Tato kniha je souborem kritických reflexí na téma multikulturalismu, který autor chápe jako společenský fakt, nikoli normu, do níž bychom měli vtěsnat naši morálku a politické chování. Multikulturní situace je důsledkem otevřenosti moderních společností, která znamená nutnost přemýšlet o identitě současně jako o problému totožnosti a jinakosti. V multikulturním soužití mnohem naléhavěji vnímáme prostou

Mafie se sice zrodila na troskách feudálního systému, ale její rozmach nastal až s rozvojem demokracie a kapitalismu. Záhy zapustila kořeny v Neapoli, na Sicílii a v Kalábrii a za svůj rozkvět vděčí zločineckým paktům, které uzavírala s částí politické a společenské elity. Kniha rekonstruuje politické dějiny mafií a jejich expanzi na evropském kontinentu. Autor mapuje jejich kolébku a nachází první

Dvě desetiletí po epochálním obratu z podzimu 1989 formuluje chorvatský kulturní kritik a filosof Boris Buden radikální, nelítostnou historickou diagnózu: po pádu komunistických režimů, jimiž neskončila pouze totalitní diktatura a plánované hospodářství, ale jimiž se uzavřela také éra industriální moderny, se odporoučela i samotná budoucnost. Postkomunismu, pojímanému jako přechodná historická situace,

Kniha předních českých politologů reaguje na aktuální debaty o žádoucí podobě volebního systému pro volby Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nejprve sumarizuje české historické zkušenosti s většinovým systémem z doby před první světovou válkou, dále si všímá působení tohoto systému v senátních volbách po roce 1996 a rekapituluje pokus o změnu volebního systému z let 2000–2001.

K obhajobě své imperialistické politiky Vladimir Putin pravidelně využívá minulost. Rusko představuje jako říši, které je potřeba navrátit její dávnou slávu a „původní“ území.

Kniha významné politické a feministické teoretičky Judith Butlerové se věnuje současným válkám a otázce: za které životy (ne)truchlíme. Pokud život není \"takový, za kterým bude truchleno\", je snazší připustit jeho zmaření.

Kniha se zabývá bezpečnostní politikou Evropské unie a podrobněji také jednoho z jejích členských států, České republiky. Hledá odpověď na otázku, jestli v Evropské unii dochází ke splývání vnitřní a vnější bezpečnosti a zejména ke stírání rozdílů mezi dvěma nejdůležitějšími bezpečnostními institucemi – policií a armádou.

Diskurzivní analýza různých koncepcí svobody slova v období pražského jara 1968, jež se snaží překonat určitý interpretační nihilismus a najít tak mj. inspiraci pro dnešek. Autor nachází pět různých názorových pozic: dogmatickou, reformní, realistickou, pozici nepojmenovaných a koncepci radikálnědemokratickou.

Kniha představuje výběr úvah o užitečnosti dialogu mezi akademickou sférou, politikou a nositeli vnější migrace, které s určitou přibližností můžeme zahrnout pod pojem česká diaspora. Text si neklade za cíl detailní popis vztahu ČR a dispora, nýbrž míří k podstatě věci, a především se vyjadřuje k tomu, co je třeba učinit, aby vztah ČR vůči těm, kteří se k ní jakýmkoliv způsobem hlásí, dostal oboustranně

Monografie se zabývá problematikou levicového terorismu v Itálii a v Německé spolkové republice v sedmdesátých letech dvacátého století. Ke zvolenému tématu přistupuje pomoci východisek transnacionálních studii, která byla v souvislosti s tímto fenoménem dosud použita jen výjimečně, navzdory četným paralelám v různých státech.

Z jakých představ o mezinárodní identitě a roli Británie a o jejích vztazích s Evropou a Spojenými státy vycházela britská zahraniční politika v turbulentní éře Tonyho Blaira a Gordona Browna? Jak reflektovali její tvůrci měnící se mezinárodní prostředí a rozložení moci ve světě?

Ústředním tématem předkládané publikace je nastavení veřejnoprávní solidarity a role dobrovolné formalizované solidarity v systému sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Dané téma systematicky zapadá do oblasti sociální ochrany obyvatel ČR, respektive do soustavy sociální pomoci a jeho aktuálnost je dána demografickými prognózami, změnami ve struktuře a funkcích moderní rodiny,

Posledné roky sa celosvetovo vzdúva nebezpečná vlna tradicionalizmu, nacionalizmu, antieurópanstva, zasiahla mnohé vrstvy ľavice aj časť jej intelektuálov, a u nás doma i Smer. Zreteľne vidím zmätenosť, blúdenie, nedôslednosť a stratu jasne vymedzených sociálnodemokratických cieľov aj hodnôt.

Kniha Emancipace a radikální demokracie je kolekcí esejů významného postmarxistickéhopolitického teoretika Ernesta Laclaua. Ústředním tématem všech těchto esejů je otázka platnosti pojmu emancipace, který je klíčovým momentem našeho politického imaginárna již od dob osvícenství.

Obsahové zameranie textu je prierezom politológie ako vedy o inštitucionálnych, normatívnych, komunikačných a ďalších javoch a procesoch politického života spoločnosti, prebiehajúcich na národnej a medzinárodnej úrovni. Obsah: 1 Politológia ako veda 1.1 Predmet a vývoj štúdia politológie 1.2 Pramene a aplikácia politológie 1.3 Základné členenie politických vied 1.4 Politické vedy vo vybraných krajinách

Protestní hnutí jako Black Lives Matter, Fridays for Future a NiUnaMenos bojují proti rasismu, klimatické katastrofě a násilí na ženách. Ačkoliv se projevy jejich odporu ve své formě liší, všechny svou podstatou zápasí s kapitalismem, který ve jménu zisku a majetku mění živou přírodu v mrtvou hmotu a sám se přitom manifestuje skrze autoritářské tendence, rasisticky motivované činy a změny klimatu.

Kniha je osobní výpovědí, v níž autorka popisuje nejen své působení v Kuvajtu, horečné přípravy na válku, diplomatická jednání, postoje české politické reprezentace, českou vojenskou misi, průběh války samotné a její nečekané zvraty, činnost 7. polní nemocnice, ale navíc přináší barvitý, drsný, mnohdy až šokující obraz výbušného světa Blízkého východu, o kterém má většina veřejnosti dosud zkreslené

A könyv a globális tiltakozások körképe. Még ha ez a körkép hiányos is, az olvasónak az az érzése támadhat, hogy körberepülte a Földet, és annak legkülönbözőbb pontjain elvegyült a tiltakozó tömegbe. Ha a tiltakozások Kairótól New Yorkig, Madridtól Santiagóig és Lisszabontól Tel Avivig nyúló keresztmetszetét nézzük, láthatóvá válik, hogy amit a világ a 2011. évben átélt, az mindenekelőtt a diplomások

Fenomén propagandy průběžně reflektuje historie, sociologie, filozofie, lingvistika, psychologie, ekonomie, politologie nebo nověji tzv. postdisciplinární kulturální či mediální studia. Přítomná kolektivní monografie by k těmto reflexím chtěla přispět zejména svou mezioborovou perspektivou, jež má hned několik předností - především jde o časovou a metodologickou pestrost uchopení a analýzy konkrétních

Lyndon Baines Johnson, Margaret Thatcher, Bill Clinton, Tony Blair, Barack Obama, Gordon Brown, Theresa May, and Donald Trump: each had different motivations, methods, and paths, but they all sought the highest office. And yet when they reached their goal, they often found that the power they had imagined was illusory. Their sweeping visions of reform faltered. They faced bureaucratic obstructions,