídkách jamrtálských a Hagiboru) rozhodla v sedmi povídkách pohlédnout na témata slavných románů mužských autorů s hlavními mužskými hrdiny jakoby z boku, pohledem vedlejších, nevýznamných ženských postav. A tak tytéž problémy můžeme sledovat neprivilegovanýma očima. Mohou se jevit v jiné velikosti, s jinou hloubkou, v jiném významu. Psaní Mileny

Knížka Proč se ženy rozvádějí? je o snech i běžném životě tří mladých kamarádek. Vysnily si krásnou budoucnost. Chtěly by se zamilovat do toho pravého, vzít si jej a prožít s ním šťastný život. Realita je přece jenom jiná, přesto se každá z nich snaží ten svůj sen uskutečnit. Bude se jim to dařit, budou šťastné? Knížka zobrazuje všední příběhy dnešních dnů, ve kterých se určitě každá žena aspoň v některé

Humorně laděný román o mladíkovi, kterému osud nadělil jedno varle, zadrhávání v řeči, a aby toho neměl málo, i lásku ke stejnému pohlaví. Nic z toho si nepřál, naopak vždy toužil žít stejně jako ostatní heterosexuálové: najít si ženu, založit rodinu, vychovat děti… I když mu to nevyšlo s ženou, ostatních ideálů se nevzdal a šel za svým cílem s buldočím zaujetím. Příhody humorné i smutné ho provázejí

Na výběr z Pepíčkových drobných textů, povídek, záznamu hovorů je nutno hledět jako na marginální poznámky, útržky či komentáře k jeho vlastnímu životu. Texty, které vznikaly z nutkavého pocitu pouze je zaznamenat na papír, nebyly nikdy určeny pro čtenáře. Ostatně anina to by Pepíček ve své skromnosti a plachosti nikdy nepomyslel a neusiloval. Zajisté, nejsou to žádné literární klenoty, důvtipně promyšlené

Hedvika se vrací do poválečného Československa po sedmi letech, které prožila v Londýně a ve vojenské službě v Africe. Z trosek se snaží znovu vystavět svůj někdejší život, postupně však zjišťuje, že jednotlivé dílky se poztrácely a nic už není jako dřív. Hrůzy války a léta odloučení ji s manželem odcizily, a do cesty jí navíc vkročil jiný muž. Hedvika mezitím bezmocně pozoruje, jak v její vlasti jednu

Tématem slavné Hrabalovy prózy je životní dráha číšníka Jana Dítěte, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů. Je to kniha o češství, velikosti i mrzkosti v nás, kterou v roce 2006 zfilmoval Jiří Menzel.

Dárkové vydání v pevné vazbě, s výjimečnou grafickou úpravou a pohyblivými ilustracemi uvnitř. Tento román vypráví s vtipným nadhledem příběh čtyř kamarádů, kteří si dvacet let po maturitě zkusí položit otázku, jestli žijí opravdu tak, jak chtěli, když jim bylo osmnáct. A protože si musí přiznat, že by sami ze sebe nejspíš byli zklamaní, nezbývá jim než se rozhodnout, jestli s tím chtějí něco udělat.

V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začal psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné C. a K. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař Hašek bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž, v zapomenutém tatarském

Je možné být žena a chovat se úplně nezávisle? A lze mít partnerský vztah plně pod kontrolou? Hlavní hrdinka románu Panna Ema Dolejšová se o něco takového pokouší desítky let. Její zvláštní příběh se odehrává v Příbrami v době, kdy v ní zuří duchovní boj. Komunisté zásadně mění sociální profil města při těžbě uranu a přitom zápasí s pověstí Svaté Hory – poutního místa se zázračnou soškou Panny Marie.

Sbírku krátkých próz básníka, publicisty a divadelního režiséra Ondřeje Škrabala spojuje téma pokroku a potřeby neustále se zdokonalovat. Cesta na blízký Západ je jako určitá fascinace čímsi lepším, tím, k čemu vzhlížíme v naději, že nám bude dovoleno něco odpozorovat. Na pozadí takřka všech textů se vrací otázka, kde tento neurčitý Západ začíná a kde končí a kdo všechno je dnes jeho součástí: „Pokud

Autor, smýšlením venkovan, hledá právo měst na existenci, odhaluje zástěrku „nezištné“ solidarity zahraničních spojenců, porovnává kvality generálů naší současnosti a minulosti, odmítá slova, jimiž se nám cizí síly snaží vnutit pokřivené vidění světa, na prstech sčítá poslance a senátory obdařené morálkou, svědomím a zodpovědností. Vzníceně reaguje na úslužný voluntarismus dnešní žurnalistiky, tvrdí,

Kamila snila o velkém městě, slávě a šampaňském. Ale kariéra módní návrhářky se zvrhla dokonce ještě dřív, než se za svým snem odstěhovala do Paříže, kde se pokazilo i všechno ostatní. Místo skvělého života v hlavním městě módy začíná předem prohraný boj o získání statutu Pařížanky a uznání společnosti. Na pokraji osobního bankrotu i fyzických sil se rozhodla otočit kola osudu a stát se Falešnou Pařížankou.

Kniha na pomezí hodně nezvyklého cestopisu a hodně nezvyklého průvodce po těch nejméně známých zákoutích Spojených států, zároveň i myslí „domorodců“. Autorka, která důvěrně zná oba světy, českému čtenáři předkládá Ameriku takovou, jak ji nelze poznat z filmů ani z několikatýdenní návštěvy. Zajímavě a vtipně popisuje jednotlivé aspekty amerického života i „principy“ té země. Próza poučí a pobaví jak

„Memoáromán“ o zakopaném psu je zprávou o skutečných lidech a činech, které pokryly jedny ctí a druhé hanbou. Je to politická sága sedmdesátých let a zároveň kriminální příběh tím napínavější, že pravdivý. Hlavními protagonisty jsou autor, jeho žena a pes jezevčík, ale také Státní bezpečnost a společnost chartistů. Příběh končí v říjnu 1979, kdy bylo manželům Kohoutovým znemožněno vrátit se po pobytu

Zdravotní sestřička Bára se jednoho dne probouzí v nebi, neschopná vybavit si, jak a proč zemřela. V hlavě má jen chaotické útržky vzpomínek a nejasný pocit, že během svého života udělala něco špatně. Nečekaný návrat na Zem ji šokuje. Čas se posunul zpátky, zbývají necelé dva měsíce k napravení chyb. K hledání pravdy o sobě a svých blízkých. A možná i k cestě za osudovou láskou. Anebo je všechno úplně

Sandra je jimi přímo posedlá. A co teprve když se v její vesnici objeví kruhy v obilí? Sany je jimi přitahována magickou silou. Tajemné síly jí napovídají, že má před sebou nadpozemský úkol. Stalo se něco úžasného. V obilí našla předmět, v němž byl ukrytý Sandřin vrstevník-posel z vesmíru. Údajně přiletěl proto, aby pomohl zabránit pozemšťanům v devastování Země. Sany se Samuelem zažívá neuvěřitelná