Egy könyv tabukról és tényekről. Tudta Ön, hogy már most is hárommillióan dolgoznak a bevándorlókért Németországban, háromszor annyian, mint az autóiparban, a BMW-től az Opelen át a Volkswagenig együttvéve? Nem? És azt, hogy a menekültipar Németországban évente 13 billió (!) forintos üzlet? Ha elolvassa Udo Ulfkotte tények sokaságával alátámasztott leleplező könyvét, másként fog gondolkodni a menekültkérdésről.

A 2010 decemberében Tunéziában kezdődött arab tavasz mindenkit meglepett a térség országaiban és a térségen kívül egyaránt. \"Az évszázad eddigi legfontosabb eseménye\", melynek hatása nagyobb lesz, mint akár a 2001. szeptember 11-i terrorcselekményeké, akár a 2008-as globális gazdasági válságé. Tunéziában és Egyiptomban az évtizedek óta az országot irányító vezetőknek, Zein el-Ábidín Ben Alinak és

Publikace přináší nový pohled na problematiku volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí v České republice. Shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na participaci cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí, postoje a zkušenosti cizinců, ale i zástupců městských úřadů a státních institucí. Hlavním cílem šetření bylo zhodnotit, jak cizinci fakticky využívají své volební právo ve volbách do

Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy. Graham Allison, profesor politických věd z Harvardu, má za to, že podobná dynamika se v posledních pěti staletích šestnáctkrát opakovala. Na průřezu historií ukazuje, že dvanáctkrát

Reprezentativní vládu mnozí z nás považují bezmála za synonymum demokracie. Francouzský politolog Bernard Manin ve své studii ukazuje, že historicky tvořil princip reprezentace naopak protiváhu k demokracii jakožto vládě shromážděného lidu. Vysvětluje, jak se principy reprezentace vyvíjely v politických zřízeních antických Atén, Říma, italských renesančních republik i moderních států, a jak se proměňovaly

Dostává se vám do rukou kniha, připomínající základní hodnoty společnosti, cílevědomě vytlačované ze společnosti už 30 let. Pro udržení životaschopné společnosti vysvětluje nevyhnutelnost návratu ke konzervativním hodnotám. Není to zábavné ani snadné čtení. Každá část knihy nutí k zamyšlení a k porovnání s vlastním vnímáním současné reality ve společnosti v současné nelehké situaci. ***** Začátek třetí

Kniha se zabývá mezinárodní migrací z Vietnamu do světa a do Česka od poloviny 20. století po současnost v kontextu politických zvratů na mezinárodní scéně a ekonomických reforem ve Vietnamu známých jako Đoi Moi. Autorka se vedle analýzy strukturálních faktorů podmiňujících migraci zaměřuje i na to, jak aktéři migrace tyto makroúrovňové vlivy interpretují.

Rozbor nacismu coby vyvrcholení krize evropských hodnot. Picard nevidí v nacismu osamocený jev, ale symptom degenerace a deformace moderního člověka, kterého vnímá jako člověka naprosté diskontinuity, manipulovatelného každým, kdo této roztříštěnosti dá byť zkarikovanou jednotu.

Autor zde shrnuje výtěžky svých studií ke staroegyptským, staro­izraelským a evropským představám o politickém řádu. Soustřeďuje se přitom na proměnlivé vztahy mezi politickým společenstvím a náboženskými soustavami, přičemž rozlišuje dva aspekty politické theologie.

Autoritářští populisté po celém světě, od Indie po Turecko a od Polska po Spojené státy, rozšiřují postupně svou moc. Výsledkem tohoto procesu je podle autora ohrožení demokracie.

Tato publikace se zabývá prvorepublikovou politickou stranou Československá národní demokracie, která se v roce 1935 sloučila s dalšími politickými subjekty v koncentrační stranu Národní sjednocení. Levicí, zejména komunistickou, byla Československá národní demokracie označována za krajně pravicovou a až fašizující stranu.

Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy. Graham Allison, profesor politických věd z Harvardu, má za to, že podobná dynamika se v posledních pěti staletích šestnáckrát opakovala.

Zbierka 33 esejí Petra Pogádyho pod názvom Emancipácia občana prináša originálny a kritický pohľad na kultúrne, spoločenské a politické dianie na Slovensku v poslednom desaťročí. Hovorí o nevyhnutnosti zmeny postoja človeka-občana k veciam a udalostiam, s ktorými sa denne stretáva, o potrebe znovunadobudnutia národnej hrdosti avlastnej dôstojnosti.

Kniha predstavuje historické pozadie vzniku a ústavnoprávneho vývoja amerického federalizmu spolu s konkrénymi prípadovými štúdiami zo súčasnosti.

Kniha profesora na Ekonomickej univerzite v Bratislave, ktorá vyzýva čitateľa, aby sa zamyslel nad tým, v akej spoločnosti chce pracovať a žiť: v sociálnom, alebo liberálnom štáte? V normálnom alebo karikovanom type karpatského kapitalizmu?

Samozvaní autoritáři – od Trumpa, Putina a Bolsonara až po Erdogana, Siho či Módího – se v poslední době stali jedním z nejvýraznějších rysů globální politiky. Na domácím poli se tváří jako ochránci obyčejných lidí před strašlivým vlivem globalistů, v zahraničí vystupují coby hrdé ztělesnění vlastního národa.

Az 1956-os forradalom leverése után az új hatalmi elit nem csupán sortüzekkel és a terror más eszközeivel látott neki uralma megszilárdításához, hanem a bíróságokat is igyekezett saját szolgálatába állítani. A forradalom résztvevőivel való tervszerű és tömeges leszámoláshoz szükséges jogi háttér 1957 április-májusára született meg: innentől futószalagon születtek a bíróságokon akár a legsúlyosabb ítéletek

Ve fiktivním rozhovoru předkládá autor svůj pohled na Indii, indický národ a jeho cestu k nezávislosti, na svět, náboženství a moderní civilizaci. Kniha zaujme jasností Gándhího rané vize, o jejíž uskutečnění později v Indii usiloval, a zejména hloubkou a

\'I\'m a fairly calm fellow; I don\'t usually get het up about things. But I was, let\'s say, concerned when I tuned into the Moscow Echo radio station and heard that the Kremlin had put a price on my head. The announcement didn\'t quite say \'dead or alive\'. But it came close...\' Mikhail Khodorkovsky, March 2021 Mikhail Khodorkovsky has seen behind the mask of Vladimir Putin. Once an oil tycoon

Kdo rozhoduje o tom, co se smí říkat, a o čem je třeba mlčet? Názorová svoboda je v naší zemi zaručena ústavou. Avšak jak je tomu opravdu? V realitě se neustále střetáváme se zákazy něco si myslet a veřejně o tom hovořit. Velmi snadno se tak ocitáme u hranic toho, co lze veřejně sdělovat. Autor analyzuje konformismus bující všude kolem nás a konstatuje: Kdo vyslovuje názory nebo konstruuje souvislosti,