Strach je největší zloděj zážitků. Neboj se vykročit do neznáma, protože nikdy nevíš, co nebo kdo na tebe čeká. Neuvěřitelný příběh Slovenky a Čecha, kteří cestovali přes 8000 km, aby se našli a společně pluli na vlnách dobrodružství, lásky a zážitků na celý život. Podle skutečných událostí. Co se stane, když se nacházíš s docela neznámou osobou na druhém konci zeměkoule a najednou vypukne celosvětová

6. august 1945 SLEČNA TOŠIKO SASAKIOVÁ, úradníčka osobného oddelenia Východoázijských závodov na spracovanie plechov (East Asia Tin Works), sa práve obrátila, aby niečo povedala dievčaťu pri vedľajšom stole. DOKTOR MASKAZU FUDŽII, lekár, sa usadil na verande svojej súkromnej nemocnice, aby si prečítal noviny. PANI HACUJO NAKAMUROVÁ, vdova po krajčírovi, pozorovala pri kuchynskom okne suseda. PÁTER

Ako nájsť samú seba. Každá z nás nosí v sebe túžbu. Veľmi sa snažíme, aby sme boli dobré: dobré partnerky, dcéry, matky, zamestnankyne a kamarátky. Dúfame, že vďaka tomu budeme plné života. Namiesto toho sme unavené, zaseknuté, preťažené alebo nám je všetko jedno. Pri pohľade na svoj život nám napadne: Nečakali sme niečo krajšie? Otázku rýchlo umlčíme, vravíme si, že máme byť vďačné, a nespokojnosť

Leden 1945. V Osvětimi-Birkenau zůstalo 4800 vězňů, ne schopných vydat se vlastními silami na strastiplný pochod smrti. Plynové komory a krematoria byly vyhozeny do vzduchu a sovětská vojska pronikla do hlubin nacistické obrany takovou rychlostí, že táboroví dozorci nestačili zabít přeživší vězně... Pár dní po osvobození koncentračního tábora sem přijíždí lékař Józef Bellert se skupinou více než třiceti

Sestupná spirála narkotik, krádeží, prostituce a celkového chátrání. A jenom občasné záblesky odhodlání s drogami skoncovat. Tak vypadala každodenní realita Kateřiny B. v unikátním časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové z roku 2009. Co tehdy Katka prožívala a co se s ní dělo poté? Její ucelený příběh ve formě autentických výpovědí zpracoval Michael Třeštík a fotkami doprovodil jeho syn Tomáš.

V říjnu 2018 se Vít Samek, záchranář pražské ZZS rozhodl, že svoje zážitky z nočních služeb převede na novou facebookovou stránku, kam si je bude raději odkládat, než aby zahlcoval svůj osobní profil. Vzniklo Bulbem záchranáře a vulvou porodní asistentky, které zásoboval společně se svou sestrou Alžbětou. Své čtenáře oslovoval Milá holoto a psal občasně z noční. Popsaný fall, tedy případ, ke kterému

Skutočný príbeh „slovenského Solženicyna“ − jedného z najvýznamnejších odporcov komunistického režimu nielen na Slovensku. Lekár Silvester Krčméry svoje pevné zásady nezradil ani pod nátlakom moci, eštebáckych výsluchov a komunistických lágrov. Celý život zasvätil pravde, viere a jej šíreniu. Jeho postoje sa stali vzorom a oporou pre mnohých nasledovníkov v zápase o slobodu. Kniha ponúka autentické

Tak prečo to robíš? Čo z tých ježkov máš? Mám z nich radosť. Mohol by si sa oňho tie dva dni postarať? Tak nejako začalo priateľstvo veterinára Massima špecializujúceho sa na dobytok s opusteným ježkom. Mláďatko staré sotva pár dní je celé ružovkasté a na chrbte má pásik bielych, mäkkých a mierne rozstrapatených pichliačov. Váži iba dvadsaťpäť gramov a tíško fňuká je hladné, je mu zima, možno sa cíti

Podľa skutočného príbehu statočnej nemeckej zdravotnej sestry, ktorá sa v Osvienčime starala o najmladších väzňov. V jedno obyčajné ráno roku 1943 Helene Hannemannová pripravuje svojich päť detí, keď k nim zrazu vtrhne nemecká polícia, ktorá má na príkaz SS odviesť jej päť detí aj manžela rómskeho pôvodu do väzby. Hoci Helene je Nemka a nijaké bezprostredné nebezpečenstvo jej nehrozí, odmietne opustiť

Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů. Na jejich pozadí nám ukazuje, že všichni máme na výběr – rozhodnout se vystoupit z role oběti, osvobodit se z pout minulosti a začít naplno žít. Edith Eva Egerová se narodila 29. září 1927 v maďarské židovské rodině v

