Kniha Iluze etických relativistů je třetí částí systematického kurzu, který soustřeďuje hlavní témata filosofie člověka. Jako taková navazuje na knihy Iluze skeptiků a Člověk bez duše, život bez smyslu. Kurz filosofie člověka tedy ve třech knihách postupně předkládá řešení noetického problému pravdy, antropologického problému lidské přirozenosti a etického problému mravního zákona. Způsob jejich zpracování

Kniha přináší výběr z díla předního srbského pravoslavného teologa 20. století Justina Popoviće (známý též jako sv. Justin Nový Ćelijský). Českému čtenáři se dostane do rukou reprezentativní ukázka témat, o kterých Popović pojednává ve svých dílech: od učení o Bohočlověku a Církvi, přes ekumenismus a kritiku Západu, až po pojednání o Dostojevském a svatém Sávovi.

V polovici 1. storočia nášho letopočtu napísal stoický filozof Lucius Annaeus Seneca spis O pokoji mysle. V tejto jedinečnej svojpomocnej príručke sa štylizuje do pozície lekára poskytujúceho praktické liečebné rady, ako sa vyrovnať s duševným nepokojom.

Významný starověký lékař a filosof Galén z Pergama (129–asi 216) se v tomto živém, populárně laděném spisu zamýšlí nad tím, jak se člověk může vyléčit z nezvládnutých afektů, které mu kazí život, a zbavit se chyb, které mu zatemňují úsudek. Na příkladech z vlastního života i z života svých přátel ukazuje, s jakými potížemi se setkává člověk podléhající návalům vzteku, trápení nebo obavám ze ztráty,

Kolektivní monografie se systematicky věnuje hlavním historickým a filosofickým problémům spojeným s Platónovým dialogem Kritón. Zvláště se zaměřuje na dvě témata vystihující dialog jako celek.

Johann Georg Gichtel (1636-1710) byl svérázný mystik a duchovní žák Jakoba Böhmeho (1575-1624), jehož učení promítl do vlastních vizí a představ duchovního obrození padlého člověka. Poté, co z náboženských důvodů opustil Řezno a odcestoval do Amsterdamu, založil zde společenství žijící v přísných asketických podmínkách, tzv. „andělské bratry“. Jejich cílem bylo porozumění Božské moudrosti prostřednictvím

Proč J. S. Mill usiloval o svobodnou společnost? V českém prostředí není zvykem odpovídat na tuto otázku s odkazem na epistemologii, autorka však ukazuje, že Millovy úvahy o svobodě výrazně formuje jeho pojetí poznání a že svoboda je pro něj do jisté míry prostředkem jeho dosažení.

Politik a svetoznámy rečník pútavo a zrozumiteľne vykladá základy filozofie. Väčšmi než o taje všehomíra sa zaujíma o vnútro ľudskej duše, skúma strach, nesmrteľnosť, lásku i vášeň, hľadá a nachádza ideál v emočnej vyrovnanosti.

Vztah filosofie a vědy se většinou chápe jako vztah dvou odlišných popisů skutečnosti či obecněji jako vztah dvou odlišných přístupů ke světu. Chceme-li však jejich vztah opravdu důkladně promyslet, je třeba si nejprve položit otázku, co filosofie a věda vůbec jsou.

Fariasovo ”skandální odhalení” Heideggerova nacismu vyvolalo polemiky, o nichž kniha pojednává a dospívá k závěru, že teprve korektní akorigující biografie Rüdigera Safranskiho uvádí na pravou míru souvislosti životní a myšlenkové cesty M. Heideggera.

Dvanásť dopisov sv. Jeronýma, cirkevného autora žijúceho v 4. storočí, tvorcu legendárneho prekladu biblie.

Jediná Foucaultova kniha venovaná jednej konkrétnej osobnosti. Ide o vybudovanie istej teórie vzťahu medzi subjektom, rečou a svetom.

Prevteľovanie - aktuálna téma, o ktorej Schopenhauer hovorí, že zaujíma polovicu ľudstva všetkých kultúr. Populárnym, bystrým a vtipným spôsobom spája ruský mysliteľ Losskij vážne, zároveň však i najbizarnejšie dôvody \'pre\' a \'proti\'.

Zborník príspevkov medziodborového seminára o problematike pojmu konvencia. Seminár sa konal pod patronátom Filosofického ústavu AV ČR v roku 1997.

Na počátku této knihy byla fascinace objevy jednotlivých vědních oborů a otázky, které z nich vyplynuly. Člověk jako předmět výzkumu se jevil stále složitějším a komplexnějším, dílčí pravdy byly rychle střídány pochybnostmi a z nich vyplývajícími otázkami.

Mgr. Bc. Peter Fraňo, PhD. vyštudoval klasické jazyky a filozofiu na fakulte Trnavskej univerzity v Trnave.

Další pokračování solovjevské řady přináší systematickou studii jednoho z nejvlivnějších ruských myslitelů. Filozofie, která si chce vystačit se svou abstrakcí, přivádí k definicím, které definují pouze sebe sama. Solovjovova láska k moudrosti má naopak zúročit námahu myšlení v pojmech pro celek života .

V šesti jasně rozčleněných kapitolách ukazuje významný současný teolog, jak lze i dnes rozumět dvanácti článkům starobylého křesťanského vyznání víry. Název „Symbolum Apostolorum“ a vyprávění o jeho apoštolském původu se v křesťanských obcích objevují až kolem roku 400, byly však inspirovány apoštolským poselstvím. A dodnes se toto vyznání udrželo v katolické církvi i v církvích reformačních jako jednoduché,

V české literatuře máme dnes již více prací pojednávajících o problematice hermeneutiky. Jsou většinou inspirována dílem německého filosofa H.-G.Gadamera a zakládají se na myšlenkovém odkazu Gadamerova učitele, M. Heideggera. Takovému typu hermeneutiky se říká integrativní. Integrativní hermeneutika vyúsťuje v historický relativismus. Zcela stranou zájmu u nás dosud zůstalo jiné pojetí hermeneutiky,

Ve své studii dvou nejslavnějších revolucí 18.století vyzdvihuje Arendtová úsilí Americké revoluce o založení politické svobody spojené s ustanovením trvalých politických institucí a svobodného veřejného prostoru. To staví do protikladu ke snaze Francouzské revoluce o osvobození od sociální nerovnosti. Dále se autorka zamýšlí nad tím, proč se v Americe duch revoluce neudržel. Hlavní příčinu spatřuje