Hořká slova z hořké dobyTrojici stěžejních básnických sbírek Utkvělé černé ikony (1965), Stránky z deníku (1968) a Samosoud (1968), v nichž Jan Zábrana surově sugestivním výrazem vystihl pocity nejistoty a marnosti v poúnorové době, rozšiřuje nedokončený soubor „samomluv“ Zeď vzpomínek z let 1969—1971, úsečně shrnující básníkova intimní, tvůrčí i politická traumata. Prvky autobiografičnosti, útržkovitost,

Publikace Japonský šerm veršem přináší komentovaný překlad starodávné básnické tradice, kterou samurajové školy Hasegawa Eišin využívali při výuce umění meče. Součástí knihy jsou dále kapitoly zaměřené na dějiny japonského šermu a rovněž glosář souvisejících termínů osvětlující historické a kulturní reálie samurajské epochy. Kniha je určena českým praktikantům japonských bojových umění, jakož i všem

Ve své jedenácté básnické sbírce Hana Karolina Kobulejová osobitě otevírá náměty, jež jsou základem jejího poetického cyklu. Vytvořená elipsa dává šanci sledovat pouť slunečního paprsku, který umožňuje známá zátiší spatřit nově. Nalézání citu a vzájemné blízkosti, pronikání pod povrch věcí, jevů i neobvyklých dojmů, to je jen několik z mnoha aspektů, kterými čtenářům odhaluje svůj niterní svět. Prostřednictvím

Soubor má stejně jako Kolmačkovy předchozí knížky (Moře, Wittgenstein bije žáka) několik částí (Život těla, Život ve dne v noci, Život nad kráterem, Život na pomezí, Les), jež se skládají z pásem, cyklů a samostatných básní. Převažují volné verše (občas je užit rým), vyskytují se zde i básně v próze. Žánrově je kniha velmi pestrá: lyrickou reflexi střídají hovory o snech, deníkové záznamy nebo zaslechnutá

Budete-li mít doma jenom jednu knihu poezie, měla by to být Píseň písní, zvaná Píseň Šalamounova. Její verše přesahují hranice poetiky a v dějinách se staly útěchou a povzbuzením pro lidi v těžkých situacích. Pro ty, kdo naopak prožívají radost a životní štěstí, byla vždy inspirací či jakýmsi ukazatelem cesty. Mnohokrát byly a jsou v milostných obrazech Písně spatřovány přenesené duchovní významy.

Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme nezvyklou mírou autenticity, texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška). Volf se projevuje jako dědic transcendentální expresivity autorů typu Vladimíra Holana, Bohuslava Reynka či Jakuba Demla. Dramatickým dějem jeho textů, hluboce prodchnutých vírou, je ale spíše

Sbírka Petra Hrušky je v mnohém mimořádná. Snad u žádného jiného autora české poezie se nesetkáme s něčím podobným: jedna postava procházela po více než dvacet let důsledně všemi Hruškovými knihami, zjevovala se na chvíli a zase mizela se svojí znepokojivou energií a osudem. Adam. V žádné hlavní roli, jen trochu přestárlé dítě, trochu odjakživa dospělý, postával neohrabaně na okrajích básníkova světa

Indická Agonda, Francie, šumavské podhůří, Praha - to jsou některá z míst, v nichž vznikaly verše nové básnické sbírky Jaroslava Hutky. A stejně jako jsou tato místa od sebe vzdálená v prostoru, i básně zde obsažené jsou různorodé, pestré - a současně v promyšlené kompozici sbírky držící pevně pohromadě. Veršované skladby mohou připomenout písňové texty, básně psané volným veršem rozvíjejí Hutkovo

Po téměř dvou desítkách let přichází básník, prozaik a překladatel Petr Skarlant s novou básnickou sbírkou Mezinárodní expres Potěmkin. Zřetelně v ní dominují především dvě základní polohy: doléhající léta a tendence k bilancující a rekapitulující reflexi životní dráhy na jedné straně, na druhé je to pak reflexe současného světa se stavbami potěmkinovských vesnic jako samozřejmé součásti „díla“ dnešních