Knihu ponovembrových príbehov napísalo osemnásť rôznorodých ľudí, ktorí zostavili spolu šestnásť príbehov, spomienok, či reflexií a dve obrazové rekapitulácie ostatných troch desaťročí: od osobných životných udalostí tragických aj radostných až po analytický pohľad na spoločenské a politické zmeny. Pestrú skupinu, v ktorej nájdete napríklad aj Jana Urbana, Oľgu Valkovú, Mira Švolíka, Fera Guldana,

Když se Kristině začalo v životě vše hroutit, začala běhat. Stala se z ní ultramaratonská běžkyně a pokořila několik světových rekordů. Chtěla však ze svého běhu učinit víc. Rozhodla se, že běháním zkusí bořit předsudky a spojovat lidi. Proto se vydala na cestu, jíž by se obávali i mnohem zkušenější cestovatelé a dobrodruhové. Vydala se sama napříč Íránem. Nechte se strhnout vyprávěním o mnoha překážkách,

Strhující paměti psané v první osobě přítomného času sledují očima mladého Michaela stále otřesnější vývoj událostí v nacisty okupovaném Československu mezi lety 1939–1945. Zpočátku v desetiletém Míšovi roste pocit nespravedlnosti, vůči níž protestuje slovy: „Každý den nějaký nový předpis a horší jídlo a žádný fotbal.“ Když německá armáda obsazuje Prahu, sleduje pochodující vojáky spíš zvědavě než

Balada o láske a smrti. Príbeh podľa skutočnej udalosti. Poviedku Rudolfa Slobodu Orestea uverejnenú v literárnom týždenníku Kultúrny život v roku 1967 si všimol režisér Štefan Uher a navrhol Albertovi Marenčinovi napísať literárny scenár. Scenár bol schválený, súhlasil s ním aj Rudolf Sloboda, ale sa nerealizoval a skončil v trezore. Jeho autor v politických previerkach neprešiel a v roku 1972 musel

Az auschwitzi tetováló és a Cilka utazása szerzőjének új regénye, a trilógia befejező kötete a bátorságról és egy eltéphetetlen kötelékről szól, mely reményt adott a reménytelenségben Cibi, Magda és Livi kislányként fogadalmat tesznek az édesapjuknak, hogy mindig vigyázni fognak egymásra, bármi történjék is. Amikor évekkel később, 1942-ben a tizenöt éves Livit deportálják a nácik abból a csehszlovákiai

V létě 1993 celý svět napjatě sledoval osud malého děvčete, které BBC pojmenovalo „Sarajevská princezna\". Pětiletá Irma Hadžimuratović byla těžce zraněna během bombardování Sarajeva. Děvče bylo převezeno do nemocnice a dostalo se do rukou mladého chirurga, Edy Jaganjace, který bojoval ze všech sil o jeho přežití. Nejostřejší bitvu ale svedl s neochotou nezainteresovaných, někdy až zlomyslných byrokratů

Kniha Jurije Bezsonova, carského důstojníka a aktivního účastníka první světové války, popisuje peripetie spojené s životem v porevolučním Rusku, jakož i zkušenost s opakovaným vězněním. Jsme svědky autorova dobrodružného a bezmála marného hledání důstojné existence, jeho odhodlaného boje i prožívané deziluze. Poprvé je Bezsonov uvězněn roku 1918. Tehdy začíná období jeho putování po věznicích a táborech,

Patnáctiletá Elizabeth je vzorná žačka a skvělá sportovkyně, ale jednoduché to s ní není – chodí tajně ven, často se opíjí a trpí silnými výbuchy vzteku. Rodiče s ní jednoho dne ztratí trpělivost a rozhodnou se pro převýchovu. Elizabeth je s jejich vědomím unesena do divočiny, kde v drsných podmínkách stráví s dalšími „problémovými“ dívkami tři měsíce. Další rok prožije v uzavřené internátní škole,

Jedinečné svedectvo štrnásťročného dievčaťa, ktoré svoje dospievanie prežilo v lodžskom gete. Pri oslobodení koncentračného tábora Osvienčim-Brezinka lekárka sovietskej Červenej armády Zinaida Berezovská našla v troskách jedného z krematórií denník. Mala ho u seba až do svojej smrti v roku 1983. O dvanásť rokov neskôr sa denník dostal do rúk jej vnučke Anastasii Shangin-Berezovskej, ktorá ho vzala

Keď sa malý Colton Burpo uzdravil zo zápalu slepého čreva, celá rodina jasala. Bol to priam zázrak. Nikto však ani len netušil, aký príbeh sa v najbližších mesiacoch začne vynárať v chlapcových spomienkach príbeh krásny a nezvyčajný o ceste do neba a naspäť. Len trojročný Colton vyrozprával rodičom, ako počas operácie opustil svoje telo. Dokázal, že neklame, keď presne popísal, čo robili rodičia v