Jaké je to žít s krávou? Dojit ji každý den, chodit na pastvu, starat se o ni? Má to nějaký smysl, když v supermarketech na vás čekají hory jogurtů, tvarohů a mlék v dokonalých baleních? Tereza Říčanová žije život, do kterého se většině z nás nechce. Je nepohodlný a náročný, vstává se v něm za úsvitu, a když je to třeba, pracuje se do úmoru, dny získávají rytmus podle ročních období a krmení... Soužití

Milostný román o chudém studentovi filozofie, budoucím profesorovi, a dceři zámožného správce panství se odehrává v prostředí maloměsta v první polovině 20. století. Vlasta Javořická líčí příběh dvou mladých zamilovaných lidí z různých společenských vrstev, kteří přes veškerá úskalí dosáhnou svého štěstí.

Děti Vojtěcha Bernatského pomalu rostou, ale jak se zdá, z roztomilých výtržností jen tak nevyrostou. Vtipný deník populárního sportovního moderátora plný rodinných dobrodružství hledá odpovědi na zásadní otázky: Lze jíst jako prase, když jíte kuře? Dokážou si vaše děti zalehnout oko? A kdo je naučil zrovna tohle slovo?! Příhody ze života dvojnásobného tatínka vám přirostou k srdci natolik, že nebudete

Této knize bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermanovy řeči. Obsahuje tyto povídky z oblasti Šumavy: Srul, Sousedé, Návrat Šumařův, Matrikář, Převozníkova dcera, Černý pátek, Úzkosti pana \"Státního návladního\", Když pan kancelista postoupil, Přiživoval se, Potopa v Americe, Co způsobilo osudné velikonoce, Petr Řimbaba, Revoluce v Písku. Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě

Byli jste někdy v takovým tom problémovým věku mezi čtrnácti a jedna dvaceti, kdy vám zdánlivě nikdo nerozuměl, obden jste si připadali jako před nervovým zhroucením, prožívali první lásky, potýkali se se školou, občas si zaexperimentovali s drogami a přitom trpěli naivní neutuchající představou, že právě vy jste předurčeni k tomu, abyste změnili svět? Já to mel podobně. A kam mě to dostalo? Na kolena...

Nové vydanie slávnej knihy Zdeňka Jirotku Saturnin, ktorá pobavila už niekoľko generácií čitateľov. Dozviete sa z nej, čo sa stane, keď vám svojimi nápadmi spestruje život verný sluha. V preklade Ľubomíra Feldeka vychádza prvý raz v slovenčine. Ilustroval Adolf Born.

Román mapující historii pohraničí, zasazený do Vimperku roku 1987, nástupu perestrojky, pražské návštěvy Michaila Gorbačova, ale i sílícího ekologického hnutí, vnitropolitického zápasu uvnitř KSČ a tragických ozvěn sovětské invaze. Velitel místní stanice VB se před festivalem Setkání mládeže Šumavy chystá na návštěvu významného politického hosta a snaží se zabránit všem provokacím. Největším rizikem

Herec, novinář a starý lékař, jenž oběma v časovém odstupu zkříží cestu, jsou hrdiny příběhu, který se odehrává v době, kdy se na vlně revolučních změn po roce 1989 rozbíjí Masarykovo Československo i poválečné uspořádání východní Evropy. Staré společenské řády přestávají platit, nové přinášejí radikální proměnu v myšlení i stupnici životních hodnot. Jeden z hlavních protagonistů se v rámci své práce

V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše více než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, pocity. S téměř stenografickou přesností tak zaznamenává sled událostí, které předcházely

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní

Verona se na rodičovské dovolené cítila osaměle a nebyla jediná. Přihlásila se do diskuzního klubu na internetu a zjistila, že podobný problém tu řeší i další ženy. Každá v jiném věku, v trochu jiné životní situaci, každá se svým příběhem a každá s touhou dělit se o své pocity s ostatními. Veronu osudy devíti kamarádek tak zaujaly, že se je rozhodla převyprávět a možná tím vyřešit i příběh vlastní.

Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká. Obyvateli Prahy byli Franz Kafka, Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek, Jan Patočka, Jiří Dienstbier i Václav Havel. Prahou pochodovala okupační vojska, v Praze Vinohradech se bojovalo o rozhlas, v Praze Kobylisích

Anastázie je mladá novinářka, momentálně ne zrovna šťastná. Opustil ji partner, v práci se ztrapnila. Potřebuje si udělat pořádek sama v sobě, a tak vyrazí na návštěvu za babičkou do Olomouce. Netuší, že se vydává na cestu do minulosti mnohem vzdálenější, než je její vlastní dětství. A zjišťuje, jak důležité je najít své kořeny, pokud chce pevně stát. Román je inspirovaný osudem Hedy Müllerové (románové

Sympatického čtyřicátníka Marka děsí monotónní život mezi prací a rodinou. Není v tom jediný, ale východisko, pro které se rozhodne, se vymyká nejděsivějším nočním můrám většiny z nás. Cena za svobodu je vysoká, a ještě větší dilema musí Marek vyřešit, když se do jeho samotářského života připlete láska. Autor novely Potřeba hladu vystavěl příběh svého středoevropského Jacka Londona s takovou živostí,

Nakladatelství Green Mango vydává vzpomínkovou knihu Jabka z borovice. Autorka Monika Hojná čtenáři představuje své dětství prožité na osadě Borovice, části obce Libníkovice u Hradce Králové. Krátké texty proložené úryvky z (tehdejších) deníčků a (současnými) básněmi nápaditě a poeticky zaznamenávají 70. a 80. léta minulého století prostřednictvím dětských prožitků. Dílo nabízí s odstupem čtyř desítek

Třetí svazek Sebraných spisů Oty Pavla. V povídkovém souboru Pohár od Pánaboha se Ota Pavel vědomě snažil překonat hranice sportovní reportáže posunem k čistému povídkovému tvaru. Půvabná Pohádka o Raškovi z roku 1974 je malým exkursem do možnosti tvůrčí fantazie autora, dokladem jeho schopností, vynalézavosti a hravosti. Pavlův krok do pohádkové (a přece pravdivé) říše snů a skutečnosti je úhrnem

Třetí a čtvrté číslo časopisu zaměřujeme tematicky na vztah literatury a médií v současném českém a zahraničním kulturním životě. Medializace literatury podstatnou měrou ovlivňuje chápání centra a okraje kulturního dění. Všechny příspěvky osvětlují vzájemný vliv těchto oblastí na pozadí různých žánrů literatury, historiografie a publicistiky.

Známá rozhlasová reportérka připravila pro edici Osudy vzpomínky na své zpravodajské působení především v afrických zemích, které v šedesátých letech získávaly nezávislost. Život evropského novináře v nich byl jedno velké dobrodružství. Připomíná i slavno

Anna vystudovala na univerzitě literární vědu, ale jelikož nemohla po promoci sehnat odpovídající zaměstnání, vzala zavděk původně brigádnickým místem a dále prodávala jako pokladní v supermarketu. Nakonec za pokladnou strávila osm let, a aby si udržela duševní zdraví, rozhodla se nepříznivému osudu postavit čelem - napsala o svých zážitcích knihu, ze které prýští nadsázka, ironie a vtip.

Román začíná jako pátrání po otci, na kterého hlavnímu hrdinovi v paměti utkvěly jen „relikvie“ připomínající boje druhé světové války v africké poušti, především kinžál, ale také červená limonáda z kolínské sodovkárny, kde otec pracoval. Do pátrání a vzpomínek vstupují nejrůznější postavy, obyčejní příbuzní i svatí, slavní malíři a fotografové, žháři i žoldáci, lékaři trhající mandle i řezníci… Osudy