Osobnosti různých profesí, zkušeností a věku – Petr Fiala, Mikuláš Dzurinda, Michael Kocáb, Věra Jourová, Šimon Pánek, Pavel Kosatík, Tereza Nvotová, Pavel Rychetský, Karel Oliva – se zamýšlejí nejen nad rozdělením Československa, ale také nad tím, co prožívají Češi a Slováci 30 let poté, v době, která ukazuje, jak velký význam mají spojenectví a přátelské vztahy. Kniha je doplněna faktografií, zajímavostmi

Chobotnáče (Proboscidea) boli rozšírené na území Slovenska v období mladších treťohôr (neogén) až starších štvrtohôr(pleistocén). O ich existencii a geograficko-stratigrafickom rozšírení na našom území máme informácie z mnohých nálezov ich fosílnych zvyškov (zubov, klov a kostí). Najväčšia kolekcia fosílií chobotnáčov z územia Slovenska sa nachádza v paleontologickej zbierke Slovenského národného múzea

Mimořádně čtivé reportáže z cest sepsané redaktorem Prager Tagbattu Maxem Hellerem (1878–1942), dávají nahlédnout do historie baťovské námořní plavby. Dobový text je nově doplněn o kapitolu věnovanou fenoménu meziválečné československé námořní plavby a blok faktografických údajů k osudům baťovských lodí a jejich posádek.

Kolektívna monografia prináša sondy do vývoja spoločnosti na Slovensku v pomerne dlhom období: od konca 19. storočia až po koniec druhej svetovej vojny. Otvára viaceré nové témy a nové pohľady na témy už predtým spracované.

Odboj proti nacismu se může s odstupem téměř osmi dekád zdát jako známá a uzavřená kapitola. Kniha však přináší strhující a málo známý příběh mladých lidí ze Smíchova, jimž se do cesty životem postavila nacistická diktatura a oni se rozhodli proti ní bojovat.

Předložená monografie si klade za cíl představit vývoj pravidel chování v silničním provozu v éře socialismu, tedy v letech 1948–1989. Ve zkoumaném období prošel motorismus bouřlivým rozvojem, provoz na silnicích a ulicích zhoustl a úměrně tomu stoupala nehodovost.

Publikácia sa pokúša novou formou prispieť k poznaniu dejín ostro sledovaného 20. storočia na Slovensku. Úlohou jej autorského kolektívu nebolo opísať politické, ekonomické a iné spoločenské štruktúry fungujúce v spomínanom období na našom území.

Historie potlačovacího aparátu nacistického Německa, soustředěného pod křídly organizace SS, se i mnoho desetiletí od skončení druhé světové války stále těší značnému zájmu odborné i laické veřejnosti. Jeho brutalita i výkonnost vyvolávají dodnes řadu otázek, dohadů a spekulací.

Publikácia je zborníkom z vedeckého seminára, ktorý sa uskutočnil v roku 1911 v Ružomberku. Zborník je venovaný kežmarskému rodákovi, ružomberskému farárovi a poslancovi Jánovi Ferenčíkovi, ktorý sa po druhej svetovej vojne stal obeťou komunistických perzekúcií.

Najznámejšia letecká tragédia v Československu si vyžiadala 76 ľudských životov. V letné dopoludnie 28.júla 1976 nikto z oddychujúcich dovolenkárov na jazere Zlaté piesky netušil, že sa v priebehu pár sekúnd stanú svedkami nečakaného pádu lietadla Československých aerolínií a následných zúfalých snáh zamestnancov z letiska o záchranu tých, ktorí mohli pád prežiť.

Kniha koncipovaná jako historický průvodce zavede čtenáře na místa spojená s komunistickou represí proti občanům Československa, na místa, kde byli vězněni a mučeni lidé, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, do bytů, kde se scházeli protikomunističtí odbojáři s kurýry tajných služeb demokratického světa, i do bytů, kde tvořili spisovatelé či malíři, nebo na místa, odkud poprvé vysílala Československá

Populárně naučná kniha od zavedeného autora určená pro studenty a čtenáře literatury faktu o moderních dějinách. Je napsána živým poutavým jazykem.

V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948. Ony tři „dlouhé“ roky nepojímá jako jednoznačný zápas mezi demokracií a totalitarismem.

V knihe z histórie kultúry v rázovitom slovenskom regióne Začiatky bigbítu na Kysuciach ide o zachytenie vývoja hudobnej avantgardy, o spomienky a svedectvá. Autor sa vracia k obdobiu, ktoré sa odohralo zhruba pre 40 – 45 rokmi.

Sedmé dosud neznámé dílo historika a milovníka Prahy Antonína Novotného, jehož \"staropražské špalíčky\" byly ve čtyřicátých letech možná vůbec nejpopulárnějšími tehdejšími pragenziemi a v následujícím více než půlstoletí stále patřily a dodnes patří k antikvárním bestsellerům. Také dílo Zle, matičko zle čili Praha 1741-1757 bylo dopsáno již s autorovým vědomím, že patrně nikdy nebude vydáno, protože

Kniha spisovatelky Dagmar Štětinové vznikala bezmála třicet let. Autorka, z matčiny strany potomek rytířského rodu Neuberků, v ní poutavým a citlivým jazykem popisuje ságu své rodiny.

Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881–1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné práce z období počátků české (německy psané) židovské historiografie, ale je také svědectvím o svém autorovi: pozoruhodné židovské osobnosti z přelomu osvícenství a moderní doby, rabínovi, který díky svému

Původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Od jejich příchodu do Čech uplynulo v prosinci 2010 již 700 let.

Monografie je výsledkem mnohaleté badatelské práce, jejíž hlavní autor – renomovaný teolog prof. Ctirad Václav Pospíšil – přiznává, že sám musel projít dlouhou trnitou cestou od strachu ze zednářů k odhalení skutečného stavu věcí, tedy k určitému druhu osvobození.

Vpád pasovských do Čech roku 1611 zasáhl ostře do naší historie a vytvořil v ní jeden ze zřetelných předělů. Jasně ukončil všechno to, co chápeme jako dobou rudolfínskou, a zároveň tak výrazně uvedl nadcházející celoevropské drama, provždy nazývané třicetiletá válka. Kniha Pasovský případ císaře Rudolfa II. vypráví ve třech přehledných oddílech o posledních měsících panování císaře Rudolfa II. Své