Autor, který se prosadil v mnoha literárních soutěžích a jehož básně byly otištěny v Hostu, Welesu, Psím vínu, H_aluzi, Protimluvu a řadě sborníků, přichází se svou očekávanou, vyzrálou prvotinou s názvem „Ptačí král“. Tomáš Tománek se zajímá o mytologii a psychologii, jejichž průniky přenáší do své poezie, která nezapře autorovy kořeny. Autor pochází z Ústí nad Labem a lze jej tak zařadit k silné

Zrychlila doba? Kdo ví... Ale Miloň Čepelka, alespoň pokud jde o poetickou formu v této knize, zrychlil bezesporu. Mezi druhým a třetím svazkem čekali haikumilové dlouhých osm let, a teď na čtvrtý jen dvě. A je to dobře. Znovu se mohou ponořit do magické triády pět-sedm-pět a nahlédnout do básníkovy duše mezi rozletem a úsporností. Mění se doba? Opět to není jisté. Ovšem měníme se my, a je to přirozené.

Jaroslav Seifert říkal, že město, které milujeme, musíme ohmatat nohama. A jak jinak si zamilovat město na Seině, než je prochodit křížem krážem a vnímat každý detail? Chodit až do únavy a i ve snu si vybavovat zřetelně prchavé vjemy, v nichž se s třídají místa důvěrně známá s dechem osob, co prošly našim životem a někam se vytratily! Sbírka veršů Stopami dláždění mademoiselle Paris nijak neskrývá

Pohádková vyprávění a básnění Pavla Zdražila jsou naivní pouze zdánlivě. Jakmile se do světa jeho postav a postaviček trochu víc ponoříme, můžeme hned ucítit množství vnitřních souvislostí a odkazů k širokému kontextu literatury, která nás nechce jen pobavit a zabavit. Jakýmsi nevyřčeným, ale o to účinnějším dopadem je něco jako zasvěcení, setkání s tajemstvím. Tento způsob tvorby, která má v sobě

Výbor z básnické tvorby Lydie Romanské představuje verše z většiny autorčiných sbírek, jichž napsala na dvě desítky, a sice od titulu Půl hodiny po lásce (1982) k zatím poslední knížce s názvem Zpovídat se z poezie (2023). ***** Jako básnířka se etablovala s darem rozvinuté, osobitě pojaté metaforiky, intimní ženské tematiky vsazované do životního a přírodního cyklu. Své životní peripetie a mnohdy

Jarošovy Tři balady o bludné lásce ostře vybočují z dosavadní autorovy tvorby. Místo dosavadního měkkého všeobjímajícího tónu se dostavují ostře disharmonické zvuky ze života lidí v mezních životních situacích. Aby věrně zobrazil hloubku utrpení baladických hrdinů, básník se nebojí použít i výrazy, které v těchto situacích běžně slýcháváme. Balady jsou burcujícím mementem pro ty, kteří by se touto

Třetí básnická kniha Elsy Aids.

Do sborníku Almanach Nibiru přispělo svými básnickými a povídkovými texty devět českých autorek a autorů z řad UČS, jmenovitě Ivana Blahutová, Michal Černík, Václav Franc, Pavel J. Hejátko, Věra Klontza-Jaklová, Taťána Králová, Miroslav Orava, Karel Sýs, Marie Veselá; a s nimi jako hosté ještě dva vynikající slovenští literáti – Pavol Janík a Ján Tužinský, rovněž čestní členové UČS. Ilustrace (celkem

Ve sbírce Michala Matzenauera nazvané Po kameni cesta se setkáváme s poetikou pro autora již charakteristických rysů. Motiv bloudění jako by se posunul konkrétnějším směrem lyrický subjekt se nachází na dané cestě, dávno již vmíšen spolu se všemi živly světa do obeznámenosti o jejích mnohých krásách i nástrahách. Na své pouti tak kráčí osamoceně, ačkoliv v kontextu osobních zpovědí i společenských

Sbírka básní (poprvé vyšla v roce 1913), v níž teprve dvaadvacetiletý autor bilancuje svůj život a z pozice zmoudřelého člověka a vzpomíná na své mládí. S autorovými ilustracemi.

Básník a queer aktivista Jiří Feryna se ve svém očekávaném debutu s čtenářem nepáře. Sbírka Před setřením představuje jeden z prvních (a velmi ostrých) tvůrčích vrcholů nejmladší básnické generace. Významy jsou tu stírány a nově konstruovány, zvuky zkreslovány, slovní kořeny obnažovány. Palimpsest, noise, radikální lyrika